Deset měsíců poté: opatrný optimismus

Před deseti měsíci jsem napsal krátký finanční plán pro ekonomiku. Jeden z hlavních záměrů byl, aby se peníze v ekonomice dále točily. I v době covidové. Aby nezamrzly úvěrové a peněžní trhy jako po krizi 2008. Tady jsou data: v posledních pěti letech poskytly banky měsíčně v průměru 33 miliard nových úvěrů pro firmy. V dubnu 2020 to bylo 24,3, v květnu 29,5, v červnu 26,6, v červenci 34,9, v srpnu 32,4, v září 39, v říjnu 36, v listopadu 46, v prosinci 50.

Pomohlo, že ČNB načas rychle zlevnila peníze. Pomohly covidové programy vlády. Ano, vše má svá rizika. Levné peníze pomáhají vytvářet finanční bubliny v budoucnu, například na cenách nemovitostí. Ostatně nové hypotéky loni meziročně +34 %. Proto až bude covid plně pod kontrolou, měly by úroky zase vzrůst zpět. Pak se vrátíme k tomu, co jsem říkal od začátku své mise v ČNB: úspory, polštáře. Skončila i zákonná moratoria na splácení úvěrů. Od 31. října jsou moratoria jen na individuální dohodě s bankou. V moratoriu byly loni úvěry za 455 mld. Kč, 14 % z bankovních úvěrů. Ke konci roku 2020 byli neplatiči u 1,9 % hypoték, kde skončilo moratorium, u 4,5 % spotřebních úvěrů, u 7,9 % firemních. Ještě to asi naroste, ale zatím celkem O. K. Podíl nesplacených úvěrů měly banky ke konci roku 2019 2,1 %, aktuálně (poslední data za prosinec) 2,5 %. Zkušenost z konce roku 2008 a poté ukazuje, že nesplacené úvěry rostly bankám až pět let po krizi, do počátku roku 2014. Koncem 2007 bylo 2,7 % z celkových úvěrů nesplacených, na počátku roku 2014 to bylo 6,5 %. I tehdy ale banky byly stabilní.

Shrnuto: opatrný optimismus. Opatrný i proto, že spotřeba elektřiny, přes kterou sledujeme od dubna vývoj v ekonomice v reálném čase, je meziročně v minusu – hlavně kvůli tomu, že průmysl zápasí s nedostatkem dílů a nemocností ve směnách. Platí ale moje prognóza, že ve druhém čtvrtletí poroste česká ekonomika nejrychleji v historii – export a průmysl nás ekonomicky vytáhne.