Kurzarbeit: specifika české verze

Hladce prošel v pátek zákon, který zavádí nová pravidla pro kurzarbeit – tedy česky – zkrácenou práci. Zákon má podržet podniky v době nějaké neočekávané a dočasné události – třeba živelní katastrofy, pandemie či rozsáhlé finanční krize. Aby postižené podniky nemusely propouštět, zkrátí zaměstnancům pracovní dobu a mzdy těmto lidem do určité výše doplatí stát.

„Je to ve světě dobře osvědčený nástroj, který má v dobách hospodářské krize chránit zaměstnance před propouštěním a firmy před krachem,“řekla po hlasování Maláčová.

O spuštění kurzarbeitu bude rozhodovat vláda po projednání s tripartitou. Sáhnout po tomto řešení by mohla v případě kybernetického útoku, živelní pohromy či ohrožení ekonomiky. Zaměstnavatel, který se ke kurzarbeitu přihlásí, bude muset vyplácet zaměstnanci náhradu mzdy v minimální výši 80 procent jeho hrubého výdělku.

Peníze od státu ihned

Na náhradu mzdy a odvody obdrží zaměstnavatel příspěvek ve výši 80 procent nákladů od úřadu práce. Stropem pro příspěvek má být 1,5násobek celostátní průměrné mzdy.

Na peníze nebude muset zaměstnavatel čekat. Může předložit úřadu práce přehled nákladů na mzdy a ten peníze vyplatí zaměstnavateli předem, pokud dodrží stanovenou lhůtu v daném měsíci. Má se tak předejít tomu, že firma v krizi musí bez potřebných financí vyplácet zaměstnance a následně až žádat úřady o peníze.

Zaměstnanci by za těchto podmínek mohli zůstat doma maximálně čtyři dny v týdnu. Kurzarbeit by mohl trvat až půl roku a prodloužit by ho bylo možné dvakrát, vždy nejvýše o tři měsíce. Aby se omezilo to, že by si firmy držely zaměstnance jen kvůli dávkám, nebude možné vyhodit dané lidi po polovinu doby, co na ně zaměstnavatel pobíral dávky.

Politici se konečně shodli

Na kurzarbeitu nebyla dlouhou dobu shoda ve vládnoucí koalici. Zákon letos poslanci na žádost ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) vrátili k přepracování zpět z finálního do druhého čtení. V pátek nakonec kývli na komplexní pozměňovací návrh, který předložili poslanci ČSSD, ANO a KSČM. Podporu získali také od některých členů opozičních stran. Pro předlohu nakonec hlasovalo 79 ze 100 přítomných poslanců. Část se zdržela a proti byl pouze pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík.

Piráti sice kvitovali snahu zavést kurzarbeit, avšak kritizovali to, že zaměstnanci na kurzarbeitu budou zvýhodněni před těmi, kteří o práci přišli, a návrh se tak příliš nepodobá tomu v Německu, kde toto opatření funguje už desítky let.

„Předložený návrh pro český buřtguláš zcela rozevírá nůžky podmínek pro zaměstnance, kteří měli smůlu, jejich firma třeba zkrachovala nebo byli propuštěni, a pro ty, kteří mají štěstí a jejich zaměstnavatel je v programu kurzarbeit,“řekla ve Sněmovně pirátská poslankyně Olga Richterová. Připomněla, že na úřadu práce lidé dostanou maximálně 65 procent výdělku a strop je letos 20,5 tisíce korun. Lidé, kteří budou doma na kurzarbeitu, na tom budou finančně lépe.

Ekonomiku čeká transformace

Někteří zákonodárci a ekonomové se zase obávají, že kurzarbeit zakonzervuje ekonomiku, která se nebude rozvíjet. „Kurzarbeit otevírá Pandořinu skříňku. Česká ekonomika si nutně musí projít zásadní transformací,“skepticky hodnotí návrh hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Pokud chce podle něj Česko dohánět ekonomicky třeba Německo, je třeba, aby u nás postupně zanikala překonaná odvětví a málo produktivní pracovní místa, což doprovází dočasné zvýšení nezaměstnanosti. Tento proces kurzarbeit zpomalí.

Podle Jana Rafaje, viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy, by měli zákon takto schválit senátoři. Argumentuje, že kurzarbeit pomůže překonat podnikům dočasné těžkosti, do kterých se zaměstnavatelé dostanou ne vlastní vinou. „Svaz průmyslu tento pozměňovací návrh kurzarbeitu podporoval. Dokáže totiž dlouhodobě přispět k tomu, aby si v dobách krize naše firmy udržely vysoce kvalifikované zaměstnance, konkurenceschopnost a v ekonomice zůstala klíčová pracovní místa,“říká.

Části návrhu chválí i Hospodářská komora. „Ze všech možných a sněmovnou průchodných řešení poslanci zvolili pro zaměstnavatele nejakceptovatelnější variantu z hlediska participace na vyplácených náhradách mzdy pro pracovníky,“říká Miroslav Diro, mluvčí Hospodářské komory.

Kritici znění zákona varují, že ekonomiku zakonzervuje.