Volby ohroženy: soud zrušil zákon
Ústavní soud zrušil volební zákon. Když strany neschválí nový, hrozí ústavní krize
Přepočítávání hlasů ve volbách nesmí být nevýhodné pro menší strany, rozhodl včera Ústavní soud blížícím se volbám navzdory. Po třech letech vyhověl stížnosti skupiny senátorů, podle kterých stávající – 20 let platný – systém přepočtu hlasů na poslanecká křesla v kombinaci s různě velkými kraji nahrává velkým stranám. Soud to nyní uznal a zrušil současnou metodu přepočtu. Politici teď mají půl roku na to, aby se dohodli na novém systému, podle kterého se rozpočítají hlasy už v říjnových volbách. Rozjíždí se kolo jednání, pokud se nová pravidla nestihnou schválit do začátku srpna, kdy je termín pro odevzdání kandidátek, hrozí podle právníků i politiků ústavní krize.
Před třemi lety si na zákon stěžovali senátoři, především ze Starostů. Jejich hnutí totiž v posledních sněmovních volbách prošlo jen těsně nad pětiprocentní hranicí, ale v přepočtu potřebovalo na zisk jednoho poslaneckého křesla dvojnásobek hlasů oproti hnutí ANO, které tehdy volilo bezmála 30 procent voličů. „Kdybychom to vzali čistě poměrně, tak bychom měli určitě pět mandátů navíc. Ze 16 mandátů, které šly navrch největším stranám ANO a ODS, by deset až třináct určitě směřovalo na odstranění znevýhodnění menších stran,“tvrdí autor stížnosti a europoslanec za Starosty Stanislav Polčák.
Volební systém funguje stejně od roku 2001, tehdy ho prosadily dvě největší strany – ČSSD a ODS. Od té doby jej podle předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského nikdo nezpochybňoval, výrazné rozdíly v zisku mandátů se podle něj projevily až v posledních volbách v roce 2017. „Je třeba, aby každá volební strana získala odpovídající podíl na mandátech v Poslanecké sněmovně podle svého podílu na celkovém počtu odevzdaných platných hlasů,“uvedl soud v nálezu.
Politici se teď musí shodnout, jak se budou už v říjnu volební hlasy počítat. Nová pravidla má na starosti ministerstvo vnitra. Podle Jana Hamáčka je na stole několik variant, změnit se může i rozdělení volebních krajů podle lidnatosti nebo budou strany sestavovat jednu kandidátku pro celé Česko.
Pokud se řešení včas nenajde, hrozí podle expertů ústavní krize.
„Buď se přijmou volební pravidla, nebo nastane katastrofický scénář. Ten říká, že politici se neshodnou, volby nejsou a nastala ústavní krize,“varuje právník a někdejší náměstek ministra vnitra, který měl volby na starosti, Petr Mlsna. „To je absolutně patová situace. Ústava nemá žádný nástroj, jak ji řešit,“řekl iDNES.cz.
„Máme sedm měsíců na jeden z nejdůležitějších zákonů. V době pandemie, kdy tu máme největší zdravotní a ekonomickou krizi za desítky let. To vypadá skoro nemožně,“prohlásil premiér Andrej Babiš, podle kterého se Rychetský snaží ovlivňovat výsledky voleb.
Soud také rozhodl, že koalicím bude pro vstup do Sněmovny stačit stejně jako stranám pět procent hlasů.
Pokud nebudou chtít zákonodárci uvrhnout Česko do nevídané ústavní krize, budou muset být rychlí. Na zalepení děr ve volebním zákoně, které vznikly po včerejším rozhodnutí Ústavního soudu, mají kvůli blížícím se sněmovním volbám čas jen do 3. srpna.
Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), pod jehož resort volební zákon spadá, oznámil, že má již předpřipraveny různé varianty řešení. „Máme připraveny návrhy řešení problému. Vnímám, že nás tlačí čas, protože je to brzy před volbami, a zároveň musíme najít řešení, na kterém se shodne Sněmovna i Senát,“řekl včera Hamáček.
Na příští týden svolává schůzku předsedů stran. A nabízí čtyři varianty úprav volebního zákona.
První dvě zachovávají roli krajů, podobně jako tomu bylo doposud. V prvním případě by se ale nově sečetly všechny hlasy najednou a potom se poměrově přepočítaly na mandáty do jednotlivých krajů, v tom druhém by se použil jiný způsob přepočtu podle takzvané Heyrovy kvóty.
Jeden velký volební obvod?
Další dvě varianty počítají s rozbouráním krajů pro účely voleb. V prvním případě by se volilo podle takzvaných „starých krajů“které jsou větší než ty současné, ve druhém by se z Česka stal jeden velký volební obvod s jedinou kandidátkou pro celou republiku.
Schůzi chce paralelně svolat také předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), a to přes předsedy poslaneckých a senátorských klubů. „Jsem přesvědčen, že volební zákon je věcí, kterou musejí rozhodovat komory,“uvedl.
Verdikt soudu rozdělil i samotné ústavní soudce, čtyři z celkem patnácti ostře kritizovali hlavně načasování. „Plenární většina tím významně zasáhla do procesu přípravy voleb,“uvedli soudci Ludvík David, Jaroslav Fenyk, Josef Fiala a Radovan Suchánek.
Situace, ve které by se země ocitla, pokud by se zákon nepodařilo včas schválit, by mohla být podle odborníků hodně komplikovaná.
„Nouzové řešení (v ústavě, pozn. red.) samozřejmě nemáme, když vzniká zákon, nedá se počítat s tím, že Ústavní soud za několik let napadne zrušit paragraf,“řekl MF DNES právník Jan Bárta z Ústavu státu a práva Akademie věd. „Dnes platný zákon, ve kterém Ústavní soud provedl škrty, zůstane platným, ale bez důležitých položek, takový zákon nefunguje a je úkolem zákonodárců ho doplnit,“uvedl.
Bez poslanců, ale s vládou
Pokud by nový zákon nebyl přijat včas, jediné, čím si můžeme být jisti, podle Bárty je, že volební období Sněmovny skončí v termínu. Pro vládu bude situace úplně jiná.
„Nenastane nutný stav demise vlády, ta se totiž odvozuje až od nově zvolené Sněmovny, po volbách vláda podá demisi, když ji nepodá, tak ji odvolá prezident,“vysvětluje Bárta. Jenže pokud by nebyly volby, vláda by demisi fakticky podat nemusela a nastala by tak bezprecedentní krize. „Bez Sněmovny se teoreticky vládnout dá, protože všechny ostatní pravomoce zůstávají zachovány,“uzavírá Bárta.
S takovým výkladem souhlasí i další odborníci. „Když žádná ustavující schůze neproběhne, vláda nemusí obligatorně podávat demisi,“uvedl pro iDNES.cz Petr Mlsna, expert na volby a předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. „Zároveň nemůžete přijímat žádné zákony, protože ústava v článku 33 říká, že zákonná opatření Senátu můžete přijímat jenom v případě, je-li rozpuštěna Poslanecká sněmovna,“dodal.
Bez Sněmovny se teoreticky vládnout dá, protože všechny ostatní pravomoce zůstávají zachovány.