Vakcinační cíl splněn? Brusel se možná spletl
Podle mnohých oficiálních statistik se plánovaných čísel nepodařilo dosáhnout
Byla to nečekaně skvělá zpráva na konec prázdnin. Evropská komise poslední srpnový den uvedla, že se podařilo s předstihem splnit cíl, kterým bylo proočkovat do konce léta 70 procent dospělé populace.
Toto číslo určili experti původně jako žádoucí cíl, díky kterému by mohla společnost získat kolektivní imunitu. Nyní, s příchodem nových mutací, už to tolik neplatí.
Podle šéfky bruselské exekutivy Ursuly von der Leyenové znamenají přesto čísla „velký úspěch, který ukazuje, čeho můžeme dosáhnout, pokud pracujeme společně“.
Bruselský web Politico nicméně cituje některé zdroje, podle kterých byl jásot možná předčasný.
Odborníci odkazují zejména na data ze samotného Bruselu. Podle tamní agentury Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) dosáhla proočkovanost v evropské sedmadvacítce na konci srpna něco přes 67 procent. Mezitím ale pochopitelně další očkovaní přibyli.
Experti vysvětlují, že pro výpočet správného procentuálního poměru je třeba sledovat dvě proměnné: počet podaných vakcín a počet dospělých v té které unijní zemi.
Agentura ECDC poskytuje přesná data ke každé zemi. Dostat se ke správnému výpočtu je přitom trochu komplikované. Třeba Německo nehlásí míru proočkovanosti podle věkových skupin. Nebo vakcína Johnson & Johnson se podává jednorázově, na rozdíl od jiných vakcín.
Kde jsou ty miliony?
Autoři z Politika nicméně dospěli na základě všech faktů k závěru, že ke konci srpna bylo proočkováno 245 milionů obyvatel sedmadvacítky. A vyšlo jim, že stále chybělo 11 milionů k potřebným 256 milionům, které by předpokládala 70procentní proočkovanost všech dospělých.
A to není vše. Pokud by se vzaly k ruce jiné statistiky, třeba Our World in Data, o které se opírá i Světová zdravotnická organizace (WHO), disproporce by byla ještě větší. Podle těchto pandemických dat by byla proočkovanost v EU ke konci srpna jen 58 procent.
Bruselští činovníci pochybení odmítají. Vysvětlují to tím, že třeba údaje statistiky agentury ECDC přicházejí s malým zpožděním. Ani to ale problém úplně neřeší, nemůže to být vysvětlení pro chybějících 11 milionů ve statistikách.
Jakkoli tyto nepasující počty trochu kazí euforii, se kterou přišli bruselští politici, patrně nikdo netvrdí, že by se snažili věci malovat narůžovo nějak záměrně.
Spory o vakcíny
Dosud každopádně nebylo v Bruselu moc co oslavovat. Evropská unie má za sebou složité měsíce pandemie i problémů s vakcinací, která zejména v počátečních měsících hodně drhla. Na Brusel se sypala kritika, že smlouvy s farmaceutickými giganty byly špatně nastavené, očkovacích látek bylo málo a evropský blok v očkování hodně zaostával za Izraelem, Británií i Spojenými státy. Postupně se ale podařilo ztrátu snižovat. Třeba Británie už 70procentní hranici překročila, ale v USA tempo očkování polevilo, takže už je EU jako celek předstihla. Počáteční problémy se v Evropě pojí především se spory s britským výrobcem AstraZeneca. Společnost dlouho nedodávala vakcíny ve slíbeném množství. Brusel objednal 300 milionů dávek do konce června, společnost už ale v dubnu varovala, že nestihne doručit více než 100 milionů dávek. Obě strany teď třenice symbolicky ukončily. AstraZeneca se zavázala dodat dalších 135 milionů dávek do konce roku, zbývajících 65 milionů příští rok.