Lékaři brali úplatky za drahé recepty
MF DNES získala rozsudky v kauze uplácení lékařů od farmaceutických firem
Lékaři vydávali pacientům léky ze šuplíků a roky za to dostávali úplatky od farmaceutických firem. Z jednoho balení, které šlo „mimo lékárnu“, dostávali i desítky procent z ceny léku. A protože předepisovali většinou drahé preparáty (proplácené firmám pojišťovnami), za jeden podpis na receptu mohli inkasovat klidně tři stovky. Peníze jim jednou za čtvrt roku vozil kurýr v hotovosti a často šlo i o statisícové částky.
Většina se vykoupila
V případu, který patří mezi největší polistopadové korupční kauzy, bylo obviněno celkem dvě stě lidí. Z toho sto padesát lékařů. Zbytek tvořili zaměstnanci farmaceutických firem.
127 doktorů se z vyšetřování z rozhodnutí žalobce „vyplatilo“– přiznali se a složili na účet, z něhož soud vyplácí peníze obětem trestných činů, jedenapůlnásobek částky, kterou přijali na úplatcích (dohromady zaplatili přes 18 milionů korun). S jedním lékařem uzavřela státní zástupkyně dohodu o vině a trestu.
Patnáct doktorů však muselo před soud, protože na úplatcích od farmafirem dostali více než půl milionu, což je hranice, do které je možné stíhání podmíněně zastavit.
V prosinci loňského roku Obvodní soud pro Prahu 2 rozdal zatím nepravomocné tresty.
Šest lékařů, mezi nimi například zástupce primáře urologie Nemocnice sv. Anny v Brně Petr Řehořek, nebo praktický lékař z Rumburka Josef Kořínek, musí zaplatit statisícové částky, které na úplatcích dostali.
Obžalobě se však nepodařilo prokázat, že by lékaři předepisovali léky od firem, které je uplácely, přednostně nebo že je předepisovali i pacientům, kteří je nepotřebují.
Dvěma manažerům farmaceutických firem udělil soud podmíněné tresty. Podle soudu uvnitř firem roky fungoval sofistikovaný systém, který korupci umožňoval. Firmy tomu říkaly „motivační program“.
„Systém nelegálního vyplácení finanční hotovosti lékařům lze označit za velmi propracovaný,“konstatoval soud ve svém rozhodnutí.
Více než desítku „reprezentantů“, tedy lidí, kteří chodí za lékaři do ordinací a nabízejí jim spolupráci, nakonec soud osvobodil.
MF DNES přináší dosud neznámý příběh tohoto případu.
Pavla Severského polilo horko. Před pár hodinami předal obálku s penězi doktorovi T., ale teď si uvědomil, že možná sáhl vedle pro jinou. Vozil jich hodně a tohle mohl být dost drahý omyl. Rychle vzal do ruky telefon a vytočil pana T.
„Už jste se díval? A sedí to, nebo jste překvapenej?“vyhrkl. Když lékař radostně odvětil, že je „pozitivně překvapený“, Severskému dojde, že se musí vrátit a obálky vyměnit. Severský byl kurýr a předávání obálek s penězi lékařům po celém Česku byla jeho práce.
Byl důležitou součástí roky fungujícího mechanismu, kterým farmaceutické firmy Genericon a Interchemia Praha uplácely více než stovku lékařů za to, že předepisují jejich léky.
Tou dobou už Severského odposlouchávala policie. A tak detektivové mohli zaslechnout také úlevu v jeho hlase, když o pár desítek minut později volal své přítelkyni a celou příhodu jí vyprávěl. „Měl jsem to připravený a sáhl vedle, bylo to padesát, to bych se asi po….“. Lékař T. (v rozsudku je anonymizovaný) měl pro omyl pochopení a obálku vrátil. Tenkrát, 28. listopadu 2012, Severský průšvih zažehnal. Jiný se na něj však už řítil.
Už pár měsíců poté ho zatkli detektivové protikorupční policie. Trojice notesů, ve kterých si vedl záznamy o svých jízdách, se o osm let později (loňský prosinec) stala jedním z hlavních důkazů proti úplatným lékařům i lidem z farmaceutických firem. Byl mezi nimi i lékař označený v soudním spise jen jako T. Ten, který od Severského dostal omylem trochu naditější obálku, než čekal.
Jeden lékař denně
Podrobný popis toho, jak celý systém s uplácením lékařů fungoval, by detektivové ze Severského diářů nevyčetli. Získali ho až díky Břetislavu Hromkovi, který byl v kauze jedním ze dvou spolupracujících obviněných. Hromek, prošedivělý muž se strništěm na tváři a výrazným obočím, viděl do fungování farmaceutických firem jako málokdo. Do
Interchemie nastoupil už v roce 2003 na pozici farmaceutického reprezentanta. Jeho náplní práce bylo číhat na lékaře před ordinacemi a prezentovat jim léky, které měla Interchemia v portfoliu.
