Covid a světová ekonomika. Blíží se deglobalizace?

Pandemie koronaviru nejenže ekonomiku světa obrovsky zatíží, ale také ji nevratně změní, možná přímo překope. Čekejme ústup od globalizace, návraty nadnárodních firem do mateřských zemí, odolnost výrobních řetězců bude důležitější než efektivita.

Přestože je pozornost všech vlád světa soustředěna spíše na pomoc postiženým odvětvím, je patrné, že koronavirová pandemie bude mít dlouhodobé ekonomické následky. Jeden dlouhodobý dopad je poměrně jasný – zadlužení států narůstá a dramaticky vzroste i poměr, který je sledovaným indikátorem zadlužení – veřejný dluh k hrubému domácímu produktu. Veřejný dluh totiž roste, protože se zvyšují výdaje a klesají příjmy, zároveň se ve většině zemí minulý rok propadl HDP.

Většinu vyspělých zemí nutně čeká debata o veřejných financích. Někde se uvažuje o posílení majetkových daní (Španělsko), otevírá se znovu debata o „závodu ke dnu“a zvýšení zdanění korporací (ministryně financí USA Janet Yellenová), ale diskutuje se také o větším angažmá centrálních bank, které by skoupily dluhy vlád.

V posledních týdnech se do popředí zájmu dostává téma inflace, které je povzbuzeno růstem cen primárních komodit, přičemž poptávka po nich je částečně daná snahou se proti inflaci ochránit. Vyšším inflačním očekáváním nahrávají i obří stimulační programy USA, které skutečně odpovídají heslu „think big“, tedy mysli ve velkém.

Poněkud ve stínu ovšem zůstává téma změny podoby globalizace, zejména aspektu týkajícího se mezinárodní dělby práce, kontrolované nadnárodními korporacemi. Pandemie odhalila stinné stránky globalizace – zranitelnost dlouhých výrobních řetězců či závislost vyspělých zemí na dovozu statků tak primitivních, jako je rouška. Symbolicky zranitelnost vyjádřila kontejnerová loď Ever Given zaseknutá v Suezském průplavu.

Proces globalizace zpomaloval již po Velké recesi. Je patrné, že po roce 2008 se rozpadá vzorec, který globalizaci charakterizoval. Mezinárodní obchod až do roku 2008 rostl dvakrát až třikrát rychleji než světový produkt. Po Velké recesi tato závislost mizí a nutně se objeví úvahy, zda globalizace dosáhla vrcholu, nebo zda se přemění v deglobalizaci. Snahy bývalého prezidenta Donalda Trumpa o návrat amerických výrob z asijských oblastí zpět do USA (reshoring), podporované i automatizací, kdy levná pracovní síla přestává být klíčovou výhodou, byly určitým předvojem zásadních trendů před vypuknutím pandemie.

Prvotní reakcí firem na narušené výrobní řetězce je vynucený ústup od just-in-time, tedy přesně na čas dodávek, a nárůst zásob. V dlouhodobém horizontu se skloňuje téma odolnosti řetězců, do pozadí se dostává téma efektivity. Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) dochází k názoru, že pandemie covidu-19 změní mezinárodní dělbu práce, což nutně implikuje masivní přesuny přímých zahraničních investic. Stále více expertů, i s ohledem na posílení strategických úvah v hospodářské politice, vidí zesílení trendu návratu určitých aktivit do mateřských zemí nadnárodních firem.

Zkracování výrobních řetězců míří k regionalizaci, tedy užší regionální spolupráci mezi několika aktéry. Je tu ale i lokalizace, která je nejen poháněna technologií 3D tisku, ale nabízí i ekologické výhody, nemluvě o sociální stabilizaci regionů postižených pandemií. Globalizační trendy však nejspíš zůstanou stále silné v oblasti sdílení (jak pandemie také ukázala), přístupů, návodů, idejí, manuálů. V oblasti výroby nás ale nejspíše čekají velké změny, které zasáhnout i doposud tak dominantní postavení nadnárodních firem.

Debatě o zásadních tématech, která překračují horizont jednoho volebního období, se u nás moc nedaří. Ale pro zemi, která je velmi silně do mezinárodní dělby včleněna (a navíc ne moc šťastným způsobem – pod mzdovým stropem, daleko od finálního zákazníka a s malou přidanou hodnotou), je taková debata životní nutností. Nebo o našem postavení ve změněné světové ekonomice zase rozhodne někdo jiný. Tento „outsourcing“by ovšem mohl mít pro naši zemi fatální následky.

Zaseknutá loď v Suezském průplavu symbolicky odhalila stinné stránky globalizace.