Noví „Assangeové“v Minsku
Dva Bělorusové, kteří protestovali proti vládě, žijí už pět měsíců na švédské ambasádě.
„Vše je v pořádku, další komentáře poskytovat nebudeme,“vzkazoval médiím naposledy v prosinci Vladislav Kuzněčik. Společně se svým otcem Vitalijem se od září ukrýval před pronásledováním policie kvůli účasti na protestech proti běloruskému prezidentovi Alexandru Lukašenkovi na švédském velvyslanectví v Minsku. Po pěti měsících se situace nelepší – jak nyní potvrdilo švédské ministerstvo zahraničí, muži zůstávají ve svém „úkrytu“doteď.
Stockholm tak má rázem místo jednoho Juliana Assange – muže, který se před švédskými úřady sedm let schovával na velvyslanectví Ekvádoru v Londýně – hned dva. Setrvání obou Bělorusů na ambasádě zadělalo na nemalý diplomatický bolehlav: oběma mužům hrozí ve vlasti stíhání za údajný střet s policisty, vyvézt muže ze země ale zatím není možné.
Nedobrovolný azyl
Otec a syn zaklepali na dveře švédského velvyslance v Minsku počátkem loňského září. Do metropole přijeli po protivládních demonstracích v rodném Vitebsku, nedaleko ruských hranic na severu země, s cílem zažádat na ambasádě o politický azyl. Policie ve Vitebsku jen několik dní před jejich útěkem brutálně zasahovala proti účastníkům poklidných protestních akcí. Vladislavovi se ale podařilo svého otce, kterého policisté bili a nastříkali mu do očí slzný plyn, z davu vytáhnout a oba se zatčení „jako zázrakem“vyhnuli.
Když muži zazvonili na dveře velvyslanectví, zástupci diplomatické mise je nejdříve přijmout odmítli s tím, že ambasáda nemá pravomoc udělovat politický azyl. Bělorusové se proto rozhodli přeskočit plot kolem sídla švédských diplomatů a několik hodin zůstávali na parkovišti, než je zaměstnanci nakonec pustili do budovy.
„Svého rozhodnutí nelitujeme. Neměli jsme na vybranou,“zdůvodňovali muži v jediném rozhovoru, který loni poskytli ruské redakci webu Deutsche Welle. Na ambasádě mají k dispozici jednu místnost s vlastní koupelnou a toaletou, pračkou, mikrovlnnou troubu a rychlovarnou konvicí či činkami na posilování.
Několik týdnů po jejich útěku policie zahájila stíhání Kuzněčikových, které viní z násilí vůči příslušníkovi bezpečnostních složek. Za to jim hrozí až šest let za mřížemi.
Bezvýchodná situace
Švédské úřady se kvůli ubytování obou mužů dostaly do nelehké situace. Na jednu stranu se Kuzněčikovi dostali na území velvyslanectví nelegálně, což vytváří nebezpečný precedens do budoucna, kdy by se k podobnému postupu mohli uchýlit i další lidé na útěku. Podle ochránců lidských práv však zároveň Švédsko nemůže vydat muže běloruským činitelům bez bezpečnostních záruk.
Východiskem by mohlo být zřejmě jen zprostředkování odjezdu obou mužů ze země. Povolení by si ale muselo vyjednat Švédsko u běloruských úřadů. Stockholm se k incidentu vyjadřuje zdrženlivě.
Kromě uvěznění se oba muži bojí surového zacházení a mučení, jakého se běloruské bezpečnostní složky dopouštěly na protivládních demonstrantech. Řada Bělorusů proto po vlně vládního násilí utekla do zahraničí.