Který je ideální český národní pták? Hádejte

Alexandr Vondra protlačil do volebního programu ODS a koalice Spolu, že bychom měli zvolit „národního ptáka“. Jako má Francie galského kohouta, Nový Zéland ptáka kivi a ODS modrého ptáka, pokud ho tam ještě má.

Ověřil jsem si nejprve, že nebylo 1. dubna, apríla, ale nebylo.

Zpráva vyšla v pátek 30. dubna. Vondra je protřelý politický harcovník a dobře ví, že se o jeho „ptákovině“bude všude mluvit, projde to všemi médii a nakonec nápad možná i usne, ale tentokrát budiž.

Za normálních okolností bych europoslanci Vondrovi možná vzkázal, ať se zabývá nějakými vážnějšími tématy, jako národní měnou nebo národní jadernou elektrárnou, ale s vážnějšími tématy jsme se teď trápili rok a čtvrt. Řvali jsme na sebe a hádali se o roušky – takže výjimečně ano, zvolme si klidně národního ptáka.

Mě na první dobrou samozřejmě napadlo, že českým národním ptákem by měla být buď „straka zlodějka“, nebo „sojka bonzačka“. O Češích se říká, že kradou opravdu dobře, a afér kolem toho, kdo byl či nebyl u StB, bylo v naší nedávné historii také docela dost.

Na druhou stranu, asi není důvod se hned úplně shazovat, že. Navíc u té sojky bychom cizincům jen obtížně vysvětlovali, že je hrdinkou našeho populárního večerníčku s Krakonošem (anglicky – „The hero of our popular Eveningman stories with Giant Mountains Ghost“).

Za úvahu by stál i blboun nejapný, ale ten už vyhynul, a kdo ví, jestli někdy vůbec existoval. Ne, ne, blboun nejapný je evidentní fake news.

A co tetřev? Tetřev hlušec je, ač se to nezdá, zatraceně velký boss. Kvůli němu se totiž na Šumavě skoro nikam nesmí.

Českými národními ptáky by mohli snadno být kos či vrabec, protože se vyskytují jaksi všude kolem, ale ti jsou moc obyčejní. Bude lobbovat i Richard Brabec?

Mně osobně je sympatický i dudek, protože rád spím. Dudek se vyznačuje zejména tím, že lidé spí jako on. Jenže toho taky nikdo nikdy neviděl. Dudek je light verze blbouna nejapného.

Předpokládal jsem zpočátku automaticky, že český národní pták musí žít v Česku. Možná ale nemusí, když už má naše země ve znaku lva (čemuž se musejí v Tanzanii nebo Keni od srdce zasmát).

Tuhle jsem viděl v zoo ve Dvoře Králové plameňáka a podle mě je to také docela dobrý adept, protože je fakt krásný.

Ornitologové pro změnu volí už od počátku devadesátých let „Ptáka roku“. Umístilo se už káně, datel, ale také břehule, ťuhýk a rehek. Víte, jak vypadá břehule? Nevíte. Já taky ne. Jenže to je u kandidatury na národního ptáka trochu problém ....

Nevím, jestli Vondra nezapomněl, že Moravané už mají ve znaku orlici, ale to je moravský národní pták, ne český.

Čapí finále

Nakonec mi došlo, že my slušného kandidáta na toho ptáka přece jen máme. Měl by jím být čáp. Hele, čápa zná každý. Bydlí na komíně, liší se hodně od ostatních ptáků, přičemž my Češi se taky hodně lišíme od ostatních ptáků a dle naší národní mytologie čáp nosí děti. Čáp bílý je jako jediný dvojnásobným laureátem Ptáka roku a v roce 2014 si ocenění dokonce převzal podle serveru birdlife.cz společně s čápem černým. Navíc i pan premiér má jeho hnízdo a čáp umí nosit i peníze. Vždyť Miroslav Pelta měl přezdívku „Velkej čáp“. Celá věc má však ještě jeden aspekt. Když už máme národního ptáka, neměli bychom zvolit i národního plaza, národní rybu a národního obojživelníka?