Poslanci opět řeší, jak vytlačit kamiony

Od rozšíření dálničních poplatků pro kamiony na téměř devět set kilometrů silnic první třídy uplynul rok. Odpor obcí, které už dříve upozorňovaly na to, že kamiony budou kvůli šetření tyto zpoplatněné úseky objíždět, nezeslábl. Po nápadech na plošný zákaz na okreskách, oblepení republiky značkami zakazujícími kamionům tranzit nebo dalším rozšiřování mýta se aktuálně na poli Poslanecké sněmovny jedná o zákazu jízdy souprav nad dvanáct tun na silnice druhé a třetí třídy.

Návrh poslance Mariana Jurečky, který kromě zákazu jízdy po okreskách obsahuje i časové omezení jízdy o víkendu a během pátečního večera, odmítají zástupci dopravců a výhrady má i ministerstvo dopravy. Zákaz by podle nich prodloužil trasy a zahltil úřady žádostmi o výjimky ze zákazů. „V neposlední řadě nejsou zatím ani hodnověrné informace o tom, že by kamiony po rozšíření mýta začaly ve větších počtech zpoplatněné komunikace objíždět,“uvedl mluvčí ministerstva František Jemelka. Úřad proto vůči návrhu vyslovil nesouhlasné stanovisko.

Poslední řečené neznamená, že se tak neděje. Jen že k tomu úřad doposud nemá potřebná data. Přibližně před rokem slíbil tehdejší šéf dopravního resortu udělat na trasách, u kterých místní obyvatelé upozorňovali na rostoucí kamionovou zátěž, šetření, zda je skutečně těžká nákladní doprava nevyužívá častěji, a případně pak i je zahrnout do systému mýtného zpoplatnění. Kvůli vypuknutí první vlny koronavirových uzávěr byl tento průzkum přerušen a doposud nebyl obnoven, přestože podzimní data z provozu ukazují, že ani během pandemie se silniční nákladní doprava nijak radikálně neomezila.

Druhý argument ministerstva v podobě neúměrného prodlužování tras hlouběji rozpracovalo i sdružení dopravců Česmad Bohemia. „Silnice druhé třídy velice často nahrazují spojnice mezi kraji vinou nedostatečné sítě silnic první třídy nebo dálnic. V praxi by přijetí zákona postihlo domácí dopravce a jejich zákazníky, protože by znamenalo v mnoha případech další kilometry navíc,“uvedl generální tajemník sdružení Vojtěch Hromíř.

Zajížďky by přitom byly desítky kilometrů dlouhé. „Například z Bystřice pod Lopeníkem do Slušovic by auto muselo jet po trase Uherské Hradiště, Zlín, Vizovice, Slušovice. Místo 46 kilometrů by trasa byla dlouhá 75 kilometrů. Z Ledče nad Sázavou do Votic místo 54 kilometrů by auto jelo 95 kilometrů,“dodal.

Na nárůst kamionového provozu na silnicích, které nejsou na pravidelnou zátěž ze strany velkých nákladních vozidel stavěné a v řadě případů vedou centry měst, si v minulosti stěžovali zástupci zejména Libereckého nebo Plzeňského kraje. Na severu Čech je příkladem silnice I/38 z České Lípy do Mladé Boleslavi, kterou kamiony objíždějí přes silnici druhé třídy vedoucí souběžně přes Mimoň a Ralsko. Na Plzeňsku se po zpoplatnění silnice I/26 směřující z krajského města k Folmavě řada dopravců přesunula na nezpoplatněnou 1/2. Z ní pak při další cestě do Německa sjíždějí mimo jiné na silnici druhé třídy vedoucí z Kdyně přes Všeruby ke státní hranici.

Přestože epidemie odsunula alespoň dočasně ostatní problémy na druhou kolej, kraje stále požadují řešení. „Připravuje se jednání mezi ministerstvem dopravy a Asociací krajů, kde se bude hledat funkční model, který by vyhovoval všem stranám,“uvedla mluvčí asociace Hana Brožková.

Pohled mají obě strany přece jen trochu odlišný. Zatímco ministerstvo dopravy dlouhodobě upřednostňuje model osázení objízdných tras značkami zákaz tranzitu, krajům jde především o srovnání situace, kdy se na některých silnicích první třídy mýto platí a na jiných ne. „V řadě krajů jsou úseky stejně jako u nás silnice I/20 a I/22, které jsou téměř souběžné, a na jedné mýto je a na druhé není. Domluvili jsme se, že se obrátíme na pana ministra Havlíčka a chceme s ním řešit, jestli by se ty věci neměly dát do jednotného gardu,“uvedl jihočeský hejtman a zároveň předseda asociace Martin Kuba.

Přijetí zákona by postihlo domácí dopravce a jejich zákazníky. 11,5 mld. korun se vloni vybralo na mýtném. O půl miliardy více než v roce 2019.