Nakažených je pořád hodně
Virus se mění jen proto, aby mohl více škodit, říká pražská hlavní hygienička Zdeňka Jágrová
Pohledem na statistiky nově nakažených covidem-19 se zdá, že čísla v metropoli stagnují. Podle ředitelky Hygienické stanice hlavního města Prahy Zdeňky Jágrové je spíše překvapující, že vzhledem k mnoha přijatým opatřením nejsou přírůstky nakažených koronavirem menší. „Rizikem je vždy ten nejdelší kontakt. Když například někdo zavleče onemocnění do rodiny – tam jsou kontakty nejtěsnější. Na pracovišti také nikdo není půl hodiny,“říká ke způsobům šíření nákazy Jágrová.
PRAHA Podíváme-li se na údaje o nakažených za poslední dny, můžeme být optimističtí?
Nákaza spíše stagnuje, ty počty se ale nelepší tak, jak by se při tom omezení kontaktů lepšit měly, nicméně jakékoli informace o vývoji nákazy i na území hlavního města podává ministerstvo zdravotnictví.
Jaká máte očekávání v souvislosti se šířícími se mutacemi koronaviru?
Bohužel si myslím, že se situace může zhoršit. Nikdo z nás ale není věštec, aby věděl, jak přesně to bude vypadat. Virus se mění jen proto, aby mohl více škodit.
Žádné mutace, které by naopak ukazovaly, že virus ztrácí na síle, neexistují?
Na taková hodnocení je příliš brzy, podle stávajících mutací, které byly zatím zjištěny, to zatím takto nevypadá.
Jaký názor máte na zvažovanou povinnost zavádět povinné respirátory například v hromadné dopravě?
Čekáme na informace a údaje, které připraví ministerstvo zdravotnictví. Zavedení roušek se samozřejmě stalo velmi účinným, efektivním a také jedním z nejlevnějších opatření. Teď jde o to, jak výrazný je rozdíl mezi nošením roušek a respirátorů. Ten rozdíl určitě je a v době, kdy mluvíme také o ebole a dalších vysoce infekčních onemocněních, respirátory rozhodně
Opatrnost je nutná svůj smysl mají. Záleží také na tom, jak budou vypadat nejnovější studie.
Poznatky se ale mění i v tom, kdy a jak je možné se nakazit.
Například u té britské mutace je předpoklad, že nemusíte naplnit dobu, u které se dříve předpokládalo, že je potřebná k přenosu nákazy. Jednoduše je britská mutace daleko více virulentní a více infekční. Možné je, že stačí i menší infekční dávka. Těžko říci, jaký je ten mechanismus, proč to tak je.
Může být rizikem třeba i desetiminutový nákup potravin v obchodě?
U jakékoli virové infekce záleží na míře kontaktu. Tedy jak daleko jste od toho, kdo je nakažený, jak dlouho s ním jste, jestli si podáte ruce a tak dále. S těsnějším kontaktem riziko nákazy stoupá.
Má smysl při nakupování například nabírat pečivo s použitím rukavic, které jsou v obchodech k dispozici?
Jakékoli omezení kontaktu s něčím, co může být kontaminované, je přínosem. Může stačit dotknout se něčeho kontaminovaného a pak si sáhnout do očí.
U kolika procent nakažených se dá zjistit, odkud si koronavirus přinesli a jak přesně k nákaze došlo?
Toto je jen velmi obtížně zjistitelné a jsou na to spíše nějaké experimentální studie. Těžko zjistíte, jestli se dotyčný nakazil, protože s kolegy v zaměstnání vypil kafe nebo že někdo z kolegů kávu připravoval. Nebo že si někdo s někým podal ruce. Nebo že dal spolužák spolužákovi kousnout ze své svačiny. V tom běžném výskytu se toto jednoduše zjistit nedá.