Jiří Beran: Chci chránit ohrožené
Patří mezi českou epidemiologickou špičku, přesto si musel Jiří Beran zvyknout na drsné urážky. Obhajuje cílená opatření proti covidu i postoje Václava Klause.
Ředitel Centra očkování a cestovní medicíny v Hradci Králové Jiří Beran má za sebou těžký rok. Načas se dostal kvůli svým názorům na řešení koronavirové krize na seznam dezinformátorů, musel snášet sprosté útoky anonymů. Špičkový vakcinolog a epidemiolog přitom jen neustále upozorňuje, že opatření musí být především cílená a nelze jen celou společnost zavřít doma a čekat, že vše vyřeší očkování.
Brzo uplyne rok od vypuknutí pandemie koronaviru. Jaký pro vás byl?
Velmi těžký, jako pro každého. Epidemie má obrovský přesah do společnosti a rozděluje lidi na dvě skupiny. V médiích a na sociálních sítích se neobjevují střízlivé názory, ale jen v podstatě oba extrémní – virus neexistuje a na virus zemře každý. Místo toho, aby lidé měli z onemocnění respekt a dodržovali 4R (rouška, ruce, rozestup a rozum), mají z něj strach. Ten má vliv na psychiku a imunitní systém. Nepomáhá ani zavření škol, ztráta denního řádu a běžných povinností dětí i dospívajících. Vzrůstá digitální závislost a chybí sportování, které je v prevenci každé infekce účinným obranným mechanismem. Když se zpětně dívám, tak léto napomohlo k tomu, že přenášená infekční dávka byla nižší a mnoho osob onemocnění prodělávalo lehce. Podzim a zima infekční dávku zvyšovaly. Znovu a znovu si však myslím, že bychom měli lépe a precizněji identifikovat rizikovou skupinu (ne jen věkem) a že bychom u ní měli uplatňovat škálu cílených protiepidemických opatření, a ne jen izolaci a očkování.
Nyní se upínáme k vakcíně. Bude to fungovat?
Od všech vakcín bychom měli očekávat jen to, že nás ochrání od závažné nebo smrtelné formy dané infekce. To platí i o vakcíně proti covid-19. Loni v září jsem v pořadu paní Jílkové tvrdil, že kdyby se nechalo očkovat jen 25 procent populace, ale všichni z rizikové skupiny, tak to bude 100procentní účinnost vakcíny v prevenci úmrtí. A za tím si stojím. Musíme si říci, co je hlavním cílem snažení v epidemii – totiž zajistit, aby osoby z rizikové skupiny na onemocnění neumíraly. Virus nevymýtíme a jeho cirkulace poté, až budou lidé očkováni anebo promořeni, bude způsobovat přirozený efekt přeočkování – tedy zvyšování základní imunitní odpovědi po kontaktu s ním. Už loni v létě jsem jako jediný odborník prosazoval, aby si za vakcínu proti covid-19 nemuseli lidé platit, a toho se dosáhlo až někdy na konci září.
Dokázal jste si před rokem představit, že budete čelit za své názory, které jdou často proti představám vlády, tak velké kritice? Dokonce jste se objevil na vládním seznamu lidí, kteří šíří dezinformace.
Mrzí mě to. Jsem snadným terčem, především v současné době, kdy největší experti na epidemii nejsou ti, kteří se problematice věnovali, ale ti, kteří na různé sociální sítě přitáhnou svými názory nejvíce lidí. Ti o mně napíší, že mám na rukou krev tisíců lidí. Nebo vám pošle vysoký úředník státního aparátu e-mail, že jste Dr. Mengele, že jste psychicky nemocný a měl byste se léčit. Píší i anonymové, že by vás zkopali do kuličky a dali do mrazáku k zemřelým s covid-19. Také dostanete e-mail s textem prorektora Univerzity Karlovy, který v něm píše, že opakovaně matu veřejnost a že na seznam dezinformátorů ministerstva patřím. Je to dáno tím, že sice mám nejlepší vzdělání v oboru, vydal jsem více než stovku publikací v zahraničí, ale jsem jen privátní lékař. Může si tak do vás kopnout kdokoliv, protože nejste členem velké kamenné instituce, k níž by si to jen tak někdo nedovolil a, pokud ano, bude mít problém s docela velkým právním oddělením. Když jsem to řekl ministru zdravotnictví Janu Blatnému při osobním jednání, nechal moje jméno ze seznamu odstranit.
