Udělejme volební obvody podle zemí

Ústava uvádí, že stát vytvářejí občané v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Ústava se hlásí k dobrým tradicím státnosti Koruny české. Proto v rámci těchto dobrých tradic lze vytvořit zemské volební obvody pro volby Poslanecké sněmovny. Alternativně lze spojit Moravu a Slezsko do společného zemského volebního obvodu.

Velké volební země, kde by se volilo značné množství poslanců, by zajistily poměrnost převodu získaných hlasů na mandáty pro politické strany. Právě nedostatek poměrnosti voleb v rámci malých krajů byl hlavní důvod, pro který zrušil Ústavní soud část volebního zákona.

Mnoho občanů se s dnešními kraji neztotožňuje, naopak mají citové vazby k Čechám, Moravě a Slezsku. Uspořádání voleb

Mnoho občanů se s dnešními kraji neztotožňuje.

do Sněmovny v rámci zemských volebních obvodů by uznalo přirozenou vazbu občanů na zemi, v níž žijí, uznalo by historické postavení Čech, Moravy a Slezska jako státotvorných základů České republiky.

Od vzniku parlamentarismu v 19. století se v monarchii volili poslanci Říšské rady za země. Naposledy se mandáty přidělovaly třem zemím v roce 1946, teprve v jejich rámci se organizovaly volební kraje. Volby v roce 1946 vyhráli celostátně komunisté, ale s velkými rozdíly – v Čechách měli 43 %, na Moravě se Slezskem jen 34 % a na Slovensku 30,5 %.

Mandáty 200 poslanců by se rozdělily na zemské volební obvody podle počtu voličů. Území zemských volebních obvodů lze stanovit výčtem okresů a v případě okresů ležících na území dvou zemí výčtem správních obvodů měst s rozšířenou působností. Tím by hranice zemských volebních obvodů vycházely z historického území, ale přitom by se upravily podle dnešních správních hranic měst s rozšířenou působností, která jsou základem pro výkon územní správy.