Chci kratší pracovní týden

Úřady práce vykazují 350 tisíc volných pozic, ale to číslo je nadhodnocené, říká Maláčová

Válka o kurzarbeit dospěla do fáze podepisování podmínek mírové dohody. Alespoň to tak působí z úst ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD). Dnes se ale kromě toho dostane Senát také k zákonu o příspěvku pro lidi v karanténě – tzv. izolačce. Zdá se, že i o jeho konečnou podobu se svede bitva. Senátní výbor navrhuje prodloužit dobu vyplácení příspěvku, ale také odstranit povinnost hlásit na úřady lidi pracující na dohody. S výhradami se ozvali také zaměstnavatelé.

O takzvané izolačce bude Senát rozhodovat dnes, podle plánu má začít platit v březnu. Stihne se to?

Je to jeden z klíčových návrhů, který pomůže dostat pandemii pod kontrolu. Udělám vše, aby to senátoři schválili. Když se to nepodaří, máme jako mezní řešení naplánovanou na pátek mimořádnou schůzi Sněmovny, tak aby v pátek bylo jasno a mohl se dokončit legislativní proces.

V rámci legislativního procesu ve Sněmovně do předlohy prošly dva pozměňovací návrhy z dílny ČSSD, které se motivace lidí zůstat v karanténě netýkají. Je to důvod, proč zákon naráží?

I v Senátu se chystají pozměňovací návrhy týkající se délky izolačky a výše náhrady. Pozměňovací návrhy a úpravy zákonů jsou odjakživa výsadou zákonodárců. Nejlepší by bylo, kdyby Senát jednal o izolačce dříve, protože Sněmovna o tom rozhodla před 14 dny a návrh šel v legislativní nouzi.

Svaz průmyslu a dopravy si stěžuje, že zaměstnavatelům přiděláváte hodně práce s administrativou. Podle zákona by nově museli hlásit všechna volná pracovní místa na úřady práce. Proč jste to do tohoto zákona přidali?

Protože v tuto chvíli, a to je důsledek Drábkových reforem (pozn. red.: Jaromír Drábek TOP 09, ministr práce a sociálních věcí v období 2010 až 2012 ve vládě Petra Nečase ODS ) před deseti lety nemáme reálnou představu o tom, kolik je volných pracovních míst v České republice. Zaměstnavatelé nemají povinnost na úřady práce hlásit volná místa a hlásí v podstatě jen volná pracovní místa pro cizince. Kdybych to měla zjednodušit a trochu přiostřit, v této době úřady práce nabízí pouze nepříliš atraktivní pracovní místa a ty atraktivní běží na soukromých portálech. Snažíme se, aby úřady mohly nezaměstnaným pomoci a měly kvalitní nabídky zaměstnání. Druhá věc je, že v tuto chvíli máme oficiálně vykazovaných 350 tisíc volných pracovních pozic, ale to číslo je brutálně nadhodnocené.

Jak jste na to přišli?

Pokud firmy chtějí levnou pracovní sílu z třetích zemí, musí jejich inzerát viset několik měsíců na úřadu práce a podnik tak musí prokázat, že o místo nemá žádný občan Evropské unie zájem. To je vstupenka pro nábor pracovní síly ze zahraničí. V důsledku toho zaměstnavatelé hlásí více pozic, než je potřeba, a také nedochází k jejich aktualizaci. Z těch 350 tisíc volných pozic mají dvě třetiny požadavky na základní vzdělání a platí se minimální mzda, a to není práce, která vás uživí. Z toho je jasné, že to je nabídka určená pro občany z třetích zemí. Bohužel. A odhadujeme to podle toho, jak dlouho tam ta místa visí či od jakých podniků jsou inzerovány. Abychom měli reálný obrázek o trhu práce, přistoupili jsme k legislativní změně.

Dobře, proč ale tuto změnu prosazovat poměrně náhle skrze zákon o příspěvku ke karanténě?

Návrhy byly původně obsaženy v zákoně o kurzarbeitu, což je zákon o zaměstnanosti. S protahováním schvalování zákona o kurzarbeitu jsme to přidali k zákonu o „izolačce“, protože se připravujeme na vyšší nezaměstnanost.

Dnes lidé hledají práci na internetu, kvalifikovanější lidé neočekávají, že na úřadě práce místo najdou, vy si myslíte, že ano?

