Chýnovští jsou naštvaní. Obchvat jim opět stopli

CHÝNOV Když se místních zeptáte, co si o tom myslí, s odpovědí neváhají. Štve je to. Loni na podzim se těšili, že jejich městu konečně uleví obchvat, s jehož stavbou se tehdy po letech začalo.

Jenže stavba cesty kolem dvouapůltisícového Chýnova je opět zastavena. Přitom plány jsou už hodně staré. Třeba výkup pozemků začal téměř před deseti lety. Ředitelství silnic a dálnic teď ale musí práce na přeložce silnice I/19 spojující Tábor a Pelhřimov stopnout. Kvůli dřívějším stížnostem na vedení trasy silničářům vypršela platnost územního rozhodnutí. Krajský soud v Ostravě jim tak zrušil stavební povolení.

15 tisíc aut za víkend

Místním vadí hustá doprava. Přes obec projíždí auta i kamiony, řidiči míří k Humpolci na dálnici D1. „Kolikrát ani nemohu vyjet od domu. Při sčítání vozidel jich tudy projelo 15 tisíc za víkend, a to už platila proticovidová omezení pohybu,“vypráví obyvatelka Dagmar Hubáčková.

Bydlí poblíž náměstí naproti městskému úřadu. To je místo, kde je provoz často komplikovaný. V zimě tam hojně docházelo k zácpám. Problém nastává i na křižovatce na předměstí, kam přijíždějí auta od dálnice z Českých Budějovic na Tábor.

Krajský soud však vyhověl místní obyvatelce Haně Králové, které vadí, že obchvat povede kousek vedle jejího domu.

„S paní Královou hodláme jednat, potřebujeme najít společnou řeč,“ujišťuje starosta Ondřej Jaroš. „Byla to pro nás nepříjemná, nečekaná zpráva. Musíme jednat, protože jinak bude stavba zastavená v lepším případě na řadu měsíců, v horším na několik let. To by bylo pro Chýnov velmi špatně,“cítí.

Místní si zvykli říkat, že obchvat se chystal už za Hitlera. Nikomu se ho však nepodařilo vybudovat za dob socialismu ani později. Stavba začala až loni v září. Hotova měla být v roce 2022.

Společnost M - Silnice vysoutěžila zakázku na obchvat s cenou 262 milionů korun. Tři a půl km dlouhá přeložka má vést jižně od města.

„Je fakt, že paní to vede kousek od domu, ale to se dá vyřešit třeba protihlukovou stěnou. Kvůli stížnostem z toho ale zase sešlo a pro nás je to tragédie,“říká nazlobeně místní Pavel Kappler. Naopak další obyvatel se Králové trochu zastává s tím, že vinu nese kromě ní i ředitelství silnic či minulé vedení města.

Stěžovatelka poukázala na vypršení původního povolení a soud jí dal za pravdu. Ředitelství silnic plánuje podat proti rozhodnutí kasační stížnost. Argumentuje, že je proti zaběhnuté praxi a v minulosti úřady i soudy rozhodovaly benevolentněji.

„Rozhodnutí odporuje současným judikátům i dřívějším rozhodnutím Ústavního soudu,“sdělil generální ředitel silnic Radek Mátl. Pokud stížnost uspěje, pracovníci se na staveniště vrátí.

Kromě Nejvyššího správního soudu může ještě odklad odvrátit dohoda s majitelkou pozemků Královou. Kvůli táhlosti sporů je to však málo pravděpodobné.