Přehledně: čtvrtá vlna pandemie
V Česku opět strmě rostou koronavirová čísla, jinde už moc ne
Svět zažil tři vlny koronaviru: jednu jarní, druhou podzimní v roce 2020 plus třetí zimní v roce 2021. Střední Evropa v čele s Českem bude mít ještě jarní vlnu opatření, v pořadí už čtvrtou.
Od půlky února vstoupila na strmou cestu směrem vzhůru ke čtvrtému výraznému vrcholu pandemie podle dat počtu nakažených na jeden milion obyvatel dle serveru ourworldindata.org.
Země na západě Evropy jsou na tom jinak. Třeba v Německu, Španělsku nebo Velké Británii počet nemocných postupně klesá.
Kapacita lůžek na jednotkách intenzivní péče v posledních dnech dosahuje svých kritických možností. Ke středečnímu odpoledni zbývalo v celé republice volných 14 procent lůžek na JIP. V praxi to znamená 170 míst pro pacienty s covidem a 401 míst pro pacienty s jinými akutními problémy. V řeči strohých procent na tom sousední Německo není o tolik lépe. Na JIP mají Němci volných 16 procent lůžek.
Jenže tamní nemocnice i v této době provádějí plánované operace a covid pacienti, kteří potřebují intenzivní péči, zabírají pouhých 10,5 procenta celkové kapacity.
V Česku je praxe jiná. Ministr zdravotnictví Jan Blatný řekl, že napsal krajům, že v případě nepříznivého vývoje by nemocnice mohly omezit veškerou ostatní péči kromě té intenzivní. Plánované zákroky nyní nemocnice už pár týdnů znovu neprovádějí.
Černá statistika
Česko se drží na špici i v počtu těch, kteří nemoci covid–19 podlehli. Hůř je na tom z okolních států pouze Slovensko. Na milion obyvatel počítají naši východní sousedé skoro šestnáct zemřelých. V Česku je to patnáct. Polsko a Německo přitom na jeden milion mají pět obětí koronaviru. Rakousko je na tom s necelými třemi ještě lépe.
Letní euforie a druhá vlna
V Česku se už druhá vlna po velkých letních prázdninách projevila oproti ostatním zemím o něco dříve a především intenzivně. Svou roli v tom zřejmě sehrál rychlý letní ústup od protiepidemických opatření. Třeba v Rakousku a Německu se během léta na veřejných místech běžně nosily roušky, zatímco v Česku bylo možné vyrazit do restaurace bez ochrany úst.
Pravdou ale je, že druhá vlna se nevyhnula nikomu z našich sousedů. Jen se tam nevyšplhala tak vysoko jako u nás a vyvrcholila o chvíli později. Právě na konci léta si zřejmě Česko vybudovalo značnou, neustále se reprodukující nálož nemocných v populaci, které už se od té doby nedokázalo zbavit.
Po konci října začala křivka u nás strmě klesat a Česko se 8. prosince dostalo na své dosavadní poprázdninové minimum. I tak bylo ale české minimum 4 500 případů na milion obyvatel vyšší než německý podzimní vrchol, který činil 4 200 nakažených na milion obyvatel.
Vánoční nákupy a třetí vlna
A s tím zřejmě souvisí i třetí povánoční vlna, která sice opět proběhla všude v Evropě, ale u nás zase měla nejvyšší vrchol. Spojily se dopady vánočních svátků s předvánočním rozvolněním. V kombinaci se stále velkým počtem nakažených pak křivka vyskočila strmě vzhůru v lednu.
Zimní karanténu si prožila zase celá Evropa, Němci trochu z úzkostlivosti. Okolní země se teď po ní už otvírají, v Polsku nebo Rakousku se dávno lyžuje. A Česko? Po drobném poklesu a vyhlašování, že se otevřou obchody, čísla zase letí nahoru. Čtvrtá vlna je v plném proudu. Na vině by mohly být nové mutace. Počty nakažených začínají pozvolna růst také v Polsku, Maďarsku a na Slovensku.