Protože tam teď žádná kvalifikovaná pracovní místa nejsou. Kvalifikovaný člověk na úřadech práce nenajde práci, protože firmy ta místa nehlásí. Proto chceme změnu. Je to začarovaný kruh. A je potřeba si říct, že se připravujeme na mnohem horší situaci, než je koronakrize. Jakmile zvládneme pandemickou situaci, čeká nás proměna trhu práce v důsledku průmyslu 4.0. Dokud nebudeme vědět, jaká pracovní místa firmy poptávají, nebudeme tomu schopni přizpůsobit rekvalifikace. Máme to promyšlené. Současná krize je také šancí. Úřady práce digitalizujeme a od nového vedení očekávám silný proklientský přístup. Chtěla bych, aby úřady byly místem, na které se lidé ve složité životní situaci obrací s důvěrou. Mají pomoci lidem postavit se zpět na nohy a najít si nové zaměstnaní, nesmí to být jen místo, kam si chodím pro dávky. V sociální demokracii máme vizi, že sociální systém musí fungovat jako trampolína, která pomůže lidem vyhoupnout se zpět do normálního života.

A co ten druhý sporný návrh, který se týká evidence lidí, kteří pracují u zaměstnavatele na dohody?

Já jsem byla loni pod velkou palbou, že nepomáháme nepojištěným dohodářům, kteří ze dne na den přišli o příjem. Nyní zavádíme evidenci nepojištěných dohodářů, abychom pro příští krize měli přesná data a stát jim mohl účinně pomáhat. Abychom věděli, kolik jich je a v jakém rozsahu pracují. Rozumím tomu, že zaměstnavatelé mají strach, že to pro ně bude administrativně zatěžující, ale mají moje slovo, že evidence bude otázkou několika kliknutí.

Pokuta za nedodržení má být milion korun, proč je tak vysoká?

To je horní hranice pro případ opakovaného porušování zákona či naprosté nespolupráce. Ale máme zmapovanou situaci za poslední tři roky a inspektoři práce udělovali pokuty ve výši cca deset tisíc korun. Poctivé firmy se nemusí bát, většinou se situace řeší napomenutím.

Na kurzarbeitu stále není shoda. Jak vznikla situace, že v návrhu zákona jsou návrhy, které jdou za vládními stranami a stojí přitom proti sobě?

My jsme se minulý týden na koaliční radě dohodli, a mám slovo premiéra Babiše, že tu situaci necháme za námi a zákon o kurzarbeitu vrátíme do druhého čtení. Příští týden se pokusíme na úrovni všech parlamentních stran a tripartity najít řešení, které bude vyhovující pro všechny, a zákon urychleně dotáhneme.

Takže budete hledat kompromis mezi těmi spornými návrhy?

Rozesíláme dotazník všem devíti poslaneckým klubům, tak jak jsme to udělali kvůli kurzarbeitu na podzim, kde jsou vyjmenována všechna hlavní kritéria, a pokusíme se o jeden komplexní pozměňovací návrh, který bude přijat napříč celým politickým spektrem.

Jaké z těch bodů z ministerského návrhu jsou pro vás klíčové, aby v návrhu zůstaly?

Ministerský návrh kurzarbeitu má podporu celé tripartity a tuto shodu bych chtěla zachovat. I když v tuto chvíli program Antivirus výborně funguje, vnímám jeho tři základní slabiny. U kurzarbeitu bych chtěla, aby firmy nemusely předfinancovávat mzdy, kurzarbeit má ulevit firmám od zajištění cash flow. Dále je tam nízký náhradový poměr pro zaměstnance, 70 procent je podle mě minimum, protože kurzarbeit má pomoci udržet spotřebu v ekonomice. Zatřetí je důležité, aby zaměstnanci věděli, že jsou na kurzarbeitu. Antivirus pomohl zachránit unikátních 960 tisíc pracovních míst, úřady práce vyplatily neuvěřitelných 3,1 milionu příspěvků na mzdy. Chci, aby lidé věděli, že díky pomoci státu nedostali výpověď. Je to i dobrá pojistka proti zneužívání.

Proti ministerskému návrhu stál příspěvek poslankyň z ANO a KSČM, který získal podporu sociálního výboru. Co si odnesete při utváření kompromisu z něj?

Když se podíváme na návrh poslankyň Hany Aulické (KSČM) a Jany Pastuchové (ANO), určitě mají pravdu, že by zaměstnanci měli dostat výplatu se mzdou, protože u kurzarbeitu je riziko, že zaměstnavatel nebude s vyplácením podpory z kurzarbeitu spěchat. Podobné situace zažíváme v posledních měsících u ošetřovného. Mnoho lidí si stěžuje, že dostávají ošetřovné pozdě, ale problém není na okresní správě sociálního zabezpečení, ale v tom, že firmy nemají stanovené termíny, dokdy musí žádosti o ošetřovné zprocesovat. Cílem návratu zákona do druhého čtení je ukončit několikaměsíční zákopovou válku, přestat politikařit a konečně se dohodnout.

Podaří se to do konce dubna, dokdy je prodloužený Antivirus?

Upřímně vám řeknu, že mám pocit, že hnutí ANO nechce, aby se kurzarbeit spustil.

Proč by premiér nechtěl, aby vešel v platnost kurzarbeit?

