Hvězdné války: divný patron vs. muž bez respektu
Djokovič a Kyrgios pokračují v ostrých slovních výměnách, úšklebky létají jako míče přes síť. Radost to ale dělá jen jednomu
Ta otázka vyvolala Novaku Djokovičovi na tváří ironický úsměv. Víte, že vy a Nick Kyrgios jste nejspíš nejmilovanějšími tenisty Austrálie? „Fakt? Okay.“
Na větší nadšení to vážně nebylo, neboť následovaly dotazy daleko méně příjemné. Leč logické.
Srbský šampion hodlá v Melbourne rozšířit už tak historický počet triumfů na devět. Domácí miláček, někdejší zlý hoch a nynější šiřitel všemožné osvěty včera zase jednou zmagnetizoval davy skvělým obratem v pohledné pětisetové bitvě proti Francouzi Humbertovi.
Austrálie je oba zbožňuje, oni dva se nesnášejí. Čím dál víc.
„Jako tenistu ho respektuji, je talentovaný, má hru pro velké zápasy, umí porazit kohokoli. Ale mimo kurt, upřímně, pro něj moc respektu nemám. Tím bych to s dovolením uzavřel,“řekl Djokovič. Ale jako by zkoušel rukou zadržet valící se potok. On sám takto relativně stručně vůbec poprvé reagoval na verbální smršť, jíž ho Kyrgios zaplavil poté, co se Djokovič pokoušel vyjednat lepší podmínky v karanténě (a už loni z australského domova Srba několikrát zkritizoval).
Když pak Kyrgios uslyšel o nedostatku respektu, rozpálil se zase.
„Je to ale divný patron, ten Novak,“řekl. „Po čertech dobrý tenista, zároveň někdo, kdo v časech pandemie paří v klubu nahoře bez. Od takového nic nemůžu brát.“
Co z toho mají? Možná je zbytečné používat množné číslo, aspoň si to myslí Mats Wilander, expert Eurosportu a jeden z nejuznávanějších komentátorů v branži.
„Mám pocit, že Novak se to snaží ukončit. Nahání nejlepší hráče dějin a nechce plýtvat energií. Zato Nick si to podle všeho užívá,“uvedl Wilander. „Zároveň si myslím, že jde o střet generací a projevujícího se vlivu sociálních sítí.“
Djokovič jeho teorii potvrzuje třeba tím, že se kategoricky odmítl pustit do reakce na další Kyrgiosova slova. Australan zase tím, že naopak ostentativně vypočítal, proč ho štvou slova jeho ideového protivníka – a nijak nedbal na dávnou poučku, že o charitativní činnosti gentleman mlčí: „Snažím se distribuovat jídlo potřebným, mám svoji nadaci, dělám toho mimo tenis hodně. Je proto velmi divné, že řekne, že mě mimo kurt nerespektuje.“
Wilander má zároveň pravdu i v tom, že Djokovič potřebuje omezit podobné vnější vlivy na minimum. Na centrkurtu v aréně Roda Lavera je jako doma, titul se tu od něj vyloženě čeká, má dost práce jako šéf nové hráčské asociace.
„Mně dokonce přijde, že Novak dělá něco podobného, jako když jsme my na přelomu 80. a 90. let zažili zdvojnásobení prize money. Bojuje za ty méně slavné. Hodně ho za to uznávám,“uvedl Wilander. „Odvádí v tom fakt dobrou práci.“
Slavný Švéd stojí jednoznačně na straně osmnáctinásobného grandslamového šampiona. Kyrgiose zase čím dál víc oceňují ve vlasti: loni emotivně podporoval boj proti ničivým požárům, od startu pandemie covidu veřejně hájí ostrý australský postup. Škoda, že na sebe mohou narazit až v semifinále – to by byla řež. To by byly emoce!
Už proto, že ještě dokážou oddělit aktuální nabroušenost od toho, co ten druhý zvládá s raketou.
„Moje historická jednička je Federer, čistě co do talentu na něj nikdo nemá, Nadal a Djokovič se mu ani nepřibližují,“pronesl Kyrgios. „Ale když pak vidíte, že Novakův soupeř tu ani nevěří tomu, že by mohl mít šanci vyhrát... Abyste získali takovou pozici, musíte být fakt dobří.“