A ještě zajišťoval něco navíc, čemu se v Interchemii říkalo „marketingová podpora“. Nabízel doktorům zájezdy na hory a poukázky na nákup do Teska výměnou za odpovídající počet předepsaných balení léků od Interchemie. Hromek měl talent a netrvalo dlouho, než povýšil. Nejprve se dostal na pozici oblastního manažera a nedlouho poté se z něj stal sales manažer. V korporátní hantýrce jde o člověka, který má pod sebou prodejní tým. Nad ním stál v hierarchii už jen ředitel Pavol Veselý. Veselý je dnes pětapadesátiletý lékař ze Slovenska, kterého vyšetřovatelé později označí za klíčovou postavu celého korupčního systému.
Hromek řídil desítky lidí. A řídil je tvrdě. „Připomínám – každý den minimálně jeden nový lékař a každému takovému je nutné nabídnout víkendový pobyt,“instruoval Hromek v srpnu 2008 v mailu své podřízené.
Když Hromek do Interchemie nastoupil, žádný systém s kurýrem, který by rozvážel hotovost, neexistoval. To však neznamená, že by lékaři už tenkrát nedostávali své „odměny“za předepsané léky.
Některé preparáty neměly „marketingovou podporu“, tedy částku, kterou získal doktor za jejich předepsání. Jiné, například ty na vysoký tlak, ji měly jen velmi malou v desítkách korun za balení. „Poté byly například urologické léky, které stály třeba 700 korun, a tam byla podpora vyšší, třeba 300 za předepsané balení,“popsal Hromek soudu.
Mezi nejdražší léky patřily Gefin a Tamurox, určené pro léčbu zvětšené prostaty. S tímto problémem se potýká asi čtyřicet procent mužů po padesátce. Ty stály mezi osmi až devíti sty korunami za balení, takže i podíl lékaře za vypsání byl nejvyšší. Odměny, které lékařům za jejich předepisování vyplácely Genericon a Interchemia, byly ve stovkách tisíc korun.
Na první pohled by se mohlo zdát, že firmy se s lékaři dělily a částku z vypsaného balení jim vyplácely ze svého. Bylo to však jinak. Aby si Genericon a Interchemia nemusely snižovat zisky, peníze pro doktory sháněly daňovými podvody. Paradoxně právě kvůli tomu policie kauzu rozkryla. Vyšetřovala daňové úniky, a když sledovala, kam peníze z nich putují, dovedly obálky detektivy až do ordinací.
Motivační program na uplácení lékařů fungoval bezchybně. Zatímco v roce 2008 se v Česku prodalo jen něco málo přes čtyři a půl tisíce stotabletových balení Gefinu, o dva roky později to už bylo téměř sedmnáct a půl tisíce a další rok přes 32 tisíc. Byznys vzkvétal.
Směnka vlastní krví
V interních materiálech si reprezentanti lékových firem některé lékaře označovali zkratkou VIP.
Bylo jich jen pár, ale pro Interchemii a Genericon byli klíčoví. Buď měli „silnou preskripci“(předepisovali velké množství léků), nebo o ně firmy musely soupeřit s konkurencí. Takovému lékaři musely zvýšit podíl z předepsaného balení. „Tady jde o to, že je strašně rozmlsanej, s tím, jak jsem ho rozmlsal za těch pět let. On mi zavolal a říkal: ty vole, potřebuju příští týden. A já jsem to dovez, že jo,“postěžoval si Hromek kolegovi. Reprezentanti Genericonu měli v takových případech povoleno vytáhnout opravdu silný kalibr – platby předem. Když firma nechtěla o lékaře přijít, mohli mu dát peníze ještě předtím, než doktor vůbec nějaké léky od Genericonu vypsal. Hotově. Na ruku. To bylo riskantní. Vedení si uvědomovalo, že předávání hotovosti prodejci léků může společnosti kriminalizovat. Navíc existovalo riziko, že ne všechna hotovost se dostane až k lékařům. Potvrzení o předání peněz se nesepisovalo.
V roce 2010 přišel šéf Pavol Veselý s revolučním systémem, jak oddělit „čistou“část lékového byznysu od „špinavé“, tedy od uplácení.
Aby úplatky nemuseli předávat reprezentanti firem, začal využívat služby kurýra Pavla Severského. Kurýr vozil jen částky nad deset tisíc, protože lékařů, kteří v systému obálek fungovali, byla více než stovka. Ordinace měli v Čechách i na Moravě, takže by to jinak nestíhal.
„Operace kurýr“měla striktní pravidla. Severský se u lékaře hlásí jménem reprezentanta, ne lékových společností. Vše musí proběhnout rychle. Kurýr nesmí čekat. A lékař by měl mít jeho číslo uložené v telefonu. Tak zněly instrukce pro zaměstnance Genericonu a Interchemie.
Jenže i tenhle systém měl svoje nedostatky. Někteří lékaři se chtěli potkávat jen s reprezentanty, které už znali. A tak kurýr dával část peněz zase jim. To se Veselému nelíbilo, a tak zavedl „pojistku“. Komu kurýr peníze předá, ten podepíše směnku, která pokryje jejich případnou „ztrátu“. Chtěl mít jistotu, že si reprezentant část peněz nestrčí do vlastní kapsy.
