Hrob šéfovi Akademie. Vyšehrad jen pro ctěné
Praha bude na Vyšehradě pohřbívat čestné občany
Loni zesnulý předseda Akademie věd a vědec Rudolf Zahradník bude první, kdo bude na Vyšehradském hřbitově v Praze pohřben podle nových pravidel pro význačné Čechy.
„Ležet“mezi slavnými a významnými na tomto hřbitově je mimořádná pocta. Počet zájemců každoročně převyšuje počet míst, která se na zaplněném staletém hřbitově
PRAHA
uvolní. Nová místa neexistují, o přidělení uvolněných rozhoduje komise tvořená zástupci pražského magistrátu, správy hřbitovů, ale i celé řady paměťových institucí. Přísná pravidla vznikla poté, co v minulosti se s hroby a hrobkami čile „spekulovalo“a docházelo k tomu, že místo skutečných osobností na hřbitově nacházeli místo zbohatlíci.
Komise má teď nově na starosti, aby se na hřbitov dostaly spíše skutečně významné osobnosti než „celebrity“.
Rádi bychom pochovali našeho dědečka na Vyšehradském hřbitově. Dopisy či maily s podobným obsahem čas od času přicházejí na pražskou správu hřbitovů. Dostat se mezi pohřbené na tento hřbitov, považovaný za národní pohřebiště, není jednoduché.
„Je to nejstarší pražský hřbitov. Kolem kostela sv. Petra a Pavla se pochovává nepřetržitě už od třináctého století,“popisuje Petr Kučera, ředitel Národní kulturní památky Vyšehrad.
Jako u jediného kostela v metropoli se tu pochovávalo i po josefínských reformách.
Novou vlnu zájmu o Vyšehrad probudili ve druhé polovině 19. století obrozenci. Na návrh politika Františka Ladislava Riegera a vyšehradského probošta Václava Štulce se začali významní Češi pohřbívat právě na starém hřbitově kolem vyšehradského kostela. Leží v místech s bohatou historií, navíc opředených řadou legend a pověstí.
Exkluzivitu místu dodává i to, že v kostele je pohřben první český král Vratislav spolu s několika dalšími příslušníky vládnoucího rodu Přemyslovců.
Za prvního pohřbeného obrozence je považován Václav Hanka, básník, buditel a tvůrce padělaných „rukopisů“. Jeho náhrobek z roku 1861 dodnes stojí poblíž vstupu na hřbitov. V roce 1887 byly na severním a západním okraji hřbitova postaveny novorenesanční arkády s hrobkami pro elitu tehdejší české společnosti. K nim přibyla i hrobka Slavín, přímo určená pro nejslavnější z nejslavnějších.
Na hřbitově se začali pohřbívat umělci, vědci a buditelé. Podle Kučery je na hřbitově paradoxně poměrně málo politiků.
Hřbitovní komise
O tom, kdo bude na hřbitově pohřben, rozhoduje v posledních letech speciální komise.
Hřbitov je zaplněn a zájem být tu pohřben je veliký. Často tak docházelo ke kupčení s místy na hřbitově a korupci. Komise vznikla po aféře s hrobem slovenského malíře Cypriána Majerníka. Hrobku koupil podnikatel a hrob slovenského národního umělce byl málem zničen.
Teď se pravidla i složení komise mění. „Pravidla budou nadále fungovat tak, že ve chvíli, kdy přijde žádost o přidělení místa, komise posuzuje jeho význam pro společnost a musí s ním nadpoloviční většina souhlasit. Pravidla se zjednodušila po nějakých kauzách v minulosti,“řekl ředitel Správy pražských hřbitovů a jeden ze členů komise Martin Červený.
Hlavní město také bude usilovat o změnu ve výběru osobností. „Byla schválena pracovní skupina, která bude řešit pronajímání hrobových míst. Snažili jsme se o to, aby organizace, které do skupiny nominují své zástupce, obsáhly široké spektrum osobností, abychom zasáhli nejen umělecký, ale i vědecký svět,“řekla pražská radní pro sociální politiku a zdravotnictví Milena Johnová. Ta má pohřebnictví na starosti.
Často podle ní v minulosti rozhodovala spíš popularita. Na Vyšehradě tak v poslední době převažují herci a zpěváci nad vědci.
Členy komise tak nově budou kromě zástupců Správy pražských hřbitovů i zástupci Národního muzea, Národního technického muzea, památkového ústavu, ale i univerzity nebo Ústavu pro studiu totalitních režimů.
Ročně se na Vyšehradě uvolní dvě tři místa. Seznam nedávno pohřbených tak není nijak dlouhý.
Mezi poslední patří dirigent Jiří Bělohlávek. Zatím posledním, komu se této pocty dostalo, je loni zesnulý předseda Akademie věd Rudolf Zahradník. Ten však teprve bude na místě uložen. Jako čestný občan hlavního města má dle nových regulí na místo mezi velikány automaticky nárok.
Zcela zaplněna jsou i místa v hrobce Slavín. Podle ní se někdy celý hřbitov nesprávně označuje jako Slavín. Jako první tu byl v roce 1901 pochován básník Julius Zeyer. Následovali například spisovatel Jaroslav Vrchlický, pěvkyně Ema Destinnová, vynálezce František Křižík a virtuos Jan Kubelík. Zatím posledním pohřbeným byl v roce 1996 dirigent Rafael Kubelík.
Zbývá sice poslední volná kobka, ale možnost uložení další urny je přesto čistě teoretická. Pohřbívání v hrobce je uzavřenou kapitolou.