To se musíte zeptat jeho. Funkční kurzarbeit mimo jiné zabrání tomu, aby rostla nezaměstnanost, a tudíž klesaly mzdy. A v Česku máme problém s tím, že je velká poptávka po levné nekvalifikované pracovní síle.

Jaká bude podle vašich predikcí nezaměstnanost?

Máme různé scénáře, je to do velké míry věštění z křišťálové koule. Záleží zejména na tom, jak se bude vyvíjet hospodářská situace v zahraničí a jak se bude pandemicky dařit v České republice.

Připravujete nějaký plán rekvalifikací?

Po kurzarbeitu jsou druhou velkou výzvou rekvalifikace. Nyní je kapacita deset tisíc rekvalifikací ročně. Nově bychom jich měli být schopni udělat sto tisíc. Bude to potřeba, protože se promění sektory jako cestovní ruch, pohostinství a další. Kromě kvantitativního nárůstu chceme jít i do kvalitativních změn. Za pomoci evropských peněz začínáme připravovat lidi na to, aby byli schopni pracovat v digitálním prostoru, uměli lépe pracovat s informacemi, více rozvíjeli své měkké dovednosti, které jim pomohou adaptovat se na budoucí změny. Aby si zkrátka dokázali poradit. Nad rámec toho chceme jako standardní nástroj využívat aktivity z Outplacement programu, který běží od června. To znamená lidem, kterým hrozí ztráta práce, co nejrychleji přes úřady práce pomoci. Nečekat, až doběhne výpovědní lhůta. Výborně se to osvědčilo v OKD nebo Sokolovské uhelné. Čím dříve se s lidmi pracuje, tím vyšší je šance, že si najdou práci novou. Mnohdy stačí maličkosti, jako je sepsání životopisu, pracovní diagnostika a poradenství.

Úřady práce budou nabízet třeba kurzy kritického myšlení nebo sebeprezentace?

To také.

Kolik peněz na to z EU máte?

Pohybujeme se v řádech miliard korun. O rozdělení peněz z EU na úrovni vlády se stále jedná. Aktivní politika zaměstnanosti musí být priorita pro příští roky. Chtěla bych ale, aby se peníze z EU využívaly jinak než doposud – mnohem efektivněji než v posledních 15 letech. Dělaly se projekty pro projekty. Domníváme se, že se musí investovat přímo do lidí, aby dostali v životě další šanci. Klíčová je spolupráce s tripartitou, zejména s firmami. Ale nechceme lít peníze do firem, které pořádají kurzy jen naoko, protože je za to spousta peněz z Evropy. Celoživotní vzdělávání se musí stát realitou. Musíme využít systém středních a vysokých škol, chtěli bychom je propojit s firmami a úřady práce.

Mluvíte hodně o tripartitě a spolupráci, ale nyní třeba prosazujete pět týdnů dovolené z dílny KSČM, a to tedy zaměstnavatelé nekvitují, rozhodně ne v krizi. Proč na tom trváte?

Nejsme Národní fronta. Líbí se mi upřímný vztah, kdy si na rovinu řekneme, kde spolu souhlasíme a kde ne. Pět týdnů dovolené prosazuji, protože si myslím, že je spravedlivé, aby měli všichni zaměstnanci pět týdnů dovolené. Je to důležité s ohledem na budoucnost práce, kdy jí bude čím dál méně a bude se muset zkracovat pracovní doba. A třetí důvod je, že jen odpočatý zaměstnanec může být produktivní. Jako sociální demokracie bychom chtěli jít mnohem dál a doufáme, že se pět týdnů dovolené prosadí ještě teď do voleb. Další ambicí ČSSD je zkrátit pracovní dobu.

Úřady práce nabízejí pouze nepříliš atraktivní pracovní místa a ta atraktivní běží na soukromých portálech.

Naším cílem je zkrátit pracovní dobu. V příštích letech na 35 hodin týdně.

O kolik?

V příštích letech by to mělo být na 35 hodin, cílem by ale měl být čtyřdenní pracovní týden.

To by musely zaplatit firmy, myslíte si, že je to reálné?

Automatizace a digitalizace naši společnost změní. Stát na to bude muset reagovat.

Neumím si to tak rychle představit. Lépe placení zaměstnanci si cení volna, ale lidé s nižšími příjmy si nemohou dovolit pracovat méně za méně peněz.

Zkrácení pracovní doby nemá vést ke snížení mzdy. Pojďme debatovat o tom, jestli bychom neměli pracovat méně, protože díky robotizaci bude práce ubývat a protože díky tomu budeme zdravější a spokojenější, a tedy i produktivnější a budeme mít lepší nápady.

Když už jsme u příštího volebního období, kdo by měl být předsedou sociální demokracie?Pan Hamáček, nebo Petříček?

Předsedou sociální demokracie by měl zůstat Jan Hamáček.