Přibývá lidí, kteří chtějí učit
Vysokoškoláci plní kurzy, díky kterým si doplňují pedagogické vzdělání a stanou se tak kvalifikovanými učiteli. Zájem je tak obrovský, že školy musí programy, které ještě ani nezačaly, přidávat.
Může za to krize na pracovním trhu, nebo vládní novela zákona o pedagogických pracovnících? Ať je tomu tak či onak, stačilo pár měsíců a kurzy, kde bylo zaplněno sotva pár desítek míst, jsou obsazené už týdny před jejich začátkem.
„Zájem o doplnění pedagogického vzdělání je opravdu velký. Nejbližší, jarní běh tohoto kurzu začne v březnu 2021 a je již plně obsazen. Pro zájemce, kteří se z kapacitních důvodů do jarního běhu kurzu nemohli přihlásit, jsme vypsali podzimní termín. Tento běh bude zahájen v září a už i tady máme hodně přihlášek,“říká Šárka Moravcová z Institutu celoživotního vzdělávání na Mendelově univerzitě v Brně.
Připravovaná novela zákona č. 563/2004 Sb. fakticky umožní, aby se kantorem stal jakýkoli absolvent magisterského či inženýrského studia s podmínkou, že alespoň zahájí doplňující pedagogické studium. Všeobecně známé jako pedagogické minimum. Na jeho dokončení má 3 roky.
„V české společnosti je jakési kolektivní povědomí o tom, že kdo nemá ‚peďák‘ a chce učit, musí si doplnit ‚pedagogické minimum‘. Ve skutečnosti ale ‚pedagogické minimum‘ neexistuje – jeho ekvivalentem je ‚doplňující pedagogické studium‘, jinak také kurz celoživotního vzdělávání zaměřený na přípravu učitelů,“vysvětluje Sandra Ort Feyglová z organizace Výluka, která provozuje web ZačniUčit.cz.
Právě pod hlavičkou Institutu celoživotního vzdělávání (ICV) je zájemci mohou najít na webech vysokých škol a univerzit.
„Oproti minulému roku se zájem o vzdělávací programy zvýšil až o 15 procent. Aktuálně je největší poptávka po získání základního pedagogického vzdělání pro druhý stupeň základních škol a střední školy,“říká Martina Koláčná z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Krize školám nahrává
Oťukávání kantorského povolání zaznamenali i na webu ZačniUčit.cz, který pro zájemce o učitelství běží od léta loňského roku. A každý měsíc jeho návštěvnost roste o polovinu. „Za leden 2021 web navštívilo 4 000 uživatelů,“pochlubila se jedna z iniciátorek Sandra Ort Feyglová, která koronavirovou pandemii vnímá jako příležitost pro české školství.
„Za normální situace totiž platí, že velká část absolventů pedagogických fakult do škol tradičně vůbec nenastoupí, protože dává přednost vyšším mzdám v soukromé sféře. Během krize tito lidé ale mnohem častěji opouštějí svá náhle nejistá místa ve firmách a míří za větší jistotou do státního školství. Stejná nervozita taky přidává na motivaci těm, kteří pedagogickou kvalifikaci nemají, ale o kariéře učitele někdy přemýšleli, protože během krize se praktické výhody učitelského povolání ukazují ještě víc,“míní Sandra Ort Feyglová.
Lákavý je nejen jistější zaměstnanecký poměr se stále rostoucím platem, ale líbí se i volno o prázdninách nebo možnost částečné práce z domova při takzvané nepřímé pedagogické činnosti, která zahrnuje přípravu na hodinu, kontrolu žákovských prací a podobně.
Co se naučí inženýr
Dvojnásobek zájemců o doplnění pedagogického vzdělání oproti minulým letům zaznamenali i na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Zatímco v roce 2019 nastoupilo do kurzů 80 účastníků, loni už to bylo 120 a letos počítají se 160 místy.
„Zájem nás jako fakultu samozřejmě těší i vzhledem k náročnosti tohoto studia, které je srovnatelné s pregraduální přípravou,“říká zdejší proděkan pro studijní záležitosti Pavel Neumeister. Podle něj je to i tím, že fakulta reagovala na připravovanou novelu zákona a v předstihu akreditované kurzy připravila. A nejen v Olomouci. Univerzitní kurz mohou zájemci navštěvovat například v Jeseníku.
