Rok bez školy
Distanční výuka: žáci mají menší znalosti, zato lepší známky a jsou samostatnější
Příští měsíc už to bude rok, co se kvůli pandemii výuka přesunula ze školních lavic domů k počítačům. Z každého školního úkolu se najednou stal úkol domácí. Od loňského března se žáci a studenti několikrát prezenčně do škol vrátili, za pár týdnů většina z nich však byla opět u počítačů.
Prodlužující se doba distanční výuky však negativně dopadá na množství znalostí, které děti mají mít. „Učitelé našich dětí se snaží dělat maximum, ale vyučovat online třicetičlennou třídu je složité. A tak zjišťuju, že mé dítě pořád neumí zlomky, i když loni jim to paní učitelka aktivně vysvětlovala,“popisuje maminka čtvrťáka a páťáka Kristýna Mrlínová.
Syn v páté třídě se teď připravuje na přijímací zkoušky na víceleté gymnázium. Část učiva, které ke zkouškám bude potřebovat, ho musejí naučit sami rodiče. „U 40 až 50 procent věcí, které má umět na přijímačky, jsem si myslela, že už bude vědět, ale neví. Teď jsme ho učili dělení dvojcifernými čísly, vzory přídavných jmen mladý a jarní, kdy se píše mě a kdy mně,“vyjmenovává Mrlínová. Pro různě staré žáky v uplynulém roce platila různá pravidla návratu do škol a rozvolňování. Nejméně času strávili na prezenční výuce žáci šestých až osmých tříd a středoškoláci. Ti se učili doma skoro dvě třetiny školního roku.
Dopady distančního vzdělávání na žáky se zabývá Česká školní inspekce. Naposledy v listopadu zveřejnila zprávu, z níž vyplynulo, že od začátku pandemie jen čtvrtina škol věnovala většinu času výuky probírání a vysvětlování nové látky, zbytek hodně opakoval a na nové učivo se dostávalo v pětině až polovině času.
To dokládají i zkušenosti učitelů a ředitelů oslovených MF DNES. „Většina žáků toho nyní probere o něco méně než v době prezenční výuky,“potvrzuje prezident Asociace ředitelů základních škol Michal Černý. „Přesto se snažíme příliš nezaostávat za tím, jak jsme si učivo časově naplánovali,“dodává.
Podle něj se snaží většina kantorů reflektovat i to, že je výuka pro žáky z domovů náročnější a hodnotí je mírněji. Ne ovšem tak mírně jako na konci loňského školního roku, kdy výuka byla nepovinná. „Tohle pololetní vysvědčení tedy bylo někde mezi závěrečným vysvědčením minulého školního roku a standardním vysvědčením,“říká Černý.
Černý upozorňuje ještě na jeden problematický aspekt vzdělávání na dálku – opisování. „Bohužel, distanční výuka umožňuje těm, kteří chtějí, celkem snadno podvádět, kopírovat úkoly bez porozumění, spolupracovat při testech či předstírat výpadky techniky,“podotýká. Černý už dříve MF DNES řekl, že pokud se bude distanční výuka prodlužovat, studenti, kteří by za normálních okolností šli na vysokou, skončí po střední škole. Podváděním se školáci nijak netají.
„Určitě budu mít mezery v nematuritních předmětech. Na ty jsem se docela vykašlala už na jaře, protože to jde dobře opsat a je zbytečné trávit čas učením, když vím, že při testu můžu mít otevřený sešit nebo prezentaci,“říká devatenáctiletá maturantka Kristýna. Jindy byla zvyklá učit se z hodiny na hodinu. K učení teď není tolik motivovaná i proto, že je učitelé přes počítač zkoušejí jen ve dvou předmětech.
