Covid přinesl zombifikaci ekonomiky. Kudy z ní ven?

Nebyly to státy, banky ani lidi, ale firmy, které do období covidu vstoupily s relativně vysokou finanční pákou proti tomu, jakou ji měly před minulou krizí 2008. Páku definuji jako poměr dluhu k ročnímu provoznímu zisku. Platí to pro Česko, Slovensko, Německo a hlavně pro Ameriku. Dalo by se čekat, že hodně z podniků po vládních lockdownech zkrachovalo.

Vezměme top 13 vyspělých zemí. Data za roky 1990–2020. Proměnná bude počet bankrotů firem. Metodika Mezinárodního měnového fondu. Co myslíte, o kolik vzrostl v roce 2020 počet bankrotů firem? Zaa)o50%,zab)o70%,zac)o35%? První nápověda: za finanční krize 2008 to bylo během roku plus 38 % proti předkrizové úrovni. Druhá nápověda: předchozí recese v průměru počet bankrotů firem plus 15 procent proti úrovni na vrcholu cyklu.

A výsledek? Ani jedna odpověď není dobře. V roce 2020 byl počet bankrotů minus 28 %. Tedy pokles.

Covidová krize a lockdowny zasáhly primárně sektor firem a živnostníků. Ze dne na den jim vypadly příjmy a nastal problém s likviditou. Vlády i centrální banky přispěchaly na pomoc. Firmy tak ani výrazně nepropouštěly. Lidem nespadl příjem. Objem nesplacených úvěrů skokově nevzrostl.

Nic ale není zadarmo. Cenou za to byl výrazný nárůst vládního dluhu. Ale také to, že přežila řada firem, která by normálně zkrachovala, i kdyby nebyl covid. Přibylo zombie firem. To jsou podniky, které vydělají maximálně na splátky svých dluhů, neinvestují, a tak dlouhodobě zpomalují růst ekonomiky. V delším pohledu z kupy zombie bývá většinou exit přes další recesi, oddlužování.

Kolegové z newyorského Fedu ve svém výzkumu ale argumentují: pokud bude v zemi dobré úpadkové právo a fungovat restrukturalizace, pak ano, až skončí všechny ty pomoci, bankrotů firem se zpožděním přibude. Ale nemusí z toho být drastická recese, jako když krachuje stát, banky nebo kupa domácností. Neb prostě jejich místo nahradí nové nápady a jiní podnikatelé. Říká se tomu kreativní destrukce.

Složitější bude oddlužování států. Zvlášť pokud vidíme, že například Evropská centrální banka drží již 40 % slovenského dluhu. Z toho vyexitovat bude pro státy i centrální banky výzva tak na následujících deset let.