Testování ve školách po vzoru Rakouska
Česko se chce inspirovat modelem testování studentů u jižního souseda.
Návrat dalších žáků do škol má o něco více jasné obrysy. Ústřední krizový štáb, v jehož čele stojí ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), se chce co nejvíce inspirovat v Rakousku a překlopit tamní testovací model do českého prostředí. Podle Hamáčka je štáb v úzkém kontaktu s rakouskými partnery.
„Platí, že návrat dětí do škol je prioritou, Česko je zemí, která má v Evropě nejdéle děti doma a naším cílem je návrat zrealizovat, nicméně návrat musí probíhat bezpečně a musí probíhat za použití testů,“řekl Hamáček s tím, že ambicí je, aby jako první nastoupili zpátky do škol maturanti a studenti 9. ročníků, a to od 1. března.
Ve spolkové zemi Dolní Rakousy a ve Vídni se školáci vrátili do tříd v pondělí, ve zbytku země nastoupí začátkem příštího týdne. K testování využívají neinvazivní antigenní testy, u kterých je odběr vzorku jednoduchý. Ty by chtěl i Hamáček.
„Panuje shoda, že bychom šli cestou antigenních testů, protože nasazení PCR testů je komplikace, která vyžaduje převoz vzorků do laboratoří, což z hlediska počtu testů, které se budou muset dělat, a jejich vyhodnocování není úplně jednoduché,“přiblížil ministr vnitra.
Celkem by se jednalo o 98 tisíc žáků a 30 tisíc zaměstnanců škol.
Kompletní návrh návratu dětí do škol chce štáb předložit vládě v pondělí, aby ho schválila a byl čas na jeho ozkoušení a spuštění.
Komplikaci by mohlo podle Hamáčka způsobit, pokud Sněmovna ve čtvrtek neschválí prodloužení nouzového stavu. „Pokud nebude prodloužen nouzový stav, tak to může zkomplikovat nákup testů i návrat dětí do škol,“upozornil.
Tlak na návrat dalších studentů do škol je velký. Proto se Ústřední krizový štáb rozhodl využít zkušeností Rakouska, kde se děti ve školách učí už od v pondělí a funguje to tam. Kompletní materiál o zajištění testování a návratu dětí tak chce štáb předložit vládě v pondělí.
Podle rakouského ministerstva školství chodí všechny třídy na prvním stupni do školy. Žáci druhého stupně i středoškoláci se dělí do dvou skupin, které se střídají. První skupina dochází v pondělí a v úterý, druhá ve středu a ve čtvrtek. V pátek je jen dálková výuka.
V Česku jsou zatím otevřené jen mateřské a speciální školy plus první a druhé třídy základních škol. Ostatní žáci mají výuku na dálku.
Plánem krizového štábu, ale i ministerstva školství je začít v Česku studenty navracet postupně.
V první fázi by tak mělo dojít na návrat do lavic závěrečných ročníků středních škol a deváťáků škol základních.
„Jsem rád, že Ústřední krizový štáb na základě našeho materiálu rozběhl potřebné zdravotnicko-logistické kroky. Ministerstvo školství bude i nadále usilovat o to, aby daný systém umožnil co nejrychlejší návrat dětí do škol,“okomentoval to ministr školství Robert Plaga (za ANO).
Pokud by vláda v pondělí plán přijala, štáb by měl podle Hamáčka čtrnáct dní na pilotní projekty, na kterých by projekt otestoval v praxi, aby se mohl rozjet od 1. března. Zbrzdit by ho podle Hamáčka však mohlo jen neprodloužení nouzového stavu, o kterém budou poslanci hlasovat dnes. Důvodem by byl komplikovanější nákup potřebných testů.
„Upozorňuji, že nákup takového množství antigenních testů bez nouzového stavu je spíše z říše snů. Ustanovení zákona o zadávání veřejných zakázek to umožňuje jen velmi komplikovaně,“vysvětluje Hamáček.
Už tak bude velký problém zajistit potřebné množství testů v krátké době. A proto se podle Hamáčka uvažuje o možnosti, že by se Česko připojilo k rakouským objednávkám. Pokud by došlo k situaci, že Sněmovna nouzový stav neprodlouží, zůstaly by od příštího týdne podle resortu školství školy zavřené i nadále podle zákona o ochraně veřejného zdraví.
Kdo se neotestuje, bude doma
Stejně jako v Rakousku se i v Česku počítá s využitím neinvazivních antigenních testů s výtěrem z kraje nosu, které ukážou výsledek na místě. Oproti PCR testům jsou levnější a také jednodušší na obsluhu, protože se nemusí převážet k vyhodnocení do laboratoří. Starší žáci by si výtěr z kraje nosu dokonce mohli udělat sami před školou. Nákup testů by probíhal centrálně a hrazeny by byly z financí státního rozpočtu. Ministerstvo zdravotnictví požaduje testování dvakrát týdně. Spotřeba testů by se tak podle Hamáčka měla vyšplhat ke stovkách tisíců týdně.
V případě, že by rodič odmítl nechat svého potomka ve škole testovat, zůstalo by dítě na výuce online.
„Pokud ten systém má mít smysl, tak není možné pustit do prezenčního studia někoho, kdo může být pozitivní. To znamená, že by se to muselo řešit buďto individuálním studijním plánem, nebo distanční výukou. Stejně tak to mají i v Rakousku,“míní Hamáček.