Miluju keře, blekotá ministryně
Mix akčních osmdesátkových filmů, Tarantinův humor a rétoriku Ala Gora slibuje novinka pražského Švandova divadla, která vznikla dle textu současného australského dramatika Davida Finnigana. Satira Zabíjejte popírače klimatických změn si totiž utahuje z obou stran věčné debaty o vlivu člověka na globální oteplování.
Kontroverzní ministryně pro životní prostředí v podání Natálie Řehořové se účastní koncertu přímo v australském parlamentu. Přeruší jej však vpád ekoteroristek (Marie Štípková, Anna Stropnická), které své požadavky vyvažují smrtí všech v sále (v dalších rolích Lucia Čižinská). Autor si vedle problematiky klimatu bere na paškál i naddimenzovaný vliv sociálních sítí, do sálu tak umisťuje ještě ministerskou odbornici na virtuální komunikaci v podání Nataši Bednářové.
Právě ústřední dvojice Bednářová–Řehořová celou inscenaci, kterou nachystalo zavedené režisérské duo Kristýna Jankovcová a Adam Svozil, táhne. Obě herečky využívají komických poloh a těží ze vtipně a svižně napsaných dialogů.
„Mluví se o mně na ‚tvitru‘? Nějaký vtipný ‚heštegy‘?“ptá se Řehořové ministryně, aby se následně v problekotaném rozhovoru naivně pokusila vlichotit voličům:
„Mám ráda řeky a ty... keře a tak.“V kontrastu s ústřední dvojicí však trochu pokulhávají obě ekoteroristky, zdá se, že Stropnická se Štípkovou nemají moc co hrát. Nevýrazně vyznívají i akční scény; ač jsou podávány se značnou nadsázkou včetně stříkací pistole, rozpaky převažují. Na Tarantina tak mohou diváci opravdu zapomenout.
Zabíjejte popírače klimatických změn je za poslední rok už třetí inscenací, která se zaobírá problematikou klimatu. Ve srovnání s nekonečnou Gretou, kterou v létě uvedlo Divadlo Letí, a vysloveně nevydařenou inscenací Stát jsem já v Národním divadle však i přes výtky působí novinka Švandova divadla nejuceleněji. Zatím se uvádí jen na síti, hraje se v komorním sklepním Studiu. Tam jí bude tak akorát.