USA 2020: o 30 procent víc vražd

Překonán rekord z divokého roku 1968. Tehdy se meziročně zvýšil počet vražd jen o třináct procent. Amerika teď řeší, co se to stalo.

Zatímco Američané seděli loni skoro celý rok kvůli koronaviru doma, na ulicích se vraždilo mnohem víc než jindy, přestože tam bylo méně lidí.

V porovnání s předchozím rokem 2019 vyskočil počet vražd o třicet procent. To je rekord. Dosud nejvyšší skok USA zaznamenaly v politicky divokém roce 1968, tedy víc než před půl stoletím. A to bylo jen o třináct procent.

Mluví se o „explozi“a „historickém zlomu“a nárůstu, který „nemá moderní precedens“.

Jde o čísla ve čtyřiatřiceti městech, v nichž vývoj zločinnosti v USA sleduje pravidelně nezávislý Výbor pro trestní právo.

Ze specializované zprávy o kriminalitě v covidovém roce 2020, která byla právě zveřejněna, vypadlo pár zarážejících čísel: celkem bylo ve sledovaných městech zavražděno o 1 268 víc lidí než v roce 2019. Jen v Chicagu jich bylo o 258 víc, to je nárůst o 55 procent. V New Yorku jich v porovnání s předchozím rokem přibylo 131, což je nárůst o 43 procent. Dohromady New York, Chicago a Los Angeles obstaraly čtyřicet procent všech vražd navíc. Že se loni v Americe vraždilo mnohem víc než jindy, se už ví, protože krvavá čísla problikávala celý rok. Experti se však pořád neumějí dohodnout, proč se to stalo.

Floyd a virus

Jistě, jsou tady dva pravděpodobní podezřelí. Koronavirus a násilí spojené s rasovými protesty po smrti George Floyda. Vypadají i jako hlavní viníci.

Jenže je tady háček. Čísla zveřejněná ve studii ukazují, že to byl vražedný rok doslova: v porovnání s rokem 2019 se začalo vraždit ve vyšším tempu už v lednu a únoru, kdy žádná epidemie v USA ještě nebyla. Už tehdy najednou ve sledovaných městech míra vražd v porovnání s rokem 2019 naskočila o

32,5 procenta.

A potom se už vraždilo nadplán pořád, i když křivka vražednosti, lze-li to tak nazvat, měla výkyvy. Od března do května, kdy proběhl hlavní nápor první vlny koronaviru, míra vražd narostla o necelých dvacet procent. Jenže pak přišlo léto, kdy se Amerika uvolnila – a míra vražd narostla o více než 37 procent. Od září až do prosince následovalo lehké zklidnění, takže v porovnání s rokem 2019 se vraždilo „jen“o 28 procent víc.

Někde se na jaře ještě víceméně drželi na uzdě, například v Chicagu počet vražd ještě tolik nepřekonával čísla z roku 2019, ale celkově byl trend jasný: téměř ve třiceti ze čtyřiatřiceti sledovaných měst kopírovalo tempo vražd vývoj koronaviru. Na jaře, když první vlna zahnala Ameriku domů, se sice pořád vraždilo víc než ve stejných měsících roku 2019, ale stále to bylo pod zvýšenou hladinou roku 2020, protože vrazi a jejich oběti se jednoduše neměli tolik šancí potkat.

Ale pak, jakmile se uvolňovala opatření a lidé přestali mít z koronaviru počáteční strach, začalo se vraždit víc. Časově to odpovídá dnům po smrti George Floyda, kdy se rozjely masové protesty. A to je to druhé – a zřejmě hlavní – vysvětlení loňské vlny amerického zabíjení.

Policisté s cejchem rasismu a brutality se stáhli a nehlídkovali v problémových čtvrtích, kde zločinci měli terén volný. Neprováděli také kontroly dostatečně razantně, protože nechtěli vyvolat další srážky. A protože měli plné ruce práce se zásahy na místech protestů a rabování, nemohli být jinde. Vzniklo vakuum, které vyplnil zločin. To, že policie se stáhla, potvrzují i statistiky, z nichž je patrné, že se začátkem protestů prudce poklesly kontroly řidičů (ve Filadelfii na desetinu až osminu), kontroly osob (v Los Angeles na pětinu) či zadržení (v Chicagu na třetinu).

Vraždy z hladu? Neobstojí

Ale vysvětlení vražedného roku je samozřejmě víc, často se do nich ovšem promítají politické brýle analytiků.

Jedním z nich je například tvrzení, že k vraždám vedla chudoba, jak lidé přicházeli o práci a peníze. Ale to neobstojí, protože v době, kdy v pandemii stoupal počet vražd, současně klesal počet krádeží, loupeží a vloupání. Jenže právě to jsou nejčastější zločiny zoufalců, kteří nemají na živobytí.

Bizarním vysvětlením je názor, že jak se policisté stáhli z ulic, přiměli tím lidi brát spravedlnost do vlastních rukou a střílet ty, o nichž si mysleli, že něco provedli, nebo by třeba mohli.

Vina se také hází na nákupní horečku střelných zbraní, jež provázela pandemii – Američané si je pořizují vždy, když čekají těžké časy. Ale tentokrát rozšířili své arzenály jen o půl procenta, což asi nebude příčina nebývalé vlny vražd. Navíc nakupovali hlavně lidé, kteří dosud žádnou zbraň neměli, a ti se těžko stanou hned i vrahy.

Amerika má malou náplast: bývalo hůř. Podle zprávy byla loni ve sledovaných městech míra vražd jedenáct na sto tisíc obyvatel, zatímco před 30 lety jich bylo devatenáct.