Úplatní lékaři: muž ve stínu
Farmaceutické firmy roky masivně uplácely české lékaře. O všem musel vědět jejich majitel z Rakouska, řekl soud.
Když korupční systém funguje dlouho, může se stát, že si lidé, kteří do něj naskočí později, ani neuvědomí, že jsou součástí něčeho nelegálního.
Řadovým zaměstnancům farmaceutických společností Genericon a Interchemia Praha, kteří obcházeli ordinace lékařů a nabízeli jim informace o preparátech těchto firem, se mohlo zdát, že mají prostě talent. Mezi lety 2008 až 2011 Genericon například několikrát znásobil prodeje svého klíčového léku Gefin na léčbu potíží spojených se zvětšenou prostatou.
Ve skutečnosti za raketovým růstem prodejů nebyly přesvědčovací schopnosti reprezentantů Genericonu, ale úplatky, které lékaři za předepisování jejich preparátů dostávali bokem. Obě firmy totiž vybudovaly a roky udržovaly utajenou síť zhruba sto padesáti úplatných doktorů, kterým kurýr vozil peníze v obálkách.
Vloni v prosinci za to soud uložil první nepravomocné tresty: šest lékařů musí zaplatit peněžité tresty ve stovkách tisíc korun a dvojice manažerů zmíněných firem dostala podmíněné tresty. Obviněných bylo celkem dvě stě.
Práce jako pro Coca-Colu
Jedním z lidí, kteří v terénu lékaře navštěvovali, byla tehdy i dvaadvacetiletá L. N. Do Interchemie nastoupila, když si pozastavila studium na vysoké škole a přišlo jí to jako dobré první zaměstnání. Podle svých slov sice věděla, že lékaři od firmy dostávají peníze, ale myslela si, že jde o odměny za studie o účinnosti léků.
„Přišlo by mi i nezdvořilé ptát se doktora: Za co to máte, co pro nás děláte? Evidentně to fungovalo už dlouho a já jsem dělala jen to, co mi řekli na mítinku,“popsala před soudem. „Nikdy se nestalo, že by se na mítinku před nás někdo postavil a řekl: My jsme tady zločinci, uplácíme doktory, je to korupce,“dodala emotivně.
Podobně se hájili i další zaměstnanci Interchemie a Genericonu, kteří se během uplynulých dvou let střídali v ohrádce pro vyslýchané u soudu: Prostě jsme naskočili do rozjetého vlaku.
Jedna z reprezentantek svou práci přirovnala k obchodním zástupcům Coca-Coly, kteří bezplatně poskytnou obchodu lednici s logem jejich nápoje a umístí ji přímo k pokladně, zatímco Pepsi s podobnou chutí a účinky zůstane zastrčená v obyčejném regálu.
Soud jim uvěřil. L. N., stejně jako dalších deset reprezentantů Genericonu a Interchemie, odešla vloni v prosinci od Obvodního soudu pro Prahu 2 bez trestu. Podle verdiktu jen plnili příkazy vedení firmy.
Tabulková šifra
Nováčkům, jako byla L. N., vedení firmy příliš nedůvěřovalo. Šéfové nechtěli zbytečně odkrývat karty, a tak skutečné „úplatkové“tajemství úspěchu Genericonu znalo jen několik lidí.
Svědčí o tom například mail, ve kterém jedna z manažerek instruuje své podřízené ohledně nového kolegy. „Pokud se vás bude ptát na marketingové nástroje, výlety nebo informace, které vám přijdou ožehavé, vaše odpověď bude, že na takové věci se musí zeptat vedení. Od nás získal veškeré ‚povolené‘ informace. Je to jen na naši ochranu. Přemýšlejte nad tím, co mu odpovíte a jaké to může mít následky.“
K neprůhlednosti celého systému přispíval také fakt, že oficiálně neexistoval žádný seznam, kde by bylo uvedeno, kolik který lékař dostává peněz. Reprezentanti měli k dispozici pouze tabulku, ve které měl každý doktor přidělený svůj kód. Pokud by se dostala do rukou někoho zvenčí, nic by z ní nevyčetl.
Klíčem byla jiná tabulka s názvem Databáze – kurýr, kterou mělo k dispozici jen vedení. Ta spárovala příslušného lékaře s odměnou, kterou mu Genericon a Interchemia vyplácely. Uvnitř firem se kódové označení důsledně dodržovalo.