Lidem z Genericonu a Interchemie se to zdálo přehnané. Břetislav Hromek to trefně shrnul v jednom z odposlechnutých telefonátů kolegyni. „Uplácíš někoho a ještě na to podepíšeš směnku vlastní krví.“Odposlechy Hromka policie pořídila až po jeho odchodu z Interchemie v lednu 2012, když zmíněné praktiky neformálně probíral s exkolegy.
Genericon a Interchemia celkem na úplatcích rozdaly devět milionů korun. Tuhle částku alespoň zmapovala policie.
Je to sponzoring, hájili se lékaři
Jestli si někdo poznámku „VIP“u svého jména zasloužil, byl to praktický lékař Josef Kořínek z Rumburka. Kořínek, který je dnes už v důchodu, má ve svém registru přes tři tisíce pacientů. Podle dat Státního ústavu pro kontrolu léčiv Kořínek vypsal mezi lety 2008 až 2011 dohromady přes 110 tisíc balení léků od Interchemie a Genericonu. Pro srovnání, konkurenčních přípravků za stejnou dobu předepsal 27 tisíc. Od soudu odešel s nejvyšším trestem. Musí zaplatit tři miliony korun, tedy přibližně stejnou částku, kterou dostal na úplatcích.
Kořínek se však vinen rozhodně necítí. Léky od Interchemie začal prý předepisovat proto, že byl dříve penalizován pojišťovnami, které praktikovaly politiku zaměřenou na co nejnižší náklady na léky, a ty od Interchemie byly levné.
Obžalobu odmítli i další lékaři. Někteří podle svých slov dostávali peníze za účast na výzkumu účinnosti léků. Soud však konstatoval, že Genericon ani Interchemia žádné studie lékovému úřadu nenahlásily. Jiní, například primář jablonecké nemocnice Jaroslav Větvička, hotovost v obálkách nepovažovali za úplatky, ale za sponzorské dary na vědecké semináře. Větvička se však u soudu nakonec omluvil. Podle svých slov až po přečtení obžaloby pochopil, že „kdyby léky nenapsal, peníze by nebyly“. V červnu 2019 složil téměř 650 tisíc korun na účet obětí trestné činnosti a soud jeho stíhání podmíněně zastavil.
Polehčující okolnosti
Senát Obvodního soudu pro Prahu 2 pod vedením soudce Jiřího Horkého našel loni v prosinci ve svém rozhodnutí nemálo polehčujících okolností.
Lékaři, kteří se před soud dostali, podle verdiktu svým pacientům neubližovali. Škoda nevznikla ani pojišťovnám. „Nebylo zjištěno žádné jednání, které by šlo na úkor jejich pacientů,“stojí v rozsudku.
Lékaři podle soudu prostě „podlehli dobové tendenci a slibům farmaceutických firem“.
Ze sto padesáti obviněných lékařů jich nakonec před soudem stálo pouze patnáct. Zbytek se z případu „vyplatil“. Devíti dalším (například zmíněnému Větvičkovi) to umožnil soud.
Šest lékařů nakonec odešlo s rozsudkem vinen. Soudce Horký prohlásil, že „přijímání peněz v hotovosti bez jakéhokoli potvrzení překročilo hranici mezi pozorností a úplatkem“.
Kořínek musí zaplatit tři miliony. Zbylá pětice dostala statisícové tresty – jeden 800 tisíc, dva lékaři 700 tisíc a další dva 400 tisíc. Břetislav Hromek dostal tříletou podmínku, jeho bývalá kolegyně z Genericonu, která byla také spolupracující obviněnou a rovněž řídila síť reprezentantů, podmínku osm měsíců.
Kurýr Severský odešel bez trestu. Obžaloba nedokázala, že by věděl, že rozváží úplatky.
Muž označovaný obžalobou za hlavního konstruktéra schématu s obálkami, tedy Pavol Veselý, žije na Slovensku. Bude kvůli koronavirové epidemii souzen v odděleném procesu.
Výpovědi reprezentantů farmaceutických firem, ale i lékařů v průběhu celého vyšetřování naznačovaly, že stejným způsobem jako Genericon a Interchemia si počínaly i další společnosti. Tím se však soud nezabýval.
„V průběhu řízení bylo opakovaně zjišťováno, že také jiné farmaceutické firmy mohly postupovat obdobným způsobem, ale tato činnost jiných společností není předmětem žalobního návrhu (...). Z důkazů vyplývá, že takový postup mohl být s ohledem na činnost farmaceutických firem pokládán za běžný,“konstatoval soud.
MF DNES kontaktovala v průběhu uplynulých týdnů několik odsouzených lékařů i bývalé manažery Genericonu a Interchemie. Všichni se ke kauze odmítli vyjádřit. Ani jedna z firem už na českém trhu nepůsobí. MF DNES se k případu vrátí v dalších dnech.