60 let od uvítání Gagarina v Praze
Před 60 lety přiletěl do Prahy Jurij Gagarin. Byla to sice součást sovětské propagandy, přesto ho lidé vítali.
Na Příkopě Sovětský kosmonaut Jurij Alexejevič Gagarin obletěl 12. dubna 1961 ve vesmírné lodi Vostok jako první člověk Zemi. O dva týdny později přiletěl na propagandistickou návštěvu Prahy. Nadšeně ho zdravily desetitisíce lidí.
Duben 1961 změnil svět. Válka byla dávno zapomenuta, Stalin mrtvý, politické procesy skončily. V Moskvě vládl Nikita Chruščov a Sověti soutěžili s Američany o dobytí vesmíru. Dne 12. dubna 1961 odstartoval ve vesmírné lodi Vostok do kosmu první člověk, Jurij Alexejevič Gagarin.
„Celý svět s napětím sledoval zprávy o startu sovětské kosmické lodě s prvním kosmonautem. Lidstvo tehdy překonalo další z pomyslných překážek na cestě k dobytí vesmíru,“uvádí kurátor letecké sbírky Národního technického muzea Michal Pavec.
Gagarinův oblet Země až po přistání v Kujbyševské oblasti trval necelé dvě hodiny. Z neznámého vojenského letce se stal nejpopulárnější člověk planety. Tehdejší Sovětský svaz svůj mimořádný mezinárodní úspěch náležitě propagandisticky využil a svého kosmonauta představil v řadě zemí světa.
Jako první na řadě bylo ještě v dubnu 1961 Československo, kde se J. A. Gagarinovi dostalo nadšeného uvítání.
Letadlo Aeroflotu s prvním kosmonautem přistálo 28. dubna 1961 na ruzyňském letišti v 10.42. Jakmile se otevřela dvířka a objevil se kosmonaut, zvedlo se obrovské nadšení. Lidé už hodiny před jeho příletem obsadili ochozy s vyhlídkou na plochu. Tisíce lidí se dostaly i na přistávací plochu k letadlu. Každý ho chtěl zahlédnout aspoň na okamžik nebo mu podat ruku.
Všichni skandovali jméno nového hrdiny, prvního člověka ve vesmíru. „Každý chce vidět sovětského majora zblízka, každý mu chce stisknout ruku, říci mu na pozdrav alespoň jediné slovo, zachytit alespoň jediný pohled, “popisoval rozhlasový reportér.
Triumfální cesta Prahou
Na letišti usedl první kosmonaut do vozu a vydal se na triumfální cestu metropolí. Mával davům kyticí rudých růží a šeříky. Jeho jízdu po dnešní Evropské (tehdy Leninově třídě) lemovaly statisícové davy.
Na Pražském hradě ho ve Španělském sále přijal tehdejší prezident Antonín Novotný. Vesmírnému hrdinovi udělil titul Hrdiny socialistické práce, vyhrazený jen pro úderníky, průkopníky a budovatele.
Titul a zlatá pěticípá hvězda na červené stuze byly běžně vyhrazené jen členům KSČ. Bylo to tehdy nejvyšší státní vyznamenání. „Je to výraz nejvyššího ocenění historického vítězství sovětské vědy a techniky, které má dalekosáhlý význam pro rozvoj celé lidské společnosti,“odůvodnil udělení řádu Novotný.
Propagandistická mašinerie jela naplno. Po přijetí na Hradě nasedl Gagarin znovu do otevřeného auta, aby projel ulicemi Prahy do továrny ČKD ve Vysočanech.
Během dvou dnů se v Praze Gagarin potkával s dětmi a pracujícími. Všude zněla slavná píseň Pocta astronautovi, známější podle prvních slov „Dobrý den, majore Gagarine“. I ta však svědčí o určitém uvolnění dobové atmosféry. Píseň nahrál Gustav Brom se svým orchestrem. Rozhodně nešlo o žádnou budovatelskou píseň, ale o dixiland nadšeně oslavující výkon mladého pilota. „... máte prý majore dvacet sedm a celý svět je mladý podle vás,“zpívalo se v ní. V Praze strávil Gagarin dva dny. Teprve pak zamířil na své cestě do Itálie, Brazílie, Kanady nebo Japonska. Do Československa se Gagarin ještě vrátil. V roce 1966 navštívil třeba Východoslovenské železárny v Košicích nebo západočeské lázně. Zemřel za dva roky. Zahynul v březnu 1968 při havárii cvičného letounu MiG-15 a jeho smrt zůstala dodnes předmětem dohadů.
Svědek návštěvy v muzeu
Gagarinův hrob se nachází na Rudém náměstí v Moskvě, konkrétně u zdi Kremlu mezi nejvýznamnějšími představiteli Sovětského svazu.
Národní technické muzeum v Praze uchovává svědka Gagarinovy návštěvy – otevřený přehlídkový automobil sovětského typu ZIS 110B – v němž Gagarin projížděl na konci dubna 1961 Prahou.