Dětské domovy na konci sil

Každý vychovatel má na starosti až osm dětí.

Izolace a výuka na dálku se stále týká většiny školáků a vzhledem ke zpřísňování vládních opatření se jich ještě nějakou dobu týkat bude. Pro rodiny je to náročné, rodiče tráví se svými potomky dlouhé hodiny při učení a při domácích úkolech.

Podobné je to i v dětských domovech. Jen je třeba si to vynásobit. Na jednoho vychovatele připadá i osm dětí.

Je to obtížné nejen pro děti, ale i pro vychovatele, kteří kromě svých obvyklých povinností suplují roli učitele. Některé domovy hlásí, že vychovatelé už začínají být přetížení a na pokraji sil. Navíc není kde personál brát v případě, že onemocní nebo musí do karantény.

„Jsme permanentně zavření v podstatě od 8. března loňského roku, kromě dvou měsíců prázdnin. Tím, jak děti chodí do školek a do škol, tedy do 1. a 2. tříd a do speciálních škol, máme každou chvíli karanténu,“přibližuje ředitelka Dětského domova ve Frýdlantu Věra Dunajčíková.

„Pořád mi chybějí lidi, pořád sháníme. Když nemáme karanténu u dětí, tak ji máme u dospělých. Naposledy před 14 dny jsme měli karanténu všichni, ale i přes to jsme chodili do práce,“líčí ředitelka.

„Hygiena mi to povolila, protože jak se to u nás neustále opakuje, tak když zavřu další lidi do karantény, nemá kdo dětem dělat dohled. Je to pro nás obtížné i tím, jak se to táhne a karanténa se u nás střídá,“popisuje náročný chod domova Dunajčíková.

Fungování domova se daří udržet i díky pomoci dobrovolníků, kteří ve všedních dnech docházejí pomáhat s výukou.

Výpomoci od dobrovolníků využívají i další domovy.

V Dětském domově v Mladé Boleslavi ji využili již na jaře. „Ze základních škol, které naše děti navštěvují, nám byla nabídnuta pomoc s domácí výukou, které jsme neváhali využít. Řada našich dětí má specifické potřeby při vzdělávání a v počtu osmi dětí na jednoho vychovatele je velmi těžké dostát všem požadavkům, které domácí vzdělávání obnáší,“přibližuje zástupkyně ředitelky domova Veronika Háková.

Pomoc nabídli dobrovolníci

V některých domovech také zafungovala spolupráce se zřizovateli domovů, kterými jsou kraje. Ty se v řadě případů samy snažily pomoc pro domovy zorganizovat.

„Ve spolupráci s katedrou speciální a inkluzivní pedagogiky PdF MU Brno jsme pro domovy zařídili praxe studentů, kteří s online výukou pomáhali. Personálu jsme nabídli posílení z řad pedagogů i nepedagogických pracovníků středisek volného času a domovů mládeže,“přibližuje mluvčí Jihomoravského

kraje. Podobně zajistil výpomoc z řad studentů pedagogických fakult či učitelů i kraj Jihočeský, Královéhradecký či Plzeňský. Celkem je v Česku téměř sto čtyřicet dětských domovů.

Nedostatek počítačů

Ne všechny domovy ale možnost dobrovolnické výpomoci mají a dohled nad plněním úkolů tak zůstává pouze na vychovatelích.

Určitým problémem je i to, že děti v každém domově docházejí do různých škol i ročníků, a výuka je tedy značně rozmanitá, a tím i pro vychovatele náročná. Především na organizaci. Ale i psychicky.

„Pro nás je to velmi náročné i z hlediska prostor, děti sedí všude, třeba i v ředitelně. Na jaře jsme většinou dostali zadání a měli jeden týden na splnění. Nyní mají děti hodiny během celého dne. Kvůli odpolednímu vyučování se třeba ani s ostatními nedostaneme ven,“popisuje ředitelka Dětského domova Korkyně Tereza Jandová.

Dětem i vychovatelům v dětských domovech se snaží dlouhodobě pomáhat také Nadace Terezy Maxové, a to i v době pandemie.

„Aktuálně dostáváme žádosti, které jsou spojené s každodenním životem dětí i vychovatelů ve vládou vyhlášeném nouzovém stavu – chybí například nejrůznější technické vybavení, počítače, notebooky, ale i finanční podpora doučujících, případně financování různých typů terapií,“říká ředitelka nadace Terezie Sverdlinová. Díky projektu ROZJEDU TO!, který nadace realizuje se Škodou Auto, nabízí domovům pomoc například s financováním doučování nebo chybějícího technického vybavení.

Zástupci dětských domovů doufají, že se situace změní, brzy dojde k rozvolnění a všechny děti se budou moci vrátit do škol. Podle ředitelů domovů se už děti do škol těší. Panující opatření se týkají i mimoškolních aktivit a děti tak zůstávají v podstatě neustále v dětském domově. Náročné je to především pro starší děti, které teď nemají možnost volných vycházek.

Pořád mi chybí lidi. Když nemáme karanténu u dětí, tak ji máme u dospělých.