Francie proti ideologii z Ameriky

Ohrožují americké sociální teorie o rase a genderu státní základy Francie?

Geniální vojevůdce a zakladatel moderního francouzského státu, nebo „rasista a sexistický despota“? Letos na jaře si Francie připomene výročí dvou set let od úmrtí Napoleona Bonaparta, jedné z nejvýraznějších osobností svých moderních dějin. A v souvislosti s trendem přehodnocování dějin také osobností, která vzbuzuje stále více kontroverzí. Zejména uskupení zastupující zájmy nejrůznějších menšin apelují na prezidenta Emmanuela Macrona, aby oslavy k uctění Napoleonovy

památky, které připadají na začátek května, zrušil.

Je to podobné situacím, kdy sochy „nepohodlných“bílých mužů v Británii nebo ve Spojených státech pod náporem davu padají k zemi. I to je důvod, proč si francouzského výročí všímají také za Atlantikem. Nejde jen o Napoleona, ale o mnohem širší souvislosti, které sahají až k otázkám identity, hodnot a islámu.

Co je francouzská identita

„Mohou americké myšlenky rozložit Francii? Někteří její lídři si to myslí,“píše například list The New York Times. Těmito „myšlenkami“míní americké sociální teorie ohledně rasy, genderových rolí a postkolonialismu, které pro přední francouzské politiky stojí v protikladu k hodnotám republiky a k francouzské národní identitě.

„Stojíme před bitvou s intelektuálním podhoubím, které vychází z amerických univerzit a jehož teze jsou v protikladu k našemu modelu republiky. Ten je založen na rovnosti všech lidí, a to bez ohledu na rozdíly v jejich původu, pohlaví nebo vyznání. Fragmentace společnosti je přesně to, co je v zájmu islamistů,“řekl Blanquer v rozhovoru pro Le Journal du Dimanche krátce po vraždě učitele dějepisu Samuela Patyho. Toho zabil mladý muslim kvůli tomu, že žákům vykládal o karikaturách proroka Mohameda a svobodě projevu.

Islámský separatismus a anglosaské sociální teorie spojuje také Emmanuel Macron, Francie podle něj musí získat silnější hlas: „Mnohá z témat, v nichž jsme akademicky excelovali, jsme přenechali jiným intelektuálním tradicím, které k nim přidávají vlastní ideologii. Na mysli mám anglosaské tradice založené na odlišné historické zkušenosti. Mají problémy, které respektujeme, ale tyto problémy nejsou naše. Musíme opět vstoupit do diskuse a zabránit tomu, aby se z akademické a vědecké roviny stávaly čistě politické debaty prostoupené ideologií,“řekl Macron loni v říjnu v projevu k památce Samuela Patyho.

Problém s přistěhovalci

K polarizované diskusi ohledně vlastní identity značně přispěly násilné události minulého roku: teroristické útoky, bezdůvodné vraždy i násilí v ulicích měst a stále častější útoky na ženy. Hlavním politickým tématem Francie zejména v létě a na podzim bylo, jak omezit politický islám a extremismus.

Nyní, kdy část Spojených států vede svatou válku proti nevhodným názorům, právě toto přitahuje pozornost amerických médií.

Sociální teorie vycházejí z anglosaského univerzitního prostředí, ovšem mají stále větší zastání i v médiích ve Francii, stejně jako mezi studenty francouzských univerzit. Názorně to ilustrují například nedávné protesty a násilí v souvislosti s úmrtím černocha po zásahu policisty, které se ze Spojených států přenesly do francouzských měst.