Tesla jede na bitcoin

Bitcoin, nejstarší kryptoměna, letí nahoru podobně jako akcie automobilky Tesla. Jaká může být budoucnost bitcoinu, pokud se stane nepřímou součástí nabalující se sněhové koule jménem Elon Musk?

Bitcoin za posledních 12 let podražil z nuly až na více než milion korun. Milionové ceny dosáhl poprvé předevčírem, když automobilka Tesla ve výroční zprávě zveřejnila, že do nejstarší kryptoměny investovala půldruhé miliardy dolarů. Platbu za svá elektroauta navíc hodlá brzy přijímat i v bitcoinech. Hned po zveřejnění těchto novinek poskočila cena bitcoinu během hodinky o zhruba sto tisíc korun.

Zakladatel, šéf a vlastník více než pětiny akcií Tesly Elon Musk se ze své náklonnosti k bitcoinu vyznává od sklonku minulého roku. Před Vánocemi například tweetoval: „Bitcoin je skoro taková sra*ka jako běžné papírové peníze.“Tím po svém sdělil, že bitcoin vnímá mezi všemi měnami jako jednookého, jenž kraluje slepcům.

Investice Tesly do bitcoinu je zčásti marketingový tah. Jak velká ta část je? Například Michael Burry se domnívá, že je stěžejní. Nejde přitom o nikoho menšího než o chlapíka, jehož životní osud inspiroval tvůrce filmu Sázka na nejistotu, který pojednává o zákulisí finanční krize v USA před 13 lety.

Burry, jenž tehdy proslul úspěšnou sázkou na splasknutí nemovitostního trhu, nyní na Muskovu adresu tweetnul, že nákupem bitcoinů se snaží „píárově“překrýt své problémy v Číně. I když tweet smazal, pravdou je, že hned pětice čínských úřadů zveřejnila pochyby o kvalitě a bezpečnosti vozů Tesla jen půlhodinku předtím, než došlo k publikování výroční zprávy automobilky. Nejspíše jde o shodu okolností, nicméně i tak je Muskův talent na vytváření pozitivního „spinu“nezpochybnitelný. Sekty mají marketing zmáknutý brilantně, jinak by žádné ovečky nelapily. A Musk někdy sektářského vůdce připomíná; tedy spíše jeho fanoušci, svou nekritickou oddaností svému guruovi.

Pokřivený vítěz

Nohy na zem. Částka půldruhé miliardy dolarů, již Tesla do bitcoinu investovala, je enormní. Avšak vzhledem k tomu, že měla ke konci roku 2020 volné hotovosti za více než 19 miliard dolarů, představuje jen necelých osm procent „cashe“. Když uvážíme pozitivní „píárový“spin, jenž Musk nákupem bitcoinů vyvolal, možná šlo o jednu z nejlepších možných investic, jaké mohl provést. Spíše než jeho víru v růžovou budoucnost bitcoinu pak ovšem ztělesňuje chladný kalkul. Ostatně mohl tušit, že oznámení takové investice požene bitcoin strmě vzhůru.

Po zveřejnění přiteklo do bitcoinu dalších více než sto miliard dolarů a o pár procent si polepšily i akcie Tesly. Ty přitom již loni zaznamenaly galaktické zhodnocení o 743 procent. Proti takovému růstu bledne i loňské zhodnocení bitcoinu, které se svou hodnotou 303 procent sice také vymyká, ale na Teslu nestačí ani z poloviny. Muskův nákup bitcoinů způsobil, že vůz Tesla Model 3 klesl v ceně jen na 0,79 bitcoinu. Rané majitele bitcoinu, kteří jej na začátku desátých let kupovali za pár stovek nebo tisíc korun po desítkách či stovkách, teď nepochybně těší, že si mohou dovolit celý vozový park ikonických elektroaut.

Ovšem celková tržní hodnota Tesly těžko stojí na reálných základech. Odpovídá totiž dvojnásobku součtu tržní hodnoty automobilek General Motors, Ford, Toyota a BMW. Přitom Tesla teprve loni dosáhla – poprvé ve své sedmnáctileté historii – celoročního zisku, nikterak výrazného. V růstu cen jejích akcií se tak opět nepochybně zrcadlí i Muskovo nadání pro píár.

Jenže kapitálové trhy obecně – nejen akcie Tesly – dnes mají s realitou málo společného, takže o to snáze je mohou ovlivňovat marketingové spiny. Extrémně expanzivní měnová politika centrálních bank si zhruba od roku 2008 klade jeden zásadní cíl: nedopustit markantní propad cen aktiv, včetně akcií. Jenže právě takový propad by představoval očistu systému, oddělení zrna od plev. Provozování postupně stále extrémnější expanzivní měnové politiky – „tištění bilionů“– utužuje to, co lze označit za monetární socialismus. Každý socialismus má nečekané vítěze: ten reálný v ČSSR je měl v podobě veksláků, zelinářů, taxikářů nebo JZD Slušovice. Ten monetární horké současnosti je má v podobě akcionářů firem typu Tesly.

Tesla jako kdysi Slušovice prostě exceluje v prostředí zmanipulovaného a pokřiveného systému, zcela vzdáleného realitě a ekonomickým zákonitostem, jehož pád je uměle oddalován za cenu ještě zlověstnější manipulace a pokřivování. K reálnému socialismu existovala alternativa s viditelně lepšími výsledky, pročež se nakonec zhroutil. K monetárnímu socialismu v praxi alternativa vlastně není, takže může existovat mnohem déle. Nafouknuté akcie Tesly, které centrální banka kdykoli v případě nutnosti může dofouknout, resp. nedopustit jejich vyfouknutí, takže je Musk bude moci dále dopovat svým PR spinem, se tak na dlouho mohou stát normálem, ne jen přechodnou výkladní skříní jako Slušovice.

Bitcoin na sklonku „nultých let“vznikl právě jako vzdor a alternativa systému nekrytých papírových peněz. Těch, které centrální banky chrlí do ekonomiky ve stále větším objemu. Musk tyto papírové peníze sice expresivně kritizuje, ale bez jejich pumpování by akcie Tesly nebyly, kde jsou. Ani bitcoin ne. Čímž není řečeno, že bitcoin není alternativou současnému peněžnímu systému. Je. Může být. Pokud dostatečný počet lidí na planetě uvěří, že alternativou je, a nebude tedy do něj investovat jen marketingově nebo spekulativně, pak opravdu bitcoin alternativou být může. V peněžním systému založeném na bitcoinu by se ale akcie Tesly nikdy takhle nenafoukly.

Tesla jako kdysi JZD Slušovice prostě exceluje v prostředí vzdáleném realitě.