„Připravte si na meeting počet všech spolupracujících lékařů – koho platíte, kdo s námi spolupracuje jiným způsobem (hory, golf, dary, dovolené), POUZE ČÍSLA (ne jmenovitě) a mail smažte,“instruovala v jednom z mailů manažerka své podřízené.
Ve firmě se důsledně dbalo, aby se o platbách lékařům v interní komunikaci psalo co nejméně. Takže když jedna z reprezentantek informovala svoji nadřízenou, že jí lékař potvrdil předání peněz – „Cash je předána, převzetí potvrdil SMS zprávou“– místo pochvaly dostala studenou sprchu. „Jsi pitomááááá!! Okamžitě to vymaž!“
Podle obžaloby celý systém s úplatky pro lékaře vedl ředitel firmy Pavol Veselý. Ten to před soudem odmítl.
Břetislav Hromek, Veselého podřízený a spolupracující obviněný, jehož výpověď rozkryla detektivům do detailu způsob, jakým spolupráce mezi lékaři a farmaceutickými firmami fungovala, před soudem řekl, že o systému věděli i majitelé společnosti. „Na vrcholu společností a systému byl majitel Helmut Dwortoschin a celé vedení. Všichni věděli o marketingových podporách využívaných zde v ČR,“prohlásil před soudem.
Dvaaosmdesátiletý Rakušan Helmut Dwortoschin, který žije v Badenu, asi pětadvacetitisícovém rakouském městě u Vídně, podnikal v Československu vlastně od chvíle, kdy mu to pád komunismu umožnil. Firmu Interchemia Praha, která nesla název mateřské společnosti z Rakouska, založil koncem roku 1991. Po rozpadu soustátí začal podnikat i na Slovensku a časem přibral do podnikatelského tandemu svou dceru Sonju.
Ze svého služebního bytu v Balbínově ulici na pražských Vinohradech to měl do kanceláří Genericonu a Interchemie jen pár desítek metrů.
Prahu Dwortoschin navštěvoval jen občas. Vloni ho k tomu však donutil soudní proces, který se točil kolem jeho firem. On i jeho dcera však v procesu s úplatnými lékaři vystupovali jen jako svědci. A jejich výpověď netrvala příliš dlouho – oba totiž odmítli vypovídat.
Zbyla jen schránka
Soudu přišlo jejich zařazení mezi svědky zvláštní. Několik obviněných lidí z obou firem totiž stejně jako Hromek uvedlo, že Dwortoschin o systému obálek věděl.
Obžaloba přesto označila za hlavní postavu ředitele Veselého. „Soud se s tímto popisem (toho, jak firmy fungovaly – pozn. red.) mohl ztotožnit pouze částečně, neboť podle předložených dokladů je zde zcela opomenuto postavení majitelů společnosti,“napsal soudce Jiří Horký do verdiktu.
Proč se vyšetřování „zastavilo“jen u ředitele Veselého? Hlavní roli zřejmě sehrál fakt, že systém uplácení doktorů fungoval tak dlouho, že se detektivům nepodařilo rozklíčovat, kdo ho vymyslel. To potvrdil i soud. Zároveň však řekl, že „není možné a pravděpodobné, aby o této činnosti nevědělo celé vedení společnosti a majitelé“.
Na soudní tečku za svým byznysem v Česku však Dwortoschin nečekal.
Poté, co v roce 2013 provedla protikorupční policie razii v sídle obou společností, Dwortoschin a jeho dcera nejprve přejmenovali společnosti Genericon a Interchemia zkratkou na GNR Czech a INTCH Czech. V roce 2016 aktiva „nového“Genericonu a Interchemie, tedy jejich nejcennější součást v Česku a na Slovensku, koupila polská farmaceutická společnost Adamed. Firmy od té doby přestaly existovat a byznys s léčivem ukončil Dwortoschin zřejmě i v Rakousku.
Dotazy zaslané na mailové schránky mateřské firmy se vracejí jako nedoručitelné. Web není funkční, telefonní číslo neexistuje. Přestože se zdá, že Dwortoschin farmaceutický byznys opustil, v Česku oficiálně stále podniká. Patří mu podíl ve společnosti Genpharm, jenž sídlí v nízkém domku na pražském Smíchově. Má tam však jen poštovní schránku. „Oni tu mají jen sídlo,“odbývá dotaz na Genpharm sekretářka.