Obří masožravce v Troji vyrůstá nová generace
Botanikům v Troji se podařilo rozmnožit vzácnou masožravou rostlinu, která je schopná pozřít i malého hlodavce. Botanická zahrada zůstává zavřená, s jejími odborníky se lze setkat při online přednáškách.
Je slunečný den a moucha vlétá do několik centimetrů dlouhého láčku, ke kterému ji přivábila sladká vůně. Láček se vzápětí uzavře. Byla to past. Moucha se právě stala obětí jedné z největších masožravek, vzácné láčkovky uťaté.
Ke smůle české mouchy na ni masožravý obr nečíhal na filipínském ostrově Mindanao, ale v trojské kotlině. Tamní mouchy by měl někdo varovat. Botanikům z pražské botanické zahrady se totiž jako prvním v Evropě podařilo láčkovku úspěšně rozmnožit.
Rostlinný predátor patří k největším svého druhu. „Láčkovka uťatá je naprosto jedinečná svým vzhledem, zatímco některé druhy jsou si podobné a pro laika třeba i hůře rozlišitelné, tento druh je zcela nezaměnitelný díky svým širokým a uťatým plochám listů,“popisuje masožravku náměstek pro odbornou činnost Botanické zahrady Praha Vlastik Rybka. „Výrazným prvkem je past – láčka, která je velmi tuhá a velká, patří k největším mezi všemi láčkovkami, na výšku je patrně opravdu zcela největší, až čtyřicet centimetrů vysoká,“dodává Rybka. Láčky rostliny jsou dokonce tak velké, že kromě hmyzu mohou do své pasti chytit menší hlodavce nebo ptáky.
TROJA Sedmnáct let čekání
Samotný proces opylení této rostliny není vůbec jednoduchá záležitost a je v moci přírody. Láčkovka je totiž dvoudomá rostlina, k opylení
Past
Opylení je potřeba jak samčí, tak samičí exemplář. Ty musí vykvést ve stejném období, aby mohlo k vzájemnému opylení dojít. Pražská botanická zahrada obdržela samčí i samičí exempláře již v roce 2003. Soulad rostlin ovšem botanici vyhlíželi velmi dlouho.
„Jejich kvetení jsme se už několikrát dočkali, díky tomu víme, že vlastníme pár,“uvedl Rybka vloni
Mouchy, třeste se! v květnu. Právě tehdy, po sedmnácti letech péče se samičí a samčí rostliny shodly. Zahradníci v botanické následně rostliny opylili ručně a podařilo se jim z nich vypěstovat semena, která letos v únoru konečně vyklíčila.
„Sledovali jsme vývoj samčích i samičích květů a ve chvíli, kdy byl k dispozici zralý pyl, který se ze samčích květů dá z jednotlivých prašníků setřít, jsme ho přenášeli na lepivou bliznu samičí rostliny. Květenství má řádově desítky až několik stovek květů a rozkvétá postupně, takže celý proces jsme několikrát opakovali,“popisuje opylení botanik Rybka. Na malých rostlinách jsou již nyní patrné miniaturní láčky, které budou do maximální velikosti růst po následující desítky let.
Prázdná zahrada
Láčkovka by se mohla stát jedním z lákadel návštěvníků ve chvíli, kdy botanická zahrada opět otevře své brány. Podobně jako sousední Zoo Praha zůstává vinou protikoronavirových opatření návštěvníkům nepřístupná, což znamená značný problém pro její hospodaření.
„V loňském roce jsme zaznamenali propad v tržbách blížící se padesáti pěti procentům, bez pomoci zřizovatele (Hlavního města Prahy, pozn. red.) bychom zcela jistě nedokázali uzavřít vyrovnaný rozpočet. V letošním roce upíráme zrak k možnosti pořádat výstavy v letním období. Ty jsou totiž zcela nezbytné pro naše příjmy,“říká ředitel Botanické zahrady Praha Bohumil Černý. Na letní sezonu je botanická zahrada připravena dle vyjádření ředitele Černého ve více než plné míře. Locdown totiž vedení zahrady využilo k údržbě a rekonstrukcím, které by jinak proběhly právě v létě a omezily by tím provoz. Zároveň se podařilo v areálu botanické zahrady dostavět restauraci. Poslední, co ve skleníku Fata Morgana a venkovních zahradách chybí, jsou návštěvníci.
Botanici pečlivě přenesli pyl ze samčí rostliny na desítky samičích květů.
Online přednášky a víno
Přilákat zájemce o říši rostlin se zahrada snaží mimo jiné prostřednictvím online přednášek, na kterých vystupují přední čeští odborníci v oblasti botaniky, a to nejen ti, kteří v trojské zahradě pracují.
Letošní rok nese motto Jedovaté rostliny a posluchači se v cyklu přednášek setkají s tématy, jakými jsou například travičství či vliv jednotlivých jedů na lidský organismus. Ke vstupence na přednášku botanická zahrada přidává i vstupenku do venkovních expozic, která bude platná 30 dní od chvíle, kdy se zahrada znovu otevře.
Zahrada také v rámci posledního únorového týdne nabídne k prodeji mnoho archivních vín, která pocházejí přímo z vinice sv. Kláry, jež je součástí areálu botanické zahrady. Celý provoz a poslání botanické zahrady však stojí hlavně na jejím opětovném otevření. Pracovníci zahrady uvolnění restrikcí netrpělivě vyhlížejí zejména s blížícími se jarními a letními měsíci.
V Libni začala demolice známé restaurace Na Vlachovce. Na jejím místě vyroste bytový dům doplněný takzvaným zahradním viladomem s více než třicítkou bytů. Demolici má společnost PHA povolenou, na povolení stavby nového domu čeká. Potvrdili to předseda představenstva PHA Ondřej Gattermayer a mluvčí Prahy 8 Martin Šalek. Budova Vlachovky je z roku 1928. „Původní dům, pocházející ze začátku dvacátých let minulého století, se morálně přežil. Samozřejmě zde stále funguje nostalgická vzpomínka na Večery na Vlachovce a Josefa Zímu, ale to s domem moc nesouvisí,“uvedl Gattermayer. Bytový dům společně s viladomem má být hotov do konce roku 2024. Pro novostavbu investor zatím podle Gattermayera nezískal všechna potřebná povolení. „Je jasné, že pro řadu lidí je Vlachovka fenoménem, nicméně samospráva v tomto ohledu respektuje soukromé vlastnictví a právo vlastníka. To, co můžeme a budeme dělat, je, aby budoucí objekt respektoval charakter území a okolní zástavby, aby zůstal zachován genius loci Zenklovy ulice,“uvedl Šalek. Pořad Sejdeme se na Vlachovce Československá televize vysílala mezi lety 1973 a 1989. (ČTK)