„Do tendru na testy zasáhly tajné služby“
Vicepremiér Jan Hamáček o testování ve školách, neotvírání obchodů, vyzývateli Petříčkovi a mrazáku před domem
Budou se podle vás děti moci vrátit do škol od 1. března, jak vláda slibovala?
Pokud tady budou příští víkend k dispozici testy, tak je to teoreticky možné. Nicméně ve chvíli, kdy pan premiér vyhlásil, že chce zrušit dodávku testů, tak to možné není.
Premiér Andrej Babiš spolu s tím řekl i to, že si návrat dětí do škol nedovede představit vzhledem k epidemiologické situaci. Takže to není navázáno jen na nákup testů, ne?
Původně jsem to chápal tak, že se udělala nějaká generální dohoda, jejíž součástí je, že se pokusíme vrátit do škol alespoň maturanty. A že epidemiologické riziko minimalizujeme testy. Na rozdíl od jiných věcí tam nikdy nepadlo, že by to bylo vázáno na vývoj epidemie.
Premiér v sobotu prohlásil, že chce váš tendr na dodávku testů zrušit kvůli tomu, jak probíhal. Co vy na to?
Myslel jsem, že jsme se dohodli, že mu v pondělí na vládě objasníme všechny důvody a detaily z celého procesu. Požádal jsem spolupracovníky a další dva resorty, které na tom pracovaly – to znamená školství a zdravotnictví – ať připraví podklady. Jsem přesvědčen, že bychom vysvětlili, proč jsme takto postupovali a že jsme jinak postupovat nemohli. Pan premiér z nějakého důvodu situaci vyeskaloval a řekl, že to chce zrušit. Já na to řekl, že to nezruším bez usnesení vlády, takže to stejně bude čekat do pondělka. Pokud se tendr zruší, tak tady testy nebudou.
Pojďme si probrat důvody, proč chce Babiš tendr na nákup 3,6 milionu testů zrušit. Jedná se o testy čínské firmy Lepu Medical. Z devíti uchazečů jste vybrali firmu Tardigrad International Consulting, která ovšem nesplnila zadané podmínky. Podle nich měla dodat do 25. února 914 680 testů. Vítězná firma ale nabídla, že dodá do 28. února 800 tisíc kusů. Jak tedy mohla vyhrát, když nesplnila vaše podmínky?
Zaprvé to nebyl tendr, protože jsme nepostupovali podle zákona o zadávání veřejných zakázek, ale oslovili jsme firmy v režimu nouzového stavu. Zadáním bylo, aby v České republice byly testy co nejdřív, protože bez toho nebyl možný návrat dětí do škol. Proces byl takový, že nám ministerstvo zdravotnictví dodalo seznam firem, které máme oslovit, aby poslaly nabídky. Žádná z nabídek negarantovala dodání do 25. února. Pokud se bavíme o nabídce firmy Chironax, jejíž stížnosti popsal Seznam.cz, tak ta do materiálu uvedla, že nemá zajištěnu dopravu a teprve ji zajišťuje. Na rozdíl od vítězné firmy, jež uvedla, že má dopravu zajištěnou. První termín, kdy mohla dodávka přijít, tedy nabídla ona. Kdyby šlo o veřejnou zakázku, museli bychom ji zrušit. Jelikož se ale postupovalo v režimu nouzového stavu, mohli jsme termín posunout a vybrat firmu, která by to sice dodala později, ale stále nejdřív z ostatních.
Firma Chironax podle serveru Seznam.cz tvrdí, že ty samé testy byla nejen schopna dodat včas, ale také zhruba o 40 milionů korun levněji. Vyřadili jste ji s tím, že je prý riziková z hlediska ekonomických dat a spolehlivosti. Proč přesně?
