O drsné lekci Davidové, která jí může za rok pomoci

Občas je i těžká porážka lekcí, která vás ve sportu popostrčí na stupně vítězů. Snad to bude i případ Markéty Davidové.

Před mistrovstvím světa biatlonistů patřila k širšímu okruhu medailových kandidátek. Osmkrát v sezoně dojela v Top 10. Byla tak stabilní jako nikdy, na rozdíl od předchozích dvou zim, kdy si v první polovině sezony pokaždé vybrala nějakou tu hlubší krizi.

Tentokrát jako by přišla v nejnevhodnější chvíli. Ještě koncem ledna v Anterselvě sestřelila v hromadném závodě 19 z 20 terčů a vybojovala 5. místo. Ale vzápětí ji na trénincích zcela odešla střelba.

Těsně před šampionátem na Pokljuce se sice zdálo, že se opět srovnala, jenže opak byl pravdou.

V sobotním větrném sprintu chybovala čtyřikrát a skončila čtyřiačtyřicátá. Ve včerejší stíhačce minula opět čtyři terče, byla dvaatřicátá – a zjevně bezradná.

„Snažila jsem se s tou mojí střelbou něco udělat, ale žádný zázrak se nestal,“říkala. „Přitom si nemyslím, že střílet neumím.“

Že by tedy byla na vině hlava? Přílišná nervozita z vědomí, že dosud nikdy neměla před šampionátem tak stabilní formu? „Fakt nevím. Snažím se myslet na to, co mám dělat, a ani to nepomáhá.“

Každopádně je dobře, že tato lekce přišla už letos, rok před olympiádou. Příkladem může být Michal Krčmář. V roce 2017 zažíval průlomovou zimu, poprvé dojel v poháru třetí, dorazil pln optimismu na mistrovství v Hochfilzenu – a tam v úvodním sprintu obsadil 61. místo.

„Ten šampionát mě vyškolil,“líčí. „Tehdy jsem se uvařil ve vlastní koncentraci na závod, špatně jsem si nastavil hlavu. Ale jsem přesvědčen, že bez téhle zkušenosti bych pak neměl olympijské stříbro z Pchjongčchangu 2018.“

Podobně by měla nyní Davidová zanalyzovat poslední týdny s koučem Egilem Gjellandem.

A když už jsme u hlavního kouče žen. Šéfovi českého svazu Jiřímu Hamzovi dochází, jak nešťastná byla letošní příprava, kdy striktní norská koronavirová opatření uvěznila Gjellanda takřka na celé léto i podzim na severu. Proto nemohl dojíždět na jednotlivá soustředění a své ženy kočíroval většinou jen na dálku. „Je jasné, že kdyby s námi byl na střelnici každý den, bylo by to jiné,“říká i Davidová.

Protože uklidnění covidových zákazů a omezení není stále v dohledu, Hamza si uvědomuje: „Buď musí holky v létě nadlouho odjet do Norska, nebo Egil do Česka.“

I to 24leté a stále mladé Markétě Davidové pomůže.

A jen tak mimochodem: Krčmář se v roce 2017 z kolapsu ve sprintu rychle vzpamatoval a doběhl si pro 6. místo ve vytrvalostním závodě.

Ženy čeká na Pokljuce už zítra. „Řeknu si, že je to úplně jiný týden,“povídá Davidová.