Z nudy do pohárů? Svědík dál řídí slováckou senzaci

Čelo tabulky fotbalové ligy: první Slavia, druhá Sparta, třetí Slovácko. Nenápadný tým s náročným koučem neprohrál osmkrát v řadě

Jen dvakrát zatím fotbalové Slovácko zažilo zlaté časy. Nejdřív, když před dvaceti lety ještě pod názvem 1. FC Synot postoupilo do ligy, v premiérové sezoně porazilo Spartu a dvakrát obralo o body Slavii.

Pak znovu, když ambiciózní majitel Ivo Valenta zrekonstruoval stadion, přilákal kouče Karla Jarolíma, střelce Jana Nezmara a naplánoval útok na poháry – stopla ho mohutná korupční aféra z roku 2004.

Co Slovácko zastaví teď, v časech třetího rozletu?

Klidně je možné, že nic. Že tentokrát to konečně klapne. Sobotní vítězství 4:1 v Příbrami vyneslo podceňovaný tým na třetí místo tabulky, ve které má navíc v porovnání s většinou soupeřů ještě zápas k dobru.

V čele trůní suverénní Slavia, i když včera jen remizovala na teplickém oraništi. Za ní Sparta, obrozená pod koučem Vrbou a povzbuzená třemi výhrami v řadě. A pak už tým z Uherského Hradiště, jehož fanoušci léta bývali zvyklí přinejlepším na nudu ve středu tabulky.

Proti Příbrami hrál skoro celý zápas v deseti bez vyloučeného Navrátila, přesto v klidu zvítězil a prodloužil nevídanou bilanci: z posledních osmi zápasů nasbíral dvaadvacet bodů ze čtyřiadvaceti možných.

„Máme štěstí, že na nás není žádný tlak, ale poháry jsou pořád daleko. Tabulka je hodně vyrovnaná,“krotil euforii trenér Martin Svědík.

Ale proč by si Slovácko nemohlo troufat? Pod Svědíkem, který tým vede už třetí sezonu, rozkvétá.

Možná úspěšného kouče pohánějí křivdy z minulosti, už dvakrát musel v ligovém angažmá nedobrovolně přerušit dobře rozdělanou práci.

Nejdřív před šesti lety v Ostravě: dodnes se neví, proč se musel pakovat, i když tým vytáhl z boje o udržení na páté místo.

Pak narazil v Mladé Boleslavi: uhrál čtvrté místo, ale v létě byl nečekaně sesazen do role asistenta.

Teď na třetí pokus dokazuje, že se vypracoval mezi špičku.

Tým přebral zralý na sestup a mizernou sezonu 2018/2019 dokázal zachránit. Loni už mužstvo popostrčil na deváté místo. A teď s ním míří do úplné špičky.

Náhoda to není, spíš odraz precizní práce s kádrem, který přitom není narvaný velkými jmény.

Před sezonou z něj navíc vymizely opory: brankář Trmal, střelec Zajíc, pracant Juroška. Na rozhazování nebylo, takže Svědík a spol. museli hledat jejich nástupce na trhu volných hráčů a za posily Slovácko nedalo ani korunu.

Přesto má jeho hra šťávu. Pomáhají mazáci Kadlec s Petrželou, v záloze vylétl Sadílek, jeden z nejlepších nahrávačů ligy. A v útoku ožil Kliment, kdysi král střelců na Euru jednadvacetiletých.

Proč to nešlapalo dřív? Slovácko srážela bídná defenziva, tým inkasoval spoustu gólů, nevěřil si. Svědík dokázal obranu srovnat: vsadil na organizaci, disciplínu a přísný, ale férový přístup.

Výsledek? Pouhých osmnáct obdržených gólů, druhá nejlepší obranná bilance v lize a senzační útok na poháry.

I když se o něm zatím na Slovácku nemluví.

Více o lize straně 15