Sekta z Krušných hor a covid
Epidemie se nebojíme, před nákazou nás ochrání bůh, říká sekta lorenziánů na saské straně Krušných hor.
Na německé straně Krušných hor žije sekta, která věří na konec světa, ale současnou epidemii a související vládní opatření naopak záměrně přehlíží. Jejích zhruba čtyři tisíce členů se běžně schází na bohoslužbách a nošení ochrany nosu a úst považují za urážku Boha. Může to být i kvůli nim, proč je u saských hranic tolik případů pozitivně testovaných na covid?
Do hlavní budovy členů sekty Společenství Ježíše Krista, označovaných také podle svého zakladatele Hermanna Lorenze jako lorenziáni, se vejde tisíc osob. Zatímco v Německu dlouhodobě platí zákaz shromažďování a přísná hygienická pravidla, života lorenziánů se příliš nedotýkají. Důležitější než probíhající epidemie je pro ně jejich přesvědčení, že se blíží konec světa: pro vyvolené v soudný den přiletí vesmírná loď a ze severního pólu je dopraví do vesmírného ráje. „Každý z nich má doma zabalený batoh, který si vezme na cestu,“řekl magazínu Focus Joseph Canaris, který se touto sektou dlouhodobě zabývá, napsal o ní několik knih a zná řadu jejích bývalých členů.
Bohoslužby ve svatostánku zvaném Eliasburg na okraji čtyřtisícového města Pockau, šestnáct kilometrů od českých hranic, probíhají každý týden. Kolik lidí se jich během pandemie účastní, lze jen odhadovat – jinověrcům není vstup povolen. Problematické je také to, že probíhají bez jakýchkoli protiepidemických pravidel: žádné rozestupy, roušky, navíc společně s rizikovými skupinami. „Členové sekty věří, že před nákazou je ochrání Bůh. Pokud někdo nosí roušky, znamená to, že k Bohu nemá dostatečnou důvěru. Je to pro ně v podstatě urážka Boha. Lorenziáni nevěří na lékařskou vědu a ani v koronavirové epidemii nevidí žádné nebezpečí. Říkají jen: Nás chrání láska boží a pana Lorenze,“řekl dále Canaris týdeníku Der Spiegel.
Nákaza mezi seniory
Zdá se ale, že Bůh ani pan Lorenz je příliš dobře nechránili. Právě souměstí Pockau-Lengefeld bylo na podzim jedním z největších ohnisek nákazy koronavirem v celém Sasku. V polovině října byla situace v domově důchodců v Pockau-Lengefeldu natolik vážná, že na pomoc s rychle rostoucím počtem nakažených musela přijet armáda. Byl to zřejmě důsledek toho, že si lorenziáni brali své rodiče a prarodiče žijící v domovech důchodců na hromadné oslavy, kterých se účastnili bez jakékoli preventivní ochrany.
„Nebylo to žádné překvapení. Lorenziáni přistupují k pandemii s elitářskou přezíravostí. Pokud něco, je to pro ně znak toho, že se blíží konec světa,“popisuje jejich myšlení bývalá členka této sekty. Stejně jako ostatní bývalí členové lorenziánů se domnívá, že právě jejich činnost na šíření viru v saském Krušnohoří měla podstatný vliv. V saském Krušnohoří a na východě Saska mají podle ní zhruba 60 svatostánků a čtyři až pět tisíc členů.
Ještě v prosinci byla sedmidenní incidence v saském Krušnohoří výrazně nad celostátním průměrem na hodnotě 600. Podle saské ministryně zdravotnictví Petry Köppingové byl tehdy v této oblasti každý druhý test pozitivní. Podle dat, která zveřejnil okresní úřad v saském Krušnohoří na přelomu roku, bylo devět z deseti nejvíce zasažených oblastí Saska v okruhu třiceti kilometrů od hlavního sídla lorenziánů v Pockau-Lengefeldu. K bližším údajům ohledně konkrétních ohnisek je ale tamní úřad skoupý. „Na těchto místech působí řada lorenziánů ve veřejných funkcích, ať už to jsou nemocnice, nebo obecní úřady,“říká Canaris s tím, že jej zadržování dat v tomto ohledu nijak nepřekvapuje.
Ještě donedávna Sasko patřilo mezi spolkové země s největším počtem nakažených na počet obyvatel. Činnost chiliastické sekty může být jedním z faktorů, proč se nákaza tolik rozšířila právě v Sasku. Jako další možný důvod se uvádí častý přeshraniční kontakt s vysoce rizikovým Českem nebo také vysoká veřejná podpora Alternativy pro Německo (AfD). Ta vládní protiepidemická opatření dlouhodobě kritizuje, někteří členové AfD existenci epidemie veřejně popírají, další záměrně nedodržují hygienická pravidla.