Rukavice mohou více škodit než pomáhat
V prodejnách narostla spotřeba jednorázových rukavic, použité zůstávají v nákupních košících. Množství odpadu narůstá a kvůli nedůslednosti zákazníků opatření postrádá smysl. Vir se přenáší hlavně vzduchem.
PRAHA Jednorázové rukavice jsou symbolem boje s virem. Zatímco před pandemií jsme je využívali spíše okrajově, v posledních měsících se s nimi doslova roztrhl pytel.
Podle mluvčího řetězce Tesco Josefa Koukolíčka byla největší spotřeba jednorázových rukavic loni v dubnu, kdy jich zákazníci jen v prodejnách této společnosti v Česku použili 6,5 milionu. „Dříve to bývala naše celoroční spotřeba,“vysvětluje Koukolíček.
Jenže poté, co zákazníci rukavice použijí, je často ponechají v nákupních košících. Tam se jich pak dotýkají další nakupující a je s nimi v kontaktu zboží. Na problém poukazuje i hygiena. „Použité jednorázové rukavice je nutné odhazovat do košů k tomu určených. Pokud skončí v nákupním košíku, je možné, že jsou kontaminované a kontaminuje se také samotný košík,“vysvětluje Zdeňka Jágrová, ředitelka Hygienické stanice hlavního města Prahy. Podle ní se však v případě odhozených rukavic nejedná o takzvaný nebezpečný odpad. „Není možné říci, že každý zákazník byl pozitivní. Rukavice patří do běžného komunálního odpadu, nebezpečným odpadem jsou jen rukavice ze zdravotních zařízení,“dodává Jágrová. I když za normálních okolností rukavice patří do žlutého kontejneru na plasty, během pandemie je podle doporučení Státního zdravotního ústavu z loňského jara lidé mají odhazovat do směsného odpadu. Důvodem je právě riziko přítomnosti viru.
Rukavice z košíku
Snaha chovat se zodpovědně a nedotýkat se zboží, jako je ovoce, zelenina nebo pečivo, jsou sice legitimní, jenže odhozením rukavic do nákupního košíků svůj smysl postrádají. Jediným efektem je kupení odpadu. Nabídnout jednorázové rukavice musely také tři pražské prodejny Bezobalu, které jinak kvůli zodpovědnému přístupu k životnímu prostředí prosazují prodej zboží do přinesených sáčků a nádob. „Dezinfekce i rukavice u nás mají lidé k dispozici standardně jako ve všech ostatních prodejnách. Od jara jsme zaznamenali velký úbytek zákazníků. I když na to nemáme nějaký průzkum, pokles zájmu přičítáme hlavně tomu, že lidé jsou více doma na home office a část z nich se nevyskytuje okolo našich prodejen,“říká Veronika Nováčková ze společnosti Nekonzum, s.r.o., která prodejny Bezobalu provozuje.
Ochránit pečivo před viry jiným způsobem než nabídkou jednorázových rukavic se snaží například řetězec Kaufland. „Již v létě jsme celý úsek pečiva zakryli ochrannými plexiskly. Navíc zde mají zákazníci k dispozici kromě rukavic také podávací kleště,“říká mluvčí Kauflandu Renata Maierl.
Tam, kde nejsou k dispozici rukavice, je lidé často nahrazují sáčkem a do sáčku si také začali dávat některé zboží, které dříve odnášeli volně v taškách. K tak dramatickému nárůstu spotřeby jako u rukavic však nedošlo. „U sáčků na pečivo a ovoce či zeleninu narostla spotřeba maximálně o dvacet procent,“vysvětluje mluvčí řetězce Tesco.
Intenzivnější využívání sáčků a rukavic však podle hygieničky příliš velký smysl nemá. Riziko, že by si lidé přinesli koronavirus domů na zakoupených potravinách, příliš vysoké není. Koronavirus se přenáší hlavně vzduchem. „Na předmětech včetně potravin vir moc dlouho nepřežívá,“vysvětluje Jágrová.
Onemocnění covid-19, které by mělo původ v zakoupených potravinách, se nepotvrdilo ani v jednom z oslovených řetězců. „Žádný případ přenosu koronaviru ze zakoupených potravin jsme nezaznamenali,“upřesňuje Tomáš Myler ze společnosti Lidl. Ani v prodejnách Bezobalu se zákazníci nemusejí obávat, že by existovalo nějaké zvýšené riziko, že si klienti ve vlastních nádobách kromě zboží přinesou i virus. A nákup je bezpečný, i když lidé nepoužijí jednorázové rukavice, které mají k dispozici. „Zákazníci se u nás dotýkají snad
Na předmětech včetně potravin vir moc dlouho nepřežívá.
jen madel násypníků, které pravidelně dezinfikujeme, nebo lopatiček, které umýváme,“říká Nováčková.
Ředitel kanceláře Českého svazu ochránců přírody Petr Stýblo upozorňuje, že pokud se rukavice a sáčky dostanou s nákupními košíky před prodejny, může je vítr zanést i do okolí. „Odpadu přibývá i v přírodě,“říká Stýblo. Vliv mikroplastů na člověka a přírodu podle něj ještě není pořádně prozkoumaný. Viditelně škodlivý je však odpad v celku. „Stačí, když se například rackovi někde na skládce sáček zamotá do nohy. V lepším případě skončí v záchranné stanici a v tom horším o nohu přijde,“dodává Stýblo.