V lednu jste se na Staroměstském náměstí v Praze prostřednictvím videopřenosu účastnil demonstrace, kterou pořádala iniciativa Chcípl PES. Akce za svobodu a odpovědnost se účastnili živnostníci, ale i Václav Klaus. Proč jste na to kývl?
Byl jsem požádán o to, zda bych nepřednesl názor na prováděná protiepidemická opatření. Ohlasy lidí, kteří si to vyslechli, byly vesměs pozitivní. Zmínil jsem tři základní myšlenky. Zaprvé je nutné provést detailní analýzu zemřelých na covid-19 v Česku a zjistit jejich rizikové faktory. Zadruhé na jejím základě navrhnout ke stávajícím plošným opatřením ještě cílená u osob, které mají stejné riziko, jako měli zemřelí. Zatřetí, aby osoby, které onemocnění prodělaly, darovaly plazmu pro léčbu nemocných. Nikomu jsem neříkal, aby nenosil roušku a aby se otevřely hospody.
Co si myslíte o postoji Václava Klause ke koronavirové krizi? Schválně se ukazuje bez roušky, je kritizován, že šíří dezinformace.
Nemyslím si, že by prezident Václav Klaus něco zlehčoval. Pokud si detailně pročtete jeho články, vidíte, že se nevyjadřuje k nemoci jako takové, ale ke společenským a filozofickým dopadům infekce. Pokud si pamatuji, jen jednou v souvislosti s covidem-19 kritizoval reprodukční číslo a jeho výpočet. V tom s ním souhlasím. Tento parametr by se neměl používat na denní bázi k hodnocení epidemie, ale pro jednorázové porovnání různých typů infekcí. Od loňského jara připomínám, že důležitější je sledovat hospitalizace, jejich denní přírůstky a počty úmrtí. Nyní od února budou počty hospitalizovaných ovlivňovat denní skóre protiepidemických opatření a to je dobře.
Na té demonstraci jste řekl, že jste připraven pomoct ministerstvu zdravotnictví při řešení současné situace. Obrátil se na vás někdo?
Počátkem února by mělo dojít snad k setkání s experty ministerstva. Především bych chtěl, aby se ke stávajícím plošným opatřením přidala i ta cílená. Pokud by efektivně snižovala počty zemřelých, mohla by se některá plošná opatření uvolňovat. Cílená opatření jsou totiž zaměřena na skupinu osob, které by mohly mít v případě infikování těžší průběh infekce. Z plošnými opatřeními je to jak na houpačce – po uvolnění vyšší výskyt onemocnění bez jakéhokoliv ovlivnění počtu úmrtí. Konkrétní opatření souvisejí s analýzou zemřelých – je nutné identifikovat a informovat lidi s vysokým rizikem, dát jim možnost ochrany (respirátory) a hlavně jim říci, že z analýzy vyplynulo, že valnou většinu zemřelých infikovali členové rodiny či přátelé. Pokud by už někdo z rizikové skupiny onemocněl, měl by se pravidelně kontaktovat telefonicky a mělo by se mu umožnit měření jednoduchým pulzním oxymetrem. Měli by být informováni o varujících známkách počátku těžší formy infekce – nejde jen o nedostatek dechu, ale třeba také neschopnost udržet krevní cukr ve správné hladině. Měli by být přednostně trasováni, protože se stýkají s podobnou skupinou osob a mohli by onemocnění přenést na stejně rizikové sousedy. Opatření vypadají jednoduše, ale těžce se zavedou, jako když chceme, aby se v populaci snížila obezita.
Budete se účastnit dalších podobných akcí?
