Ušetřit pacienty bolesti pomohou miniprasata
Najdete nás i na Facebooku facebook.com/PrahaDnes Prasátka, v mnohém podobná člověku, používají akademici k výzkumu Crohnovy choroby a vývoji nových způsobů její léčby.
Stres, nezdravá výživa anebo příliš mnoho antibiotik patří mezi možné příčiny Crohnovy nemoci. Počet pacientů postižených chronickým zánětlivým onemocněním trávicího traktu v celé ČR roste. Zásadními pomocníky v jeho léčbě se nyní stávají miniprasata. Vyplývá to ze studie týmu expertů Akademie věd ČR (AV ČR), kteří spolupracují s chirurgy z vinohradské a střešovické nemocnice.
„Bezmoc a znechucení, to byl hlavní pocit z té nejhorší fáze onemocnění. Znamenalo to třeba v noci převlékat povlečení, prát znečištěné pyžamo, protože prostě nedojdete včas na toaletu. Po léčbě se to dá zvládnout s dietou a některými omezeními,“popisuje potíže s „crohnem“jeden z pacientů.
Nejčastějšími příznaky choroby jsou bolesti břicha, krev ve stolici, průjem či úbytek na váze. Její průběh je pomalý a nenápadný, bývá však záludný. Vyléčit ji bezezbytku nelze, nemoc se vracívá.
Pomoci mohou miniprasata. „V Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR se nyní podařilo vytvořit model prasete s podobnými komplikacemi, jakými trpí pacienti s Crohnovou chorobou,“vysvětlila Markéta Růžičková z AV ČR.
Pacienti s tímto onemocněním bojují s různými komplikacemi. Často jde o opakovaná zúžení střeva, což si žádá další lékařské zásahy. „Přibližně padesát procent pacientů s Crohnovou nemocí podstoupí do deseti let po stanovení diagnózy chirurgické odstranění poškozené, často zúžené části střeva a až u šedesáti procent z nich se v místě opětovného spojení projeví patologie v podobě zesílení stěny střeva a následného
VINOHRADY
Liběchovičtí asistenti opětovného zúžení, které omezuje průchodnost a vyžaduje další chirurgické zákroky,“uvedl gastroenterolog Martin Lukáš, jenž na výzkumu spolupracuje.
Pro pacienta jde o pokračující bolestivé chvíle. „Smyslem výzkumu je ušetřit lidi dalších chirurgických zákroků. Vyvíjíme metodu, kdy podobný zásah nahradí endoskopický, který je vůči pacientům šetrnější,“vysvětlil lékař Martin Lukáš.
Živý model
Miniprasátko tvoří jedinečný model, který odborníkům umožňuje výzkum nejrůznějších lidských onemocnění. Tedy i Crohnovy nemoci.
„Jsou fyziologicky a anatomicky člověku mnohem bližší než tradičně užívané malé zvířecí modely, jako myši a potkani,“vysvětlují vědci. Na zmíněných zvířatech se totiž nové léčebné postupy zpravidla testují před klinickými testy na lidských pacientech.
„Vytvořili jsme nový, opakovatelný model střevního zúžení u miniprasete jakožto velkého zvířecího modelu s makroskopicky i mikroskopicky potvrzenými zánětlivými změnami, jež napodobují Crohnovu nemoc lidí,“popsal Štefan Juhás z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR. Zvířecí pomocník slouží i k vývoji a tréninku nových technik ošetření. „U našich miniprasátek jsme prokázali stabilní průměr střevního zúžení přetrvávající po dobu delší než šesti měsíců, vhodný pro vývoj nových endoskopických technik ošetření nebo trénink endoskopických specialistů humánní medicíny,“vysvětlil Lukáš.
Pokročilé endoskopické techniky jsou nejvhodnější a nejšetrnější formy terapie zúžení střeva jakožto komplikace Crohnovy nemoci. Jejich využití však vyžaduje zkušenost a praxi, kterou lze jen obtížně získat na lidských pacientech. Jde jí však dosáhnout na prasátkách.
„Uvedení do praxe představuje otázku několika let. Testovací proces předpokládá přibližně tři až čtyři roky,“uvedl Martin Lukáš.
Endoskopie využívá flexibilní trubici vybavenou kamerou, která umožní přímé zobrazení dutých vnitřních orgánů bez nutnosti chirurgických řezů. Endoskop se zavádí do úst či konečníku.
Nejmodernější postupy jako endoskopická balonová dilatace, endoskopická strikturotomie (uvolnění zúženého místa) anebo zavádění krátkodobých kovových protéz, vyžadují vysokou přesnost a zkušenost operatéra, minimalizující potenciální rizika dalšího poranění stěny trávicí trubice při zákroku.
Jedineční asistenti
Miniaturní prasata z pracoviště AV ČR v Liběchově na Mělnicku jsou výhodná pro vědce i z dalších příčin. Jsou akceptovatelná z důvodů ekonomických a etických. Na rozdíl od psů a primátů jsou v současné době použitelná v biomedicínském výzkumu včetně testování nových terapií. Navzdory slůvku mini nejde až o takové drobečky, aby si je bylo možné například pochovat. Mini jsou přesně natolik, aby byla v dospělosti váhově i velikostí orgánů velmi podobná člověku.
Zásahy vědců jsou pro zvířecí asistenty bezbolestné. „Zvířata v tomto experimentu bez problémů přijímají potravu, netrpí nechutenstvím. Všechny výkony se provádějí v celkové anestezii a po probuzení zvířata nepociťují žádný diskomfort, protože aplikace dráždivé látky je jenom lokální, působící několik centimetrů ve střevě,“říká Juhás.
Badatelé odchovali několik generací těchto pašíků. „V každém vrhu od našich prasnic je vždy padesát procent selátek transgenních (s upravenou genetickou informací) a padesát procent kontrolních – bez mutovaného genu. A tato kontrolní selátka se používají i na ostatní experimenty, v nichž potřebujeme mít všechny parametry naprosto fyziologické,“vysvětlují genetici.