Po skepsi chvála: Sputnik obhlíží i EU
MOSKVA Předčasné schválení ruské vakcíny proti koronaviru Sputnik V loni v srpnu provázely skepse, kritika i obavy o bezpečnost. Teď slaví Rusko nemalé vítězství – podle studie v prestižním odborném časopisu Lancet je ruská látka kvalitní, nemá závažné vedlejší účinky a vytváří stabilní imunitu. V době, kdy Evropa hlásí nedostatek vakcinačních dávek od západních firem, se tak raduje nejen Moskva, ale i státy, které ruský preparát už schválily a objednaly.
Podle výsledků třetí a poslední fáze klinických studií je Sputnik V (na snímku) účinný proti covidu-19 z 91,6 procenta. Imunita vzniká zhruba 16 až 18 dní po aplikaci první ze dvou dávek vakcíny, která má být spolehlivou ochranou pro všechny věkové kategorie. Stejně jako u jiných preparátů, i u ruské vakcíny zůstávají nezodpovězeny otázky o jeho dlouhodobých účincích, ale i to, nakolik je efektivní při prevenci asymptomatického přenosu. Chybí také data o tom, zda je očkovací látka účinná i proti novým mutacím koronaviru – například britské nebo jihoafrické verze.
Nynější výsledky jsou nicméně významným milníkem pro ruské vývojáře, kteří čelili kritice zejména kvůli neprůhlednosti celého procesu vývoje vakcíny. Jak prohlásil Kirill Dmitrijev – šéf Ruského fondu přímých investic (RFPI), který se na výrobě preparátu podílí, výsledky „donutí skeptiky zmlknout“.
Plusové body
Studie tak poskytla Rusku další páku ve vakcínové diplomacii. Při nedostatku očkovacích látek totiž absenci ruské vakcíny na evropském trhu kritizují už i někteří představitelé evropské sedmadvacítky – mezi nimi například i němečtí či slovenští politici. EU zatím čeká na její nutné schválení od Evropské agentury pro léčivé přípravky. Ti, co Sputnik už schválili, jsou tak buď
„rebelové“, nebo blízcí spojenci Ruska.
Do první skupiny spadá Maďarsko, které využilo „díry“v evropských zákonech, jež umožňuje členskému státu zaregistrovat léčiva v mimořádných situacích bez souhlasu centrálního orgánu. Prvních 40 tisíc dávek dorazilo do země už tento týden. Sputnikem se rovněž má očkovat v Bělorusku či Srbsku. Vsadily na něj ale především země z Latinské Ameriky nebo Blízkého východu.
Mnohé z nich po přípravku sáhly zejména kvůli obavám z nerovnosti v přístupu k očkování. Podle ruských vývojářů je navíc Sputnik levnější než některé jiné preparáty – cena za jednu dvoudávku činí něco pod 215 korun. RFPI navíc slibuje, že na rozdíl od očkování firem Moderna či Pfizer/BioNTech se Sputnik nebude muset skladovat v extrémních podmínkách. Stačit by měla obyčejná chladnička a teploty od dvou do osmi stupňů Celsia.
Hlavním problémem je nicméně i tady výroba – podle RFPI má zájem o vakcínu celkem více než 50 států, preparát ale nyní chybí i v samotných ruských regionech. V polovině ledna fond oznámil, že Sputnikem se už nechalo naočkovat více než 1,5 milionu lidí. Data o jednotlivých státech však nejsou k dispozici a podle odhadu ruských médií drtivá většin dávek putovala do zahraničí.