Od počátku epidemie jsem je vždy odmítal. Staroměstské náměstí jsem přijal proto, abych ukázal na nevýkonnost plošných protiepidemických opatření. V polovině listopadu byl představen PES a do té doby zemřelo v Česku na covid-19 6 200 lidí. V době mého vystoupení jich bylo 13 000 a nyní jich už je 16 000. Ani jeden z protiepidemických systémů neměl za hlavní cíl snížit počty zemřelých. Kdyby od určitého momentu nezemřel týden ani jeden člověk na covid-19, skóre PES nepoklesne ani o bod, a pokud by zemřeli všichni hospitalizovaní, pak to skóre nezvedne také ani o bod. To není dobré. Je to stejné, jako by ve výrobním závodě, jehož cílem je vyrábět osobní auta, byl ředitel hodnocen podle toho, kolik dveří do karosérie je schopen přijmout do skladu, a ne dle počtu a kvality vyrobených aut.
V prosinci Tomio Okamura v parlamentu prohlásil, že je nutné zaměřit se na ochranu zranitelných skupin. Použil vaše argumenty. Nevadí vám, že můžete být spojován s konkrétními politiky?
Pokud si někdo přečte můj návrh cílených protiepidemických opatření, pak mi musí dát za pravdu, že tím, že se ta cílená opatření vyzkouší společně s plošnými, se nic neriskuje. V „nejhorším“se budou snižovat počty hospitalizací a úmrtí, které potvrdí oprávněnost cílených opatření. Pak bude možné postupně uvolňovat celková opatření. Mně je asi jedno, kdo je bude prosazovat – důležité je, aby si je přečetl někdo, kdo tuto epidemii řídí a hlavně tomu rozumí.
Dbá stát dostatečně na to, aby povzbudil u lidí kondici a imunitu, kterou považujete v boji s covidem za zásadní? Kromě chůze, běhání, domácího cvičení a lyžování na běžkách už nám toho v zimě moc nezbylo.
To je věc individuální a stát by měl pouze podporovat jakoukoliv fyzickou aktivitu s minimem kontaktů. Mimo epidemii by měl více propagovat sport na všech úrovních. To je nejlepší prevence jakékoliv epidemie. Čím více bude sportovat lidí, tím lépe.
Nemocnice jsou přeplněné, lidé umírají, zdravotníci jsou vyčerpaní, a přitom žijeme v takřka úplném lockdownu. Co teď?
Pokud se budou provádět jen plošná opatření, a ne cílená, tak budou stále umírat lidé. Je nutné je kombinovat. V aplikaci cílených opatření jde hlavně o vysvětlování a o to, aby každý pochopil, zda je rizikovou skupinou. Aby lidé věděli, jaké léky by měli přednostně užívat na horečku – acylpyrin je pro mnoho efektů ten nejlepší, co užívat na kašel a kdy jít do nemocnice. Domovům důchodců velmi pomohlo, že mohly individuálně začít testovat. V některých zavedli infuzní terapii a i podáváním kyslíku nesmírně pomohli nemocnicím tím, že v kritických momentech do nich neodesílali pacienty. To byl úžasný příklad cílených opatření. Zdravotníci jsou určitě velmi vyčerpaní a jediné, co jim může nyní pomoci, je očkování rizikové skupiny ne podle věku, ale dle rizika z analýz. Tito lidé pak nebudou hospitalizováni.
Ministr zdravotnictví je za některé výroky pod palbou kritiky. I ze strany premiéra. Dělá svou práci dobře?
S ministrem jsem se setkal jen jednou a působil na mě dojmem velmi slušného, vzdělaného a boji proti epidemii oddaného člověka. Vidím u něj jednu velmi dobrou snahu – ukazovat lidem i nějaká pozitiva. Že na počet infikovaných v českých nemocnicích umírá pořád méně lidí než v Rakousku a Polsku. Nebo jeho snaha, aby se týdenní statistiky nedávaly za příklad boje s epidemií. Teprve finální součty ukážou, jak jsme si vedli v porovnání s ostatními zeměmi. Lidé potřebují trochu optimismu.
Přestože Jana Blatného chválíte, jsou opatření, která byste zrušil?
Poslal bych hned děti do školy a umožnil bych venkovní sporty pro děti.
Kdy z toho budeme venku?
Vše závisí na rychlosti dodávek vakcíny proti covidu-19 a na rychlosti proočkování skupiny osoby, kterou pořád označuji jako rizikovou. Jde v širším smyslu asi o prvních 2,5 milionu osob. Teprve poté bude trochu klidu, aby se dalo zamyslet nad tím, co dělat dále a jaké další priority nastavit.