Mutace, jež neškodí, aneb čtvrtstoletí v regionech
Martina Polívky, šéfa plzeňské MF DNES
Je září roku 2021 a to je důvod k úplně malé, ale nepominutelné oslavě. Přesně před čtvrtstoletím začaly v celé zemi vycházet regionální mutace MF DNES. Stránky věnované právě tomu kraji, kde se to které vydání prodává. V tuzemsku to byla – u celostátního deníku a v takovém rozsahu – absolutní premiéra. Vydavatelství tím získalo jednu z největších zpravodajských agentur v zemi, tehdy ještě netušíc, že krajské týmy budou jednou vyrábět nejen papírové noviny, ale také obsah pro web, pro rádio a televizi.
Pohled na první vydání se čtyřmi krajskými stránkami z pondělka 2. září 1996 je zábavný. Jako by od těch časů uplynulo v branži sto let. V čem je takový rozdíl? Především v tom, že noviny tehdy žily bez konkurence internetu.
Byly nacpané krátkými zprávami, na stránku se vešlo klidně deset článků. Fotky výhradně černobílé. Texty se striktně držely základních zpravodajských vzorců. Novinová stránka vypadala v podstatě tak jako celé věky předtím. Psací stroje už sice byly tou dobou asi dva nebo tři roky mrtvé, takže tyhle stránky už vznikaly na počítači přímo v regionální redakci, ale grafiku měly pradávnou.
Jeden z titulků prvního plzeňského vydání – z dnešního pohledu asi nejvtipnější – sliboval, že už za dva roky budou v kraji telefony (myšleno pevné) téměř na počkání. Kdo mohl tušit, že za necelých deset let o ně už nikdo nebude stát? Řešili jsme taky okázalou a standardně bezzubou kontrolu v příhraniční tržnici, jako ještě mnohokrát potom.
Trhovec z fotky dnes nejspíš objíždí ve velkém autě své nemovitosti a děti má na univerzitě. Tiskli jsme programy kin – kdo by to dnes dělal a proč, když multikina mají svůj web i aplikaci do mobilu? Ta tehdejší kina už navíc následovala psací stroje na cestě do dějin. Tiskli jsme kupony pro řádkovou inzerci – víte, co to je, že jo?
Regionální mutace existovaly v Česku už před tímhle historickým datem, ale zdaleka ne tak početné. Různé noviny měly třeba vydání pro Čechy a Moravu, mutace pro Brno či Ostravu. Pár let předtím začala vydavatelská skupina z německého Pasova postupně budovat v tuzemsku z někdejších krajských novin síť s mutacemi do úrovně okresů.
MF DNES se pro mutace na úroveň krajů rozhodla také chvíli poté, co ji převzala mediální skupina z Düsseldorfu. V Německu je takový systém po desetiletí obvyklý. Vznikl poválečnou decentralizací nařízenou Spojenci a jejím zřetelným důsledkem je fakt, že nejznámější noviny s celostátním dosahem jsou tam prapůvodně regionální Frankfurter Allgemeine Zeitung či Süddeutsche Zeitung s desítkami mutací.
I v Česku tenhle recept zafungoval. Regionální žurnalistika dostala vedle kvalitního celostátního a zahraničního zpravodajství a magazínů obrovský prostor a průzkumy mezi čtenáři vždycky potvrzovaly, že je o zprávy z blízkého okolí zájem. A potvrzuje to dodnes i měřená čtenost zpráv na iDNES – tisíce zhlédnutí umí získat i opravdu lokální informace, pokud je pro život lidí v místě důležitá.
Týmy regionálních redakcí MF DNES zažily už šestery volby parlamentní, krajské a obecní. Pokrývaly zpravodajstvím povodně nebo pandemii, regionální původ mají ale taky opravdu známé věci – místní dotační skandály, otevírání nových dálnic, veliké kauzy, jako týrání dětí v Kuřimi, pád mostu před vlak ve Studénce, nehoda autobusu v Nažidlech, střelba v restauraci Družba v Uherském Brodě, výbuch ve Vrběticích nebo třeba nejaktuálněji tornádo na jižní Moravě. Funguje to už pětadvacet let. Důvod aspoň trochu slavit.