Loni byl čas nahrát dvě alba
Sesterská bluesrocková kapela Larkin Poe letos hned dvakrát zavítá ze Států do Česka. Honda Jazz 1.5 i-MMD
Poprvé Rebecca a Megan Lovellovy přijedou na letní festival Colours Of Ostrava, podruhé pak v listopadu do pražského Lucerna Music Baru. Na otázky odpovídaly společně.
Loni jste vydaly desky Self Made Man a Kindred Spirit. Přijít s dvěma alby za rok se často nestává.
To je pravda, ale rok 2020 byl v mnoha ohledech dost zvláštní. Kvůli pandemii jsme měly víc času na pobyt ve studiu, takže jsme pracovaly na písničkách a natáčely. Na obě alba jsme pyšné, líbí se i fanouškům.
Kindred Spirit je deska předělávek, co jí předcházelo?
Před několika lety jsme začaly s natáčením videí, na kterých hrajeme převzaté písničky. Moc nás to bavilo, navíc jsme se díky tomu naučily dost věcí o skládání. Je to prostě skvělá škola. Videa se šířila jako virál a dost lidí nám psalo do komentářů, jestli bychom nějaké coververze nechtěly nahrát. Tak jsme si řekly, proč ne? Teď je na to čas. Pustily jsme se do práce a udělaly album. Je to dárek všem fanouškům, kteří nás o ně žádali.
Na soupisce skladeb figurují jména jako Elvis Presley, Robert Johnson, Phil Collins nebo Neil Young. Podle čeho jste vybíraly?
Většinou to jsou písničky, které nás provázejí od dětství. Máme rády hodně muziky, neuzavíráme se jen do jednoho žánru. Proto jsou tam tak rozdílná jména jako třeba právě Elvis Presley nebo Phil Collins. Jedno však mají společné – jsou to skutečné hudební osobnosti a zpracovat jejich skladby po svém jsme braly jako výzvu.
Měly jste před natáčením jasno, jak tu kterou píseň uchopit a co jí vtisknout osobitého?
Chtěly jsme především, aby zněly nově, čerstvě. Nemělo cenu je přehrát tak, aby zněly jako originál. Písně jako Rockin’ In The Free World nebo (You’re The) Devil In Disguise jsou tak notoricky známé, klasické, že jsme je chtěly předvést v jiném světle, trochu překvapivě. Máme mezi sebou opravdu silné pouto jak muzikantské, tak sesterské, takže jsme se okamžitě shodly na tom, jak by deska měla znít.
Naopak na albu Self Made Man je výhradně váš autorský materiál. Jak byste jej popsaly?
Ta deska je mnohem více inspirovaná našimi životy. V roce 2019 jsme strávily hodně času na cestách, hrály jsme na mnoha místech, setkaly jsme se se spoustou lidí, viděly jsme, jak si publikum na koncertech zpívá naše písničky. Byly jsme prostě plné nových zkušeností, což se na tvorbě Self Made Man odrazilo. Je to euforická, nebojíme se říct v dobrém slova smyslu bombastická deska. Extrovertnější, otevřenější než naše minulé věci.
Nahrávat převzaté písničky nás moc bavilo, navíc jsme se díky tomu naučily dost věcí o skládání.
Na koncertech působíte velmi uvolněně – usmíváte se, tančíte.
Koncerty jsou pro nás vším. Strašně nás baví hrát živě lidem, kteří mají rádi naši hudbu.