Nemocnice se vracejí k odkládaným operacím

Někteří ředitelé ale odhadují, že nemocnice budou odloženou péči dohánět celé roky.

Budou to týdny, měsíce, někde možná i roky. Tak dlouho bude trvat, než po pandemii nemoci covid-19 doženou české nemocnice operativu, kterou musely skoro rok a půl odkládat. Část pacientů na to bohužel doplatí i zhoršením zdravotního stavu.

„Časová prodleva se nedožene nikdy, na to byl útlum příliš dlouhý. Někteří pacienti se elektivní péče (odkladné péče) bohužel nedožili,“říká ředitel Všeobecné fakultní nemocnice v Praze David Feltl.

Už od začátku dubna se ale z krizového omezení začínají nemocnice vracet do běžného provozu. První desítky pacientů už přijali v královéhradecké fakultní nemocnici, třeba na ortopedii, stovky typů výkonů obnovují v pražské VFN, kde naplno nemocnici „rozjedou“od května. Včera se odkladná péče úplně obnovila v Nemocnici Na Bulovce, od příštího pondělí se k plánovaným operacím v rozsahu asi 70 procent vrátí ve Fakultní nemocnici Plzeň.

Nejvíc se omezení projevilo v ortopedii, chirurgii, kardiochirurgii, u plastických operací a v urologii. Celorepublikový zákaz přijímání pacientů k plánované odkladné péči byl zrušen počátkem dubna.

Existuje několik důvodů, proč návrat k běžnému provozu v nemocnicích nenastává tak rychle.

Zaprvé je to povinnost, kterou stanovilo ministerstvo zdravotnictví, udržovat stále určitou rezervu pro akutní covidové pacienty dle epidemiologické situace v regionu.

S tím pak úzce souvisí i zátěž jednotek intenzivní péče, které jsou tak zčásti stále blokované. Lékaři z jiných oddělení je nemohou využívat pro svoje pacienty po těžkých operacích.

„Dál je to i nedostatek personálu, který se buď stará o covidové pacienty, nebo je na krátkém (týdenním) odpočinku po návratu do normálu,“říká za Krajskou nemocnici Liberec její mluvčí Václav Řičář.

Zadruhé se projevil i aktuální nedostatek anesteziologů a velká únava lékařů. „Covid neskončil. Ačkoli počet pacientů klesá, některé nemocnice se z toho ještě nedostaly. A ti vážně nemocní vytěžují velké množství personálu,“připomíná primář liberecké urologie Jan Mečl.

Zmiňuje fenomén, o kterém se začíná stále víc mluvit. „Zdravotníci z anesteziologicko-resuscitačních oddělení a intenzivních péčí jsou nesmírně unavení. A my na ně nemůžeme naskočit. Oni by potřebovali zvolnit. To je velké dilema,“míní Mečl. V některých hraničních případech lékaři provedli náročnou operaci bez zázemí JIP a pooperační péči zvládli jen na oddělení.

Lidé čekají na operaci i rok

Někteří lidé se nedostali na operaci vlastně více než rok. Byli totiž objednaní z podzimu 2019 na jaro 2020, ale přišla první vlna koronaviru. Když dostali termín na podzim,

přišla druhá vlna. A lékaři místy už raději nové termíny kvůli nejistotě ani nedávali.

Pořadím pacientů může zamíchat i jiný, čistě medicínský důvod. Když je objednací doba šest měsíců a delší, je třeba stav pacienta zkontrolovat. Co se totiž dříve mohlo jevit jako stav neakutní, mohlo se s postupem času stát akutním a komplikovaným případem. Největší nápor

pacientů tak teď zažívají ortopedie, urologie či chirurgie.

Vyplývá to z průzkumu MF DNES mezi českými nemocnicemi.

Třeba na věhlasné klinice ortopedie Nemocnice Na Bulovce dojde k prodloužení objednací lhůty minimálně o pět měsíců. „Na plnou úroveň péče, jak ji známe z předcovidového období, se dostaneme zhruba za rok,“řekla také mluvčí nemocnice v Ústí nad Labem Jana Mrákotová. Poněkud pesimistický odhad má ředitel Oblastní nemocnice v Kolíně Petr Chudomel. „Netroufnu si odhadnout. Bude to v řádu měsíců až let,“mluví o návratu do normálu kolínský ředitel.

Zanedbaná prevence

S dobou covidovou se pojí ještě jedna komplikace. Kromě toho, že se spousta lidí nedostane ještě nějaký čas ke své operaci prostaty či kyčelního kloubu, jiní zanedbali prevenci.

„Pacienti chodí později, než by měli. Týká se to mnoha oborů od stomatologie přes neurologii až po onkologii či kardiologii. Obáváme se, že se propad péče výrazně negativně projeví na zdravotním stavu populace,“upozorňuje ředitel Všeobecné fakultní nemocnice v Praze David Feltl. „Vnímáme to jako mnohem větší nebezpečí než celou pandemii čínského viru,“dodává Feltl.

Jako první si potíží všimli plicní lékaři po první vlně už na jaře, kdy se začalo v ambulancích objevovat více lidí s těžšími nádory plic.

Lékaři také museli během epidemie lépe třídit pacienty a hledat ty, kteří odklad operace ještě snesou.

To se týká třeba zmíněné ortopedie, kde byla část výkonů odložitelná za podmínky, že byla pacientovi kvůli bolestem podávána silná analgetika.

„V oblasti urologie má covidová pandemie největší vliv hlavně na nemoci snižující kvalitu života, jako je například inkontinence moči. Proto jsou od začátku pandemie v roce 2020 odložené výkony pro stresovou inkontinenci moči u žen,“uvádí mluvčí krajské nemocnice v Ústí Jana Mrákotová.

Covidová pandemie bude stát veřejné zdravotní pojištění spoustu peněz.

Loňské nepřímé náklady v souvislosti s covidem (zvýšení úhrad) vyčíslila největší tuzemská pojišťovna VZP na více než dvě miliardy. Přímé náklady (testování, očkování, JIP) pak odhadla na 14,5 miliardy korun. Centrální omezení plánovaných operací platilo do 7. dubna.