Fotbalová Fortuna liga, dohrávka 17. kola
Sedm marných pokusů. Jarolímova Boleslav dál trpí
Už to vypadalo tak nadějně. Ale nakonec zase nic! Sedmý zápas, posedmé bez vítězství.
Návrat na lavičku Mladé Boleslavi je pro trenéra Karla Jarolíma zatím jako ze zlého snu.
Marně před domácím utkáním s Olomoucí, které se kvůli páteční sněhové kalamitě dohrávalo včera odpoledne, burcoval: „Nesmíme mít hlavy dole. V posledních dvou zápasech jsme se herně zlepšili, tak snad se to konečně projeví výsledkově.“
Neprojevilo, Boleslav jen remizovala 1:1.
Sice vedla, ale nakonec byla vlastně ráda za bod, protože gólman Diviš chytil první penaltu a opět kardinálně chybující rozhodčí Denev na začátku odpustil lídrovi Matějovskému červenou kartu za ošklivý faul podrážkou. Desítky vteřin Denev prostál u videa a při komunikaci s kolegy u monitoru nejistě přemítal: „Trefil ho blbě, dává se za to červená, jo?“
Jeho opakované úlety by už měla rázně řešit komise rozhodčích, ale kdo vyřeší boleslavskou bídu?
Jarolímovi se to nedaří. Včera v černé péřovce a kulichu skoro celý zápas prostál před lavičkou, nervózně přežvykoval a deset minut před koncem po druhé odpískané – a tentokrát už proměněné – olomoucké penaltě jen zakroutil očima.
„Bohužel jsme udělali dvě hloupé chyby při penaltových zákrocích, přestože jsme na to hráče upozorňovali,“povzdechl si. „Hlavně v druhém případě to byla naivita.“
Jeho tým se ne a ne vyhrabat ze spodních pater tabulky – Boleslav s jedenácti body trčí na sestupové, šestnácté pozici. A to se nečekalo.
Sestupové starosti
Když se Jarolím v prosinci do města automobilů vracel, byla to událost. Po nevydařeném angažmá u reprezentace se čekalo, že znovu zamíří do arabského světa, kde už v minulosti působil, místo toho si však od trénování dva roky odpočinul. A kývl až boleslavskému šéfovi
Dufkovi, který mu dal za úkol napravit mizerný rozjezd sezony.
Jarolím, mimo jiné majitel dvou titulů se Slavií, si přivedl k týmu syna Lukáše jako asistenta a během zimy v kádru přivítal osm posil, včetně velkých jmen: z Plzně dorazil na hostování zkušený obránce
Řezník, ze Slavie zase Malínský a Takács, naposledy v pondělí nedávný reprezentant Zmrhal z italské Brescie.
Ale všechno marné, Boleslav se nechytila. Od začátku sezony vyhrála jen dvakrát ze sedmnácti pokusů, což je hrozivé číslo.
V Jarolímovi viděla zachránce, protože když na stadionu skrytém mezi paneláky šéfoval v letech 2014–2016 poprvé, bylo to pro Středočechy šťastné období. Pod holohlavým koučem hrál tým pěkně na pohled, dokázal trápit soupeře ze špičky a vyhrát domácí pohár.
Ale v prosinci Jarolím převzal jinou Boleslav. Utrápenou, nejistou, rozháranou. Na soupisce sice kádr vypadá zajímavě a podle jmen do sestupového bahna absolutně nepatří, ale na hřišti to neladí.
Je otázka, co mohl Jarolím za necelé dva měsíce změnit. Sám mockrát potvrdil, že vyznává metodu „biče a biče“, hráče ve všech ohledech důsledně hlídá a největší pes je na životosprávu – když vidí deko navíc, omluva neexistuje.
Jenže Boleslav teď spíš potřebuje napumpovat sebevědomím.
Zvlášť když ji v příštích pěti kolech čeká první Slavia, druhý Jablonec a pátá Plzeň.