Pokud se podíváte na historii té firmy, tak je spojována s osobami, jež byly trestně stíhané. Týká se to pana (obviněného lobbisty Tomáše) Horáčka, na což nás upozornily i tajné služby. Zadruhé, ta firma neměla zajištěnou dopravu. Zatřetí, ta firma se během procesu dost nestandardním způsobem pokoušela ovlivňovat výběrovou komisi. Zaštiťovala se i jménem premiéra. Na základě těchto věcí všechny tři resorty v komisi – jak vnitro, tak i zdravotnictví a školství – řekly, že je ta firma riziková. Další otázkou je, jak firma Chironax došla k částce 53,90 koruny za test včetně dopravy. Protože všechny ostatní firmy nabízející testy od Lepu Medical se pohybovaly přes šedesát, kolem 65 korun. Rakušáci je také kupují přes šedesát korun. Takže komise vyhodnotila, že je těch rizik moc. Bral jsem to tak, že si tyto věci s panem premiérem v pondělí vyjasníme na vládě i za účasti tajných služeb. Nicméně pan premiér vše urychlil.
Nepříliš důvěryhodně ale působí i vítězný Tardigrad International Consulting. Je to firma bez historie založená britskou společností. Má jedinou jednatelku a společnici. Její základní kapitál je tisíc korun a sídlí na adrese s dalšími několika stovkami firem. Podle médií se v minulosti zabývala třeba dodávkami koňského spermatu do Dubaje. To vám připadá v pořádku?
Neříkám, že to je ideální dodavatel. Ale ten úkol jsme dostali před deseti dny a jsme v časovém presu. Ta firma nebyla nijak identifikována jako bezpečnostní riziko. Zadruhé doložila, že je schopna zajistit dodávku a všechny požadované dokumenty včetně zajištění dopravy. Jakkoli to tedy nemusí vypadat ideálně, nic nenaznačovalo, že tam hrozí nějaké riziko nebo nedodání. Že vozili koňské sperma? To už je trochu snaha o bulvarizaci. Pokud čtyři roky funguje na trhu a jejím naplněním je přeprava materiálů citlivých na teploty, tak se to kromě léků či laboratorních preparátů může týkat i koňského spermatu. To bych neviděl jako zásadní problém.
Všechno jsou to značně podezřelé okolnosti. Když na ně novináři přišli během chvilky, proč to nikoho z vás nenapadlo?
My jsme stáli před rozhodnutím, jestli testy dovézt, či nikoli. Kdybychom
nevybrali firmu Tardigrad, tak by tady testy nebyly. Vzhledem k jasnému zadání, že tady mají být do 1. března, jsme vybrali firmu i přes výhrady, které formulujete a jsou relevantní. Můžeme mít otazníky. Nicméně cena odpovídá plus minus ceně, za kterou nakupují v Rakousku. A typ testů je stejný, jako mají v Rakousku. Žádnou zálohu dopředu jsme nezaplatili. V tomto směru žádné riziko pro stát není.
Při první vlně jste od Číny odebírali napřímo. Proč jste tedy neoslovili přímo čínského dodavatele Lepu Medical a šli cestou přes prostředníky?
Byli jsme kritizováni, že to děláme přímo a ne přes české dodavatele.
Sám jste zmínil, že nešlo o standardní výběrové řízení, ale o něco, co vám umožňuje nouzový stav. Na internetu se objevily komentáře, že jste si potřebovali prodloužit nouzový stav, abyste si ještě stačili za čtrnáct dní nakrást. Co tomu říkáte?
Zajímalo by mě, kde jsme si měli nakrást, když jsou testy za stejnou cenu jako v Rakousku. Naznačujete tedy, že v Rakousku blbě vyjednávali nebo že i tam se děly nějaké nekalé věci? Právě proto, abychom zamezili spekulacím, jsem od počátku chtěl, aby testy byly stejné jako v Rakousku a bylo srovnání. Tím totiž odpadá spekulace, že jsme to tady ušili na míru nějakému kámošovi.
Bude soutěž zrušena a nově bude testy pro školáky vybírat Správa státních hmotných rezerv, jak to chce premiér Babiš?
Důvod, proč to ve finále mělo nakoupit vnitro, byl, že to nikdo jiný nakoupit nechtěl. Zejména to nechtěly nakupovat státní hmotné rezervy. Podle mě by bylo nejlepší, kdyby to nakoupil Úřad vlády a premiér nad tím měl plnou kontrolu.
