Ferlinghetti, nestor beatnické generace
Jako by s anarchistickou revoltou sobě vlastní popřel i veškeré zdravovědné teorie. Ačkoli vyrůstal bez rodičů a po jistý čas měl problémy v dětském domově, zúčastnil se invaze Spojenců v Normandii a po válce experimentoval s halucinogenními drogami včetně LSD, dožil se americký básník Lawrence Ferlinghetti 101 let.
Nestor beatnické generace, jíž ve svém nakladatelství nazvaném podle Chaplinova snímku Světla velkoměsta pomáhal na výsluní, zemřel na plicní onemocnění ve svém domě v San Francisku.
Literární hvězda
Hlásil se „ke všem šíleným, bloudícím, potrhaným básníkům spícím pod mosty světa“, přesto zůstával svébytnou osobností, která se bránila mechanickému zařazování do uměleckých proudů.
Získal doktorát na pařížské Sorbonně, z francouzštiny také překládal, zajímal se o výtvarné umění a hudbu, zároveň však své vlastní texty psal v hovorovém, obecně přístupném jazyce, který mu zaručil masovou odezvu – podobně jako jeho postoje.
Roku 1953 založil s Petrem D. Martinem nakladatelství City Lights Books, kde o tři roky později vydal na svou dobu kontroverzní sbírku Allana
Ginsberga Kvílení a jiné básně. Ferlinghetti byl zatčen, obviněn z obscénnosti, souzen, nakonec však osvobozen.
Tiskl tu i další spřízněné autory, Jacka Kerouaka, Garyho Snydera či Williama Burroughse. V roce 1958 vydal vlastní Lunapark v hlavě, který z něj prakticky okamžitě učinil literární hvězdu s buřičskou aureolou, o kterou se zajímá FBI.
Sám sebe označoval za etického anarchistu, který sice stál mimo aktivní politiku či filozofické školy, ale kritizoval masovou korupci, vzýval angažovanost a oslavoval zázračnost života, lásky, sexu, krásy, obraznosti a volnosti.
Vyznání Praze
Armádní zážitek z vybombardovaného města Nagasaki jej přivedl k pacifismu, takže organizoval demonstrace proti válce ve Vietnamu, stál u počátků hnutí hippies, vyzkoušel si soužití v komunitě. Svůj boj za individuální svobodu přitom neomezoval pouze na půdu Spojených států, například v 80. letech se zasazoval o propuštění uvězněných členů Jazzové sekce v Československu, kteří jej pak po pádu komunismu pozvali do Prahy.
Když byl hostem zdejšího Festivalu spisovatelů, kde uspořádal autorské čtení, věnoval Ferlinghetti publiku novou báseň Řeky světla, v níž jeho mysl „uhání noční Prahou přes Staromák Square, kde na soše Jana Husa čtu: Milujte se a pravdy každému přejte, uhání nočními uličkami přes Karlův most a řeku Vltavu...“
V Rogersově podání
Ferlinghettiho odkaz se objevuje v dílech řady jiných umělců včetně Boba Dylana, jeho tvář znají diváci ze slavného festivalového dokumentu Woodstock a příběh soudního procesu s ním rekonstruoval snímek Kvílení, kde si Ferlinghettiho zahrál Andrew Rogers a Ginsberga ztvárnil James Franco.
Mimochodem vůbec první pořízený záznam, na němž se čte Ginsbergovo Kvílení a jenž byl celá desetiletí považován za ztracený, se konečně našel a bude zveřejněn letos v dubnu.