Od Niagary až po Vínečko bílé provedou Příběhy písní

V roce 2019 oslavila organizace OSA, tedy Ochranný svaz autorský, sté výročí a k této příležitosti vznikla publikace Příběhy písní 1919–1960. Mapuje vznik a kořeny československé populární hudby přes kabaret, trampské písničky, dechovku, filmové melodie až k nástupu rock’n’rollu. Tuto část knihy měl na starosti hudební publicista Josef Vlček, druhý autor Jaromír Havlík se soustředil na vývoj klasické hudby, přičemž vzal v potaz jména jako Bohuslav Martinů, Leoš Janáček, Petr Eben nebo Miloslav Kabeláč.

Autoři i jejich skladby

Jeho exkurz je erudovaný, Havlík jako muzikolog a hudební pedagog si všímá vývoje každého skladatele, zasazuje jejich hudbu do dobového kontextu. Jeho text si žádá poučené a v daném oboru už zběhlejší čtenáře. Kdežto Josef Vlček bere konkrétní písničky a čtivou, poutavou formou přibližuje jejich vznik, přičemž dokládá mnoho zajímavostí a dokazuje, že je pečlivým archivářem a znalcem.

Defilují tu osobnosti jako Karel Hašler, otec české trampské písničky Jarka Mottl, spisovatel Eduard Bass, zde v roli textaře, nebo Jaromír Vejvoda a jeho světoznámá melodie Modřanská polka, známější u nás jako Škoda lásky, v zahraničí pak pod názvy Tonttujen joulupolkka, Hvor er min Kone nebo Sejhaj Rozi.

„Lidovka“od malíře pokojů

Samozřejmě v knize nesmějí chybět jména jako Jaroslav Ježek – Vlček správně zmiňuje jeho ohromný žánrový rozptyl a schopnost zkomponovat prakticky cokoliv – Jiří Voskovec, Jan Werich nebo Jiří Suchý a Jiří Šlitr.

Autor připomíná dodnes ne zcela doceněného dobrodruha a cestovatele Eduarda Ingriše, autora songu

Teskně hučí Niagara, k jehož přátelům patřili Thor Heyerdahl a Ernest Hemingway, nebo skladatele Josefa Stelibského, který se snažil prosadit v Hollywoodu, ale – jak píše Josef Vlček – „zakřiknutý génius s mizernou angličtinou neměl šanci“. Autor čtrnácti operet, hudby k více než padesáti filmům skončil tragicky, v roce 1962 si sáhl na život.

Lze však najít rarity i z jiného soudku, respektive džbánku. Mysleli jste si, že Vínečko bílé je lidovka? Omyl, jejím autorem je malíř pokojů Fanoš Hřebačka-Mikulecký a vznikla v únoru 1944. A tušili jste, že třetí sloku, začínající slovy Frajarky obě, Mikulecký nenapsal, ba dokonce ji z duše nesnášel?

I díky takovým postřehům je kniha cenná a přínosná. Jelikož jde o první díl, mohou se čtenáři těšit na pokračování.

Příběhy písní 1919-60 J. Vlček, J. Havlík 80%