Jako vláda jste se teď nejen kvůli testům pro školáky ocitli pod tlakem. Lidé už vašim opatřením moc nevěří. Do toho třeba vicepremiér Karel Havlíček týden vyhlašuje, že od pondělka otevřete obchody. Každý den se to mění a nakonec se ukáže, že zůstanou zavřené. Nepřiděláváte si problémy sami?
To je spíš o zodpovědné komunikaci. Pan ministr chtěl asi za každou cenu ukázat maloobchodu, že pro ně dělá maximum. I za cenu, že pak ta vláda vypadá nejednotně.
Havlíčkovy nenaplněné sliby, že se otevřou malé obchody, kritizovali nejen dotčení živnostníci či opozice, ale i vaši vlastní lidé. Například místopředseda Michal Šmarda. Často jsou k vládě kritičtí i další místopředsedové ČSSD, třeba Ondřej Veselý či Tomáš Petříček. Co si mají lidé myslet o vládě, do které tepou funkcionáři jedné z jejích stran či přímo ministři?
Samozřejmě by vládě slušela větší komunikační disciplína. To platí i pro jednotlivé vládní strany. Zase jsme u věci, o které jsme diskutovali na podzim. Že by měla fungovat například mediální skupina ústředního krizového štábu, která by jednotlivé věci koordinovala. Ale to pan premiér dlouhodobě odmítá. Dobře to není, protože pak se lidé v protichůdných výrocích nevyznají, to souhlasím. Že se do kritiky pouštějí i představitelé ČSSD, asi není úplně šťastné, ale mám pro to pochopení.
Holt to občas nevydrží.
Na začátku dubna má mít ČSSD volební sjezd. Očekává se, že budete post předsedy obhajovat, byť jste zatím říkal, že se teprve rozmýšlíte. Už jste rozmyšlený?
Vždycky jsem říkal, že pokud chce někdo někam kandidovat, je vždy dobré si nejprve zjistit, zda má vůbec podporu. Vzhledem k tomu, že cítím podporu středních Čech, což je můj domácí region, tak kandidovat budu.
Vaším protikandidátem bude ministr zahraničí Tomáš Petříček. Ještě před pár týdny přitom říkal, že chce odejít z vedení ČSSD, soustředit se na pozici předsedy pražské organizace a pomoci sociální demokracii vyhrát v Praze volby. Teprve pak by prý uvažoval o návratu do užšího vedení strany. Nyní chce být předsedou. Co vy na to?
Překvapilo mě to. Bral jsem to tak, že má Tomáš za prioritu dělat lídra v Praze a soustředit se na to. Evidentně tam došlo k nějakému vývoji. Otázkou je, jestli změnil názor Tomáš, nebo zda mu to bylo nějakým způsobem doporučeno z jeho okolí. Ale to jsou spekulace. Mám na jeho kandidaturu svůj názor, ale samozřejmě jsem v tomto ohledu ve střetu zájmů. Tento vývoj můj záměr představení nějakého konceptu na sjezdu trochu komplikuje, ale jsme demokratická strana.
Když jste zmínil lidi z Petříčkova okolí, měl jste na mysli bývalého europoslance Miroslava Pocheho? Co se mezi vámi vlastně stalo? Dlouho vás přece podporoval, pomáhal vám i přesvědčovat sociální demokraty k podpoře účasti ve vládě v referendu. Dnes odmítá jak vás, tak vládu.
Tak to je asi hlavní spiritus agens (iniciátor, vůdčí duch – pozn. red.).
Rozdělil bych to do dvou rovin. Kolega Poche není spokojen, jak vedu ČSSD, to několikrát řekl. Je to legitimní, každý má právo takový názor vyjádřit. Samozřejmě si mohu klást otázku, jestli to není důsledek toho, že se mi ho nepodařilo prosadit na ministerstvo zahraničí. Ale to jsou asi věci z minulosti.
