Král hledá svoji korunu
Místo aby dominoval, Johannes Bö se na MS biatlonistů hledá a trápí.
Loni si Johannes Bö uprostřed sezony vybral třítýdenní dovolenou, aby byl s právě narozeným synem Gustavem. Přesto v posledním závodě zimy svedl s Martinem Fourcadem vítězný souboj o velký glóbus.
Tehdy k němu loučící se Francouz přišel, objal ho a reportérům řekl: „Je dobře, že glóbus má Johannes. Král je mrtev, ať žije král.“
O 11 měsíců později jsou objetí biatlonistů v rámci proticovidových opatření zakázána a Johannes Bö pod rouškou říká: „Chybí mi Fourcade.“Připomíná lovce, jenž ztratil šelmu, která ho uměla vybičovat k mimořádnému úsilí.
„Bylo pro mě snazší udržovat si velmi vysokou úroveň, když na mě takový velikán jako Fourcade neustále tlačil,“tvrdí 27letý Nor.
Zato teď? Jako by Böovu ruku znejistil na střelnici pocit, že se stal obráncem tvrze, kterou mnozí považují za nedobytnou. Že on jediný má suverénně vládnout.
„Někdy si říkám, že si Johannes bez Martina Fourcada připadá jako sirotek,“povídá jeho kouč Siegfried Mazet. „Najednou jej tíží vědomí, že na něj útočí lidé, se kterými by neměl prohrávat.“
Bö také letos vede Světový pohár, byť „jen“s náskokem 58 bodů před krajanem Lägreidem. Střelecká jistota mu odešla. A na mistrovství světa, kde měl kralovat, je králem bez koruny, který se trápí.
Pátý ve sprintu, třetí ve stíhačce, pátý ve vytrvalostním závodě. Individuální titul žádný. „Nejsem na úrovni zlatých medailistů,“přiznal.
Ano, podílel se na prvenství norské smíšené štafety, ale týmové triumfy Norů málokoho ohromí. Navíc ve včerejším sprintu dvojic nezískal ani ten. Na střelnici celkem sedmkrát (!) minul a v cíli blahořečil parťačce Tiril Eckhoffové, že pro ně zachránila aspoň stříbro.
V minulosti těžil ze své bezstarostnosti, hravosti, dravosti. Byl playboyem na lyžích, úplně jiný než perfekcionisté Fourcade či Moravec. Ještě loni v létě líčil: „Na tréninky jsem docela líný. Spoustu jich vynechávám, abych si vyčistil hlavu.“Aby si vedl tréninkový deník? Proč? „Ještě bych měl špatný pocit, že jsem nenatrénoval tolik co ostatní.“
A přece, když ho v lednu sžíralo, že se na střelnici zhoršuje, přistoupil těsně před šampionátem k riskantní výměně pažby.
Někdejší majitelka velkého glóbu Liv Grete Skjelbreidová poté přirovnala Böa k hazardním hráčům. „Ale možná i tato náhlá změna vyplynula z toho, že se ve změněném konkurenčním prostředí Johannes přestal cítit pohodlně a usilovně hledal, co by mohl vylepšit.“
Vachrlaté Böovy výkony na střelnici naznačují, že tento krok kýžený efekt nepřinesl. Naopak.
Z ochozů pro reportéry to vše pozoruje i muž, který býval jeho hnacím motorem na trati. Martin Fourcade, ambasador firmy Rossignol, nicméně opěvoval na Pokljuce jiného Nora. Šampiona vytrvalostního závodu Sturlu Holma Lägreida, 23letou kometu sezony.
Teprve loni v březnu v Novém Městě debutoval Lägreid ve Světovém poháru. V této sezoně už má na kontě pět pohárových vítězství a nyní svým výkonem na Pokljuce zastínil slavného Johannese.
„Občas si Sturlu dobíráme, že pochybujeme o tom, jak dobře bude střílet, až se vrátí diváci. Kvůli covidu jel všechny své závody ve svěťáku před prázdnými tribunami,“říká Tarjei Bö, starší bratr Johannese. Ten Tarjei, který ve středu po katastrofální střelbě obsadil ve vytrvalostním závodě 70. místo.
Ne, v klanu Böových zatím není na Pokljuce důvod k jásotu.
Poslední šanci na individuální titul nabídne nedělní hromadný závod. Johannes má do něj údajně speciální recept: zkusí si představit, že na trati je před ním Fourcade.