Zájem dětí klesá
Podle ředitelky Martiny Thumsové ze Základní školy Mendelova v Praze 4 by se uplynulý rok na distanční výuce dal označit jako zbytečný. „U dětí klesá zájem o návrat do školy. Na jaře se těšily, nyní se obávají ztráty pohodlí, na které si při distanční výuce zvykly. Získávají mezery v obecném přehledu, jak se přes den funguje. Škola vytváří řád, který opustily a na nějž si budou zase muset zvykat,“všímá si Thumsová. Další z jejích kolegů připomíná, že doma prostě všechno dělat nejde. „Současný stav stopu zanechá, ale myslím si, že více než na znalostech na praktických dovednostech. Nejhůře jsou na tom asi žáci odborných škol. Ale i žáci naší školy v současnosti těžko doma dělají chemické pokusy. Nemohou pracovat s mikroskopem a zapojovat elektrické obvody. I když se snažíme žákům zadávat domácí pokusy a půjčujeme jim pomůcky, tak to není rovnocenná náhrada,“doplňuje ředitel pražského Gymnázia Botičská Stanislav Luňák.
Distanční výuka ale dětem rozhodně jen nebrala. „Děti se naučily vyhledávat si informace a dávat je do kontextu. Rozvinuly se jejich komunikativní schopnosti, kdy musejí používat různé formy i v rámci spolupráce mezi sebou,“myslí si ředitelka Základní školy T. G. Masaryka ve Štětí Gabriela Hrušková.
Rok introvertů
Dokonce se ukázalo, že některým dětem tato forma učení vyhovuje lépe. Zejména introvertnějším dětem, které se před kolektivem obvykle stydí mluvit. „Tyto děti na distanční výuce úplně rozkvetly. Jsem alergická na to, když se říká, že to bude ztracená generace. Není to vůbec pravda. Holt se něco vypustilo, co ale není nezbytné pro život. A naopak se děti spoustu věcí naučily. Průšvih je, že nejsou v kolektivu. To je jasné. Ale že by z nich byli nějací tupouni, to si tedy nemyslím,“doplňuje Hrušková. Odborníci, ale i učitelé se také shodují, že online výuka nepřímo studenty přiměla, aby byli samostatnější.
Jak vyplynulo z rozsáhlé ankety společnosti Scio mezi deváťáky z přelomu října a listopadu, volnost v rozhodování, kdy a čemu se věnovat, vyzdvihovali spontánně i sami žáci ve svých odpovědích.
„Z výsledků šetření vyplývá, že sami žáci na online výuce oceňují především možnost samostatně si organizovat čas, takže jsou zároveň díky vlastnímu plánování aktivit méně ve stresu. Samostatnost oceňovala více než polovina žáků,“komentuje výsledky ankety koordinátorka projektů pro školy ve společnosti Scio Eliška Hloupá Sovová.
Děti se učí, jak se učit
Podle Hruškové se děti de facto musely naučit, jak se samy učit. Do této doby většina dětí neměla zapotřebí se doma výrazně připravovat.
„Není to jen o tom, že si něco přečtou, ale také si musí udělat výpisky, něco o tom umět povyprávět a také si rozvrhnout učení, kdy to budu dělat. Tato kompetence se posílila hodně,“potvrzuje Hrušková i ze svých zkušeností kantorky, která na své škole vyučuje chemii.
Kdy by se děti mohly vrátit do školy, je v tuto chvíli nejisté. Ministr školství Robert Plaga v úterý televizi Nova řekl, že nejdříve na konci února. „Myslím, že se bavíme o jaru tohoto roku o postupném návratu zpět,“uvedl Plaga. Záležet bude také na tom, jak rychle se ve školách podaří zajistit testování.
Resort školství v létě plánuje pořádat doučovací kempy. Konaly se i loni v létě. Zapojilo se do nich 1 800 dětí. Teď má ministr větší ambice.
„Odhaduje se, že až 50 tisíc dětí by tuto pomoc potřebovalo,“sdělil Plaga. Kempy budou dobrovolné. Spolupracovat by na nich měli studenti pedagogických fakult, aby si učitelé přes léto oddechli. Součástí kempů by měly být i sportovní aktivity. Právě na nedostatek pohybu začíná upozorňovat čím dále více pedagogů i lékařů.