V krajských a senátních volbách jste úspěšní nebyli, některé průzkumy vám ukazují pod pět procent nutných pro vstup do Sněmovny. Nemyslíte, že by před nimi strana měla dostat nějaký nový impulz?
Nikdo nikomu nebrání, aby dal straně nový impulz. Otázkou je, jestli tím impulzem má být můj kolega z vlády. Pokud je hlavním směrem kritiky naše účast ve vládě.
Neuvažoval jste, že byste Petříčka ve vládě vyměnil, když se mu účast v ní tak nezamlouvá?
Velmi pečlivě jsem sledoval Tomášova vyjádření. Některým věcem nerozumím. Například, když řekl, že já jsem s tou vládou příliš spojen, tudíž je zapotřebí, aby to dělal někdo jiný, kdo s ní tolik spojen není. Říká to někdo, kdo v té vládě sedí. Z logiky věci – pokud chce někdo stavět tým, který není s vládou spojen, tak z ní odejde.
Byl byste Petříčkovu odchodu nakloněn, respektive mu to nerozmlouval?
Pokud by chtěl Tomáš budovat tým, který není spojen s vládou, a podat demisi, bránit mu nebudu.
Vraťme se k vládním opatřením. Kdy by děti mohly opravdu začít chodit do školy, kdy by se mohly otevřít alespoň malé obchody?
Ptáte se mě na věci, na které mohu obtížně odpovědět. Co se týče návratu dětí do škol, pokládal jsem přinejmenším u maturantů 1. březen za termín stoprocentně ještě před třemi hodinami, než přišlo vyjádření pana premiéra. Nicméně to bylo svázáno s tím, že budou k dispozici testy, které po vývoji událostí nejspíš nebudou. V pondělí budu chtít slyšet od pana premiéra, co chce dělat dál. Jestli platí, že prioritou vlády je návrat studentů. Pokud ano, tak kdo ty testy zajistí. Není to úplně jednoduchá logistická operace. Co se týče dalšího – v uvozovkách – rozvolňování, platí stále to samé, co říká ministr zdravotnictví a má v tom pravdu. Že ve chvíli, kdy máme plné jipky a hrozí, že systém zkolabuje, tak není žádná doba na rozvolňování. To přichází v úvahu tak na polovičních stavech. To znamená, kdyby stavy na jipkách padly na půlku, můžeme se o tom bavit.
Důvěra ve vládu klesá. Jste ještě schopni zemi někam dovést? Nepřemýšlel jste třeba o možnosti demise, jak to chce část opozice?
Jsem přesvědčen, že se dá tato situace zvládnout jen za předpokladu, že tady bude nějaká forma celonárodní dohody. Neříkám vláda národního sjednocení. Mám na mysli to, kam to nyní směřuje. To byla debata o pandemickém zákoně plus to, co říkají někteří kolegové z opozice. To znamená nějaká dohoda, jak to zvládnout společně. Tam potom šance je. Pokud bude pokračovat naprosto nemilosrdná řežba mezi vládou a opozicí – neříkám, kdo má větší díl viny – asi to k ničemu dobrému nepovede.
Přerůstá to do osobních výpadů. Vám v sobotu přišli demonstranti až před dům, kde bydlíte. Přinesli vám tam mrazák v odkazu na vaše výroky o mrazácích na mrtvoly. Jak jste to vnímal?
Myslím, že demonstrovat komukoli před barákem je už za hranou. Pochopil bych, kdyby přišli před ministerstvo vnitra, Lidový dům nebo před Úřad vlády. Tam bych i zvažoval, že bych se s nimi setkal. Pokud mi bouchají na vrata, je to za čárou. Přišli demonstrovat s tím, abychom vrátili děti do škol. Což je paradoxní, protože na tom čtrnáct dní pracujeme. A že mi dovezli mrazák? Já jsem na podzim varoval, že pokud nebudou respektována opatření a epidemie se zvrtne, budou potřeba mrazáky. Na moje slova došlo, dva
stály v Ostravě.
Demonstrovat komukoli před barákem je už za hranou.