Hlava ještě nesmí vypnout. Jak Rohan vstřebává Tokio
Den poté, co vybojoval v Tokiu nečekané stříbro, seděl se sluchátky na uších na schodech u kanálu a na dálku dělal s Lucií Výbornou velký rozhovor do jejího pořadu na Radiožurnálu.
Tak pro kanoistu Lukáše Rohana začal velký dvoutýdenní frmol, kdy neměl čas na peřeje, pádlo a loď, ale plnil mediální i další povinnosti olympijského medailisty.
Ne že by se v tom vyžíval. „Raději trávím čas na soustředěních a na vodě, než abych byl středem pozornosti a dělal ze sebe s prominutím šaška,“přiznal.
Ale na druhou stranu: většinou ho ta smršť rozhovorů a akcí docela bavila. „Bylo zážitkem zkusit něco jiného. Věřím, že jsem tím zároveň pomohl zviditelnit náš sport.“Po dvou týdnech se vrátil do lodi. V nejvyšší čas.
Od 21. září čeká na Rohana a další vodní slalomáře mistrovství světa v Bratislavě. Měl by se tudíž namotivovat ještě na jeden vrchol.
„A to není jednoduché,“zdůraznil otec a kouč Jiří Rohan. „Skoro dva roky jsme všechno směřovali k olympiádě. Když je konečně po
Zpět na vodu ní, Lukášova hlava by potřebovala na delší čas vypnout.“
„Možná ještě víc mé tělo,“dodal syn. Rezervoár fyzických sil, které v zimě a na jaře nabral, je poloprázdný. „Už v posledních týdnech před olympiádou jsme nemakali natvrdo a jen ladili,“připomněl otec.
Po dvoutýdenních poolympijských „hrátkách“se tudíž Rohanové uchýlili na kemp do Bratislavy, aby se na mistrovském kanálu nahodili zpět do běžných kolejí. „V podstatě se mi ulevilo, když jsem se zase mohl koncentrovat opět jen na sport,“řekl Rohan syn.
V Tokiu ještě tvrdil: „Vyhovovalo mi být outsiderem.“
Coby druhý muž z her už jím nebude. Naopak. Mnozí očekávají, že potvrdí olympijský úspěch.
„Je mi jasné, že spousta lidí si bude říkat, jestli to nebyla v mém podání v Tokiu náhoda. Tak bych jim rád ukázal, že ne. Ale stejně si myslím, že největší tlak na moji psychiku vytvářím já sám, když od sebe hodně očekávám.“
Před tokijskými hrami proto usilovně spolupracoval s mentálním koučem Janem Mühlfeitem. V tom jsou s otcem, dvojnásobným olympijským medailistou, odlišní.
„Já nikdy s žádným psychologem nepracoval, to není můj šálek kávy,“uvedl otec. „Ovšem pokud Lukáš cítí, že mu to pomůže, je to OK. Vždy je těžší obhajovat než jednou zajet. Obhajoba vyžaduje větší psychickou odolnost.“
Na Slovensko se navíc sjede větší konkurence než na hry, každá z velmocí může nasadit tři lodě, zatímco v Tokiu mohla jen jednu.
„Nejsem v superformě,“soudí Rohan. „Těším se na mistrovství světa, chci usilovat o postup do finále (pro 10 nejlepších), ale nejsem si moc jistý, co tam předvedu. Větší motivací pro mě je připravit se co nejlépe na vrchol příští sezony.“
Na ten největší s letopočtem 2021 se nachystal skvěle, ať už v září v Bratislavě předvede cokoliv.
cítí v lodi.