Jak rohlíkový národ adoptoval údajný rakouský vynález
Ikdyž jde o něco tak banálního, jako je jídlo – anebo možná právě proto – máme rádi romantické příběhy. A tak se vypráví, že mozzarella vznikla, když se jistému nešikovi zakutálel tvaroh do vroucí vody, praženou kávu „objevil“etiopský pasák koz poté, co do ohně znechuceně vyplivl rozžvýkaný kávový bob, a za majonézou je historka o zapomnětlivém kuchaři, jemuž došla smetana.
Rohlík, který je hotovým synonymem všednosti, by si také zasloužil nějakou pikantní historii. Simsalabim, tady je, v hlavní roli účinkuje vídeňský pekař Peter Wendler.
Legenda praví, že to byl právě Wendler, kdo jako první upekl při druhém tureckém obléhání Vídně v roce 1683 pečivo ve tvaru půlměsíce, jemuž se od té doby říká kipferl.
Prý to byla taková Wendlerova forma výsměchu znaku osmanské říše, který plánovali dobyvatelé vsadit na vrcholek katedrály sv. Štěpána. Pekař si asi představoval, jak Osmany pokaždé namíchne, když si kdejaký Vídeňák ukousne kousek z jejich posvátného symbolu. Turci nakonec odtáhli s nepořízenou, ovšem kipferl alias hörnchen už zůstal trvalou součástí rakouského jídelníčku. Později se z něj vyvinul francouzský croissant neboli loupáček a také pravý český rohlík.
Tak to by bylo a teď zpátky do reality. O tom, že byli v dobách osmanského sevření města vídeňští pekaři stateční řemeslníci, nemusíme pochybovat, avšak vynálezci rohlíku nebyli. Něco jako protorohlík se totiž údajně vyloupl již v dávných pohanských časech jako součást tehdejších rituálů.
Ještě o trochu důvěryhodnější budou zprávy, že se takové prarohlíky připravovaly v období kolem Velikonoc v prvních klášterních pekárnách. Rohlíku podobné, do písmena U zakřivené pečivo zmiňují kroniky už ve 12. století.
Leč pozor, všechny takové „kipferly“bývaly pečené ze sladkého těsta. Slaná varianta rohlíků se objevila, tedy alespoň v Čechách, až v 19. století. Nikoho nejspíš nepřekvapí, že se tehdy začaly podávat ke korbelu točeného piva.
Od té doby berou Češi křupavé rohlíky s propečenou kůrčičkou a jemnou střídkou za vlastní. Láska je to dokonce tak hluboká, že jsme se stali spolu se Slovenskem jejich jedinou skutečnou vlastí.