EU dohání vakcínový skluz

Po počátečních zmatcích se vakcinace v Evropě úspěšně rozjela, do léta by mohla Unie zřejmě v počtu rozdaných dávek dohnat i Spojené státy.

BRUSEL Po dlouhých měsících rozpaků, nedostatku vakcín a hádek o tom, kdo za to může, konečně postupuje evropská sedmadvacítka rychle vpřed. Očkování se rozjelo. A naděje, že se podaří zkrotit koronavirus, dostává reálné kontury.

Evropská unie nyní rozdává zhruba stejný počet vakcín v přepočtu na obyvatele, jako dosud vychvalované Spojené státy.

Například Francii se podařilo zvýšit tempo, kterým podává denně vakcíny, o 60 procent. Itálie zrychlila o 90 procent a Německo dokonce o 145 procent. Očkování se nabízí také stále mladším ročníkům.

Evropský blok jednak odboural logistické překážky v distribuci vakcín, jednak se podařilo nahradit výpadky jejich dodávek do Evropy.

List Washington Post cituje evropské činitele, podle kterých amerického cíle, podat do 4. července jednu dávku alespoň 70 procentům dospělé populace, dosáhne do poloviny léta i Evropa.

V tuto chvíli ještě zaostává evropská sedmadvacítka v podávání vakcín za Spojenými státy zhruba o sedm týdnů, přepočteno podle velikosti populace.

Jak se situace lepší, Evropa se vrací k normálnímu životu. Třeba německý parlament minulý týden schválil rozvolnění opatření pro lidi, kteří jsou plně očkovaní proti covidu-19, a pro ty, kteří se z onemocnění plně uzdravili. Ti už nebudou potřebovat testy, aby mohli navštívit třeba kadeřníka. S tím, jak klesají počty nakažených, se restaurace i školy otevírají po celé Evropě.

A kdo má na tom zásluhu? Vedle nepochybně poučených evropských zdravotníků i úředníků je nejčastěji zmiňována americko-německá farmaceutická firma Pfizer/BioNTech.

Ta na rozdíl od konkurenčního britsko-švédského výrobce AstraZeneca dokázala plnit své závazky, takže s ní Brusel počítá při plánování vakcinace i do budoucna. To je důležité.

Současné uvolňování je však velmi křehké. Zdravotníci předpokládají, že už na podzim budou čelit evropské země další vlně nových kmenů viru, u kterých není jistota, zdali na ně bude platit současné očkování.

Jak nejisté je současné zlepšování, je patrné třeba na příkladu australského Sydney. Tam si lidé pochvalovali, jak pandemie odezněla. Stačilo však, aby se městem prošel jeden nakažený člověk, roznesl nákazu – a nově nakažení i restrikce byli zase zpět.

Tomu se chce Brusel vyhnout a už nyní domlouvá nákup dalších vakcín. S Pfizerem se domluvil na nákupu 1,8 miliardy dalších dávek až do konce roku 2023. Je to dosud největší smlouva Evropy na nákup očkovacích látek. Podle šéfky Komise Ursuly von der Leyenové mají evropské země smlouvou zaručen nákup 900 milionů dávek, stejné množství si pak mohou dokoupit.

Podle představ Komise by měla nová smlouva s Pfizerem zaručit v příštích dvou letech přeočkování a posílení imunity všech 450 milionů obyvatel evropského bloku. „Další kontrakty a další vakcínové technologie budou následovat,“ ubezpečila von der Leyenová. Do budoucna chtějí evropští činitelé upřednostňovat takzvané mRNA vakcíny, které vedle Pfizeru vyrábí také americká společnost Moderna.

S firmami AstraZeneca a Johnson & Johnson už Unie podle všeho nepočítá. Jednak se u obou výrobců objevily nežádoucí potíže při používání jejich preparátů a jednak v případě AstraZenecy k tomu přibyly i problémy s neplněním dodávek. EK proto na výrobce nyní podala žalobu. Nové smlouvy by měly zabránit opakování situace zkraje roku, kdy vakcinace vázla a evropská sedmadvacítka se utápěla v depresi. „Pro vedoucí představitele EU muselo být období v lednu a únoru velmi bolestné,“soudí dánský analytik Jacob Kirkegaard. Země, se kterými se evropský blok rád srovnává, jako jsou USA a Británie, byly o celé míle vpředu. Toto zpoždění se poslední týdny zmenšuje, takže se Evropa konečně může dívat dopředu s opatrným optimismem.

Zdá se, že s firmami AstraZeneca a Johnson & Johnson už Unie nepočítá.