Kdo je generál, který uchvátil moc v Myanmaru
Muž se vzezřením „úředníčka“se nechvalně proslavil armádními masakry Rohingů
Generál Min Aun Hlain, vůdce pučistů a dnes nejmocnější muž Myanmaru, tak trochu klame tělem. Je drobné postavy a často nosí kulaté brýle bez obrouček, jež mu dodávají vzezření spíše učitele nebo úředníka z kanceláře než vrchního velitele jedné z nejdrsnějších armád v regionu.
Má rád publicitu a přál by si, aby na něj obyvatelé Myanmaru pohlíželi jako na jakéhosi osvíceného „otce národa“. To je ovšem po nynějším puči, jímž se armáda po několika letech polovičaté demokracie násilně zmocnila vlády, pouhá utopie.
Čtyřiašedesátiletý Min Aun Hlain tím, jak nekompromisně smetl představy myanmarské ikony Do Aun Schan Su Ťij, že v zemi lze dosáhnout smysluplné rovnováhy mezi civilní a vojenskou moci, ukázal svou skutečnou tvář.
Přitom po loňských listopadových volbách, které drtivě vyhrála
Národní liga pro demokracii (NDL) pod vedením Su Ťij, to vypadalo, že skončí v důchodu. Na podzim na něj byl údajně vyvíjen tlak, aby odešel a otupil tak ostří zahraniční kritiky i domácí nespokojenost.
Hlavní tvář masakrů
Generál Min Aun Hlain byl totiž hlavní tváří drsné vojenské kampaně proti domácím muslimským Rohingům, která téměř 800 000 z nich donutila k útěku do sousedního Bangladéše. Vyšetřovatelé OSN hovořili o „genocidním záměru“a uváděli, že docházelo k masovému zabíjení, vypalování rohingských vesnic a rozsáhlému znásilňování. V zahraničí se množily výzvy, aby byl generál souzen za válečné zločiny.
Ten ovšem veškerou kritiku shodil ze stolu, pasoval se do role bojovníka s islámským terorismem a podle jeho vyjádření byl na své činy i patřičně hrdý. Papeži Františkovi před třemi lety při osobním setkání řekl, že armáda jedná „v zájmu stability a míru“.
Odcházet do ústraní se mu také zjevně nechtělo. Tak zorganizoval převrat a zemi pagod uvrhl do nové krize. Šéf pučistů
Narodil se v roce 1956 v jižním Myanmaru a v 70. letech studoval právo na univerzitě v Rangúnu. Tehdy rozšířenému politickému aktivismu se vyhýbal. „Byl zamlklý, byl to muž několika slov, držel se v ústraní,“vzpomínal na něj jeden spolužák v roce 2016. Místo účasti na demonstracích se každoročně hlásil na Akademii obranných služeb, přední vojenskou školu. Na třetí pokus uspěl.
Podle jeho tehdejších profesorů byl jen průměrným kadetem. Jeho kariérní postup v armádě byl sice pomalý, ale pravidelný. V roce 2008 ho ovšem zviditelnil tvrdý zásah proti povstalcům ve východním pohraničí a dojednání příměří se silnou Sjednocenou armádou státu Waů, jednoho z etnik rebelujících proti vládě v Rangúnu.
Tento úspěch stál podle pozorovatelů za jeho povýšením do čela armády. Stalo se tak v roce 2011, tedy v době, kdy Myanmar zahájil přechod k demokracii. Následné první svobodné volby v roce 2015 ovládla NLD a legendární Su Ťij se o rok později stala de facto premiérkou země. Min Aung Hlaing ovšem zůstal v politice mocnou silou. Se čtvrtinou parlamentních křesel vyhrazených pro důstojníky a třemi mocnými ministerstvy pod armádní kontrolou dokázal úspěšně blokovat pokusy o plnou demokratizaci ústavy.
Šéf myanmarské junty býval hodně aktivní na Facebooku. Pak ho ovšem od účtu odstřihli s poukazem na šíření dezinformací a nenávisti. Odstavit ho od moci v zemi nejspíš tak snadné zdaleka nebude. Zdá se, že si ji podrží nejméně rok, tedy pokud dodrží slib, že pak umožní uspořádat nové svobodné volby.