Úsvit absolutismu
Djokovič a Ósakaová jako vládci dalších let? Rýsuje se to čím dál zřetelněji
Na tvrdém povrchu melbournském si ještě víc zabetonovali pozici ústředních osobností soudobého tenisu. Jakmile je v banku nejvíc, dominují mezi muži Novak Djokovič a mezi ženami Naomi Ósakaová. Máloco je spojuje, tohle ano: po letech vyrovnané nadvlády Velké trojky a zcela nevyzpytatelných zrodech nových a nových šampionek WTA to teď zavání absolutistickou érou Srba a Japonky.
Z posledních deseti grandslamů vyhrál třiatřicetiletý Djokovič šest a buďme upřímní, bez jeho zkratu na loňském US Open, kde trefil čárovou rozhodčí míčem a přes omluvy byl vyloučen z turnaje, by s velkou pravděpodobností šlo o sedm titulů. Tehdy nakonec slavil Dominic Thiem, za zmíněné období třikrát ještě uspěl Rafael Nadal – toť vše.
Ósakaová je pak na bilanci 4/10. Což je tím pozoruhodnější, že žádná jiná žena za tento časový úsek nedokázala uspět více než jednou. Zkušené Halepová s Kerberovou, komety Swiateková, Keninová a Andreescuová, světová jednička Bartyová... Jednou a dost!
Obojí rozhodně nebude náhoda.
Někdo nahoře nás má rád
Djokovič už je dávno hrdým členem tenisového panteonu, v Melbourne dobyl svůj 18. grandslam, na Federera s Nadalem ztrácí jen dva. Je favoritem přinejmenším dvakrát za rok: na Australian Open zcela bez debat, ve Wimbledonu ho může nejvíc ohrozit snad jen švýcarský Maestro, je-li ovšem zdráv. Také na US Open rozhodně náleží mezi žhavé adepty na trofej.
S takovou je jen otázkou času, kdy věčné rivaly předežene.
„Jen si to zvažte, mně je 25, a abych vyhrál v Melbourne devět titulů jako Novak, musel bych to zvládat každoročně do svých 34 let. Ne že bych si nevěřil, ale tohle je opravdu moc. Můžeme občas vyhrát zápas i velký titul, ale celková úspěšnost je na jejich straně,“řekl poražený finalista Daniil Medveděv o bitvách proti třem titánům, jemuž Srb s lehkostí usekl šňůru dvaceti výher za sebou.
I mezi nimi ale Djokovič začíná vyčnívat. Federera trápívají zranění, v srpnu oslaví čtyřicítku. Nadal patrně bude ještě přidávat triumfy na Roland Garros, jenže zdravý a motivovaný Djokovič oproti jeho jedné mimořádné šanci za rok dostane hned tři. Jeho strojově bezchybná hra i největší soupeře budí ze snů.
A jelikož za duem Fererer, Nadal kulhá co do popularity a uznání, žene ho počet trofejí. „Tenhle titul strašně potřeboval. Někdo nahoře se mu odvděčil za tu spoustu neférových věcí, co se o něm píše,“pronesl jeho kouč Goran Ivaniševič. Až soky přeskočí, dostane nezpochybnitelný trumf. Třeba už příští rok? Může být. „Necítím se ani starý, ani unavený,“ujistil Djokovič.
A kde vyhraju příště?
Ósakaová nabízí jiný příběh. Je jí stále jen 23 let, ale už teď mají z aktivních hráček víc grandslamů pouze Serena a Venus Williamsovy, přičemž druhá z nich už žádný nepřidá takřka stoprocentně a první aby se skoro smířila s tímtéž.
Ósakaová zdaleka nemá djokovičovsky vyrovnanou výkonnost, jenže jakmile jde do tuhého, září. Jen čtyřikrát byla na grandslamu ve čtvrtfinále a dál – a čtyřikrát vyhrála. Neboli: posbírala sice nemálo palčivých proher ve 3. a 4. kolech, ale v klíčové pasáži pavouka má bilanci 12-0. Tak hrají šampionky.
A tak myslí šampionky: „Mým největším cílem teď není stát se světovou jedničkou, nýbrž se výrazně zlepšit na antuce i na trávě.“
V tom je Djokovič a jeho všestrannost bez ohledu na povrchy vysoce inspirativní. Ósakaová na posledních šesti grandslamech na betonu vyhrála čtyřikrát. Nátlakovou hrou soupeřky ubije, donutí k chybám. Nemusí ukázat absolutní maximum, když svou silou a umem sráží výkon ženy na druhé straně kurtu (jako teď ve finále Bradyové).
Už jen jeden titul jí chybí na úroveň Marie Šarapovové a Martiny Hingisové, tři pak na Venus Williamsovu či Justine Heninovou. To je společnost královen 21. století, jen 23 pohárů Sereny W. je jiný vesmír.
Ósakaová se pořád učí. A hlavně se chce učit, dle kouče Wima Fissetta již překonala obavy ze skluzů na antuce: „Tam jde jen o zlepšení celkové strategie a zvýšení sebevědomí. Na trávě občas trochu strach má, tam musí prostě hrát a hrát.“
Tihle dva si sedli. Ósakaová je klidnější a zároveň odhodlaná vypilovat nedostatky, které stále cítí ve chvílích, kdy má pod nohama oranžovou nebo zelenou. Jakmile ovšem stoupne na pevnou – betonovou – zem, je si jistá. S Djokovičem se tak na bálech šampionů budou potkávat nejspíš čím dál častěji.