Podle Sandry Ort Feyglové je právě dostupnost kurzů jedním z nejdůležitějších kritérií, podle kterých se zájemci o učitelství nad 30 let rozhodují. Dalším momentem je délka studia či cena kurzu.
Obecně stojí semestr kolem 7 tisíc. V Olomouci vyjde první rok studia na 11 380 Kč, druhý na 13 620 Kč. Studium na Mendelově univerzitě na 13 900 Kč.
Co účastníka, který vystudoval například historii na filozofické fakultě, čeká na pedagogickém kurzu? Naučí se „učit daný předmět“. Musí zvládnout psychologii vzdělávání, diagnostiku žáka, základy školského práva a samozřejmě praxi ve školách. „Po absolvování doplňujícího pedagogického studia může působit jako plně kvalifikovaný učitel všeobecně vzdělávacích předmětů, v tomto modelovém případě jako učitel dějepisu na ZŠ a SŠ,“vysvětluje Pavel Neumeister z olomoucké univerzity.
Kvalifikovaným učitelem se tak může stát i absolvent strojírenské fakulty VUT s titulem inženýr, který se posléze stává učitelem odborných předmětů strojírenství na střední nebo vyšší odborné odborné škole.
Jsou ale vysokoškoláci, kteří budou mít v Olomouci cestu ke kantorství krkolomnější. Třeba ti s obory zaměřenými na cestovní ruch. „Absolventi, kteří v oborech nemají přímou návaznost na předměty na základních či středních školách, mohou také studovat doplňující pedagogické studium, ale pouze za předpokladu, že paralelně s tímto programem budou studovat také rozšiřující studium zaměřené na konkrétní předmět, který budou vyučovat,“vysvětluje proděkan.
Nemají diplom a chtějí učit
Do školství se ale mohou dostat i lidé, kteří vysokoškolský diplom nemají. Jsou to tolik žádaní mistři odborného výcviku. „Mezi zájemci o doplnění pedagogického vzdělání jsou i absolventi SOŠ či VOŠ s výučním listem pro určitou praktickou oblast,“potvrzuje proděkan Pavel Neumeister.
Podle kombinace toho, jaký předmět na jakém stupni školství chce zájemce učit, a toho, co již vystudoval, se liší i možnosti jeho výběru. „Variant je opravdu spousta a není snadné se v nich vyznat. Zájemcům o učitelství se snažíme ukázat i další cesty, které pro některé z nich mohou být i vhodnější – jednou z nich může být překvapivě další bakalářské studium nebo pro učitelství v mateřské škole oborové pomaturitní studium,“představuje Sandra Ort Feyglová z organizace Výluka.
Učitelský bakalář může být výhodnější třeba pro ty, kdo za studium nechtějí platit.
„Některé zájemce, které by jinak odradila délka doplňování pedagogické kvalifikace – pro drtivou většinu učitelských pozic trvající minimálně 2 roky –, zase navádíme ke zvážení profesi asistenta pedagoga,“říká Sandra Ort Feyglová a přidává argumenty: „Asistenti pedagoga pomáhají učiteli ve třídě, mají tedy nižší platy než učitelé, ale na své práci si často chválí možnost individuálnější práce s žáky a její viditelnější dopad. Často jde také o kratší úvazky, vhodné i pro lidi, kteří kupříkladu nechtějí zcela opouštět svůj původní obor a práci, ale láká je školství. Kvalifikační studium pro práci asistenta pedagoga je také kratší – kvalifikaci lze získat i během dvou intenzivních týdnů.“
Podle děkana Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze se dá očekávat, že budou ve školství posilovat i pozice, které dříve byly spíše na okraji zájmu. „Žáci i učitelé se při online výuce dostávají do nestandardních situací, které zřejmě bude třeba řešit i v budoucnu, a tak můžeme očekávat zvýšený zájem o programy opravňující k práci školního psychologa, výchovného poradce nebo logopeda,“nastiňuje možný trend děkan Michal Nedělka.