Jako kalašnikov. Rusko dobývá Sputnikem svět
Ruská „globální linka na vakcínu“: výroba zatím stagnuje, ale její význam poroste
„Máme některé hráče, kteří jsou skutečně významní a budou vyrábět pro celý svět. Máme ale i menší, kteří se zaměří na lokální poptávku,“okomentoval vznikající síť producentů Sputniku Kirill Dmitrijev, šéf Ruského fondu přímých investic (RDIF), který se na vakcíně podílí a stará se i o její marketingovou kampaň.
Stejně jako západní konkurence, i ruští výrobci se potýkají s nedostatkem výrobních kapacit, o produkci v zahraničí vyjednávají s farmaceutickými společnostmi prakticky od schválení Sputniku ještě loni v srpnu. RDIF uvádí, že už na výrobu preparátu uzavřel smlouvu s 15 firmami v deseti státech. Zajistit mají produkci 1,4 miliardy dávek Sputniku, které by měly vystačit k naočkování 700 milionů lidí. Fond tak spoléhá na to, že zahraniční dodavatelé vyrobí až dvakrát více dávek preparátu než domácí firmy.
Smlouvu s Ruskem uzavřeli výrobci mimo jiné z Číny, Jižní Koreje, Indie a Íránu, kteří by Sputnik měli dodávat především do třetích zemí. Producenti například z Brazílie by se pak měli postarat zejména o domácí trh. Zájem o ruskou vakcínu přitom má prý více než 50 států.
Pomalý start?
Zahraniční výroba však bude zřejmě pomalejší, než by si Moskva představovala. Například dodavatelé z Indie, ale i Brazílie ještě masovou produkci ani nezahájili, jak uvedly zdroje listu The Financial Times. Indické firmy čekají na schválení Sputniku místními úřady, indický velvyslanec v Rusku už od konce ledna předpovídá její registraci v zemi „během několika týdnů“. Indie by měla podle šéfa RDIF produkovat zhruba stejné množství vakcíny jako Rusko.
Povolení ještě nedostal Sputnik ani v Brazílii. Tamní výrobce Uniao Química sice zkušební produkci zahájil, firma ale zároveň přiznává, že na požadovanou kapacitu osmi milionů dávek měsíčně by mohla dosáhnout nejdříve v dubnu. Jihokorejský producent GL Rapha zase kvůli nízké kapacitě rozšiřuje vlastní výrobní zařízení a oslovil i externí dodavatele. S RDIF má smlouvu na 150 milionů dávek ročně.
V současnosti není zcela jasné ani to, kolik dávek Sputniku vyrobilo samotné Rusko – fond zatím čísla nezveřejnil. Zdroje ruské verze časopisu Forbes uváděly, že ke konci ledna vyrobilo Rusko zhruba 16,2 milionů dávek Sputniku. Z toho se do civilního oběhu dostalo odhadem 7,2 milionu dávek a jen 1,5 milionu vakcín dostali Rusové.
Pro srovnání: americká firma Pfizer uvedla, že za leden dodala globálně 65 milionů dávek své vakcíny, z toho 29 milionů šlo do USA.
Odborníci nicméně předesílají, že i přes pomalejší začátky může ruská „globální výrobní linka“po svém spuštění západní konkurenty rychle dohnat a s tím poroste i význam Moskvy a její „vakcínové diplomacie“. Nedávno zveřejněná studie v prestižním časopisu Lancet s pozitivním hodnocením Sputniku už teď i přes řadu nezodpovězených otázek ještě zvýšila mezinárodní zájem o něj. Stále častěji se o něm vzhledem k nedostatku západních přípravků mluví i v zemích EU. Klín mezi sedmadvacítku vrazilo Maďarsko, které už první dávky preparátu obdrželo bez povolení Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA). O takové možnosti uvažují i Slovensko či Chorvatsko.
Debatu ještě více komplikuje RDIF, který opakovaně tvrdí, že na povolení od EMA čeká. Evropská agentura to rázně odmítá s tím, že žádnou žádost neobdržela.