Za pandemie jsme se učili trpělivosti
Hlavní hvězdou „komorní“podoby letošního festivalu Metronome Prague s podtitulem Warm Up bude britská kapela Morcheeba. Na svém vystoupení 11. září kromě známých písniček staršího data představí materiál z desky Blackest Blue, která vyšla letos v květnu.
Vnejslavnějším období tvořili Morcheebu tři členové, bratři Paul a Ross Godfreyovi a zpěvačka Skye Edwards. V současné sestavě nefiguruje Paul Godfrey a skupina funguje jako duo.
„Dnes si může každý natočit desku v obýváku, ale hudbu jako takovou to ničím neobohacuje,“uvedl Ross Godfrey pro MF DNES.
Jak byste charakterizovali aktuální album – liší se nějak zásadně od vašich starších nahrávek?
Pracovali jsme na něm stejným způsobem
Slibují hodně zábavy
jako v minulosti, čili asi žádný zásadní rozdíl není. V nových písních zpívám o tom, jak se právě cítíme a co prožíváme.
Ve vaší hudbě se mísí mnoho vlivů – reggae, dub, hip hop, elektro, časem přibyl i pop. V devadesátých letech se tomu říkalo trip hop, jak byste svou současnou tvář charakterizovali teď?
Těžko hudbu nějak škatulkovat, na to je příliš abstraktní. Nás asi nejsilněji ovlivnilo staré rhythm and blues a psychedelický rock konce 60. let. Do toho jsme namíchali beaty old schoolového hip hipu a dubu. Označení trip hop jsme svého času nenáviděli, ale teď už se nám líbí. Je takové roztomilé.
Letos vás uvidíme na Metronome Prague Warm Up, jaký máte vztah k Česku?
Máme na něj velmi příjemné vzpomínky, vždycky zde rádi pobudeme a zahrajeme. Jedna z mých prvních vzpomínek na Prahu je, že jsme se strašlivě opili absintem v nějakém podzemním baru a všimli jsme si, že na našem stole je prázdné akvárium. Ptali jsme se obsluhy, na co to je, a řekli nám, že tam měli hada, který den předtím zmizel. Chvíli jsme se vrtěli na židlích a pak jsme radši vypadli.
Co mohou fanoušci očekávat od pražského koncertu?
Především hodně zábavy. Na našich vystoupeních chceme především oslavovat hudbu. Lidi mají možná pocit, že býváme na scéně odtažití, zadumaní, ale není to pravda. Milujeme, když publikum během našich koncertů tančí a zpívá. Máme připravenou spoustu starší klasiky plus něco z nové desky.
Jsou lidé, kteří vás mají spojené především s písničkou Rome Wasn’t Build In A Day a zapomínají na „tripovější“začátky. Neublížil vám úspěch té skladby?
Vyrůstali jsme na starých soulových deskách a filmu The Blues Brothers, takže ta písnička do toho perfektně zapadá. Jen novináři a vycukaní hipsteři po nás pořád chtěli, abychom si drželi triphopovou linii. Nemůžete ale natáčet a vydávat pořád dokola jedno a to samé.
Začínali jste v 90. letech, co se od té doby v hudbě změnilo?
Vůbec nic, což je dost depresivní. Třicet let jsem čekal na něco nového, čerstvého a provokativního ve stylu punku nebo hip hopu. Kde je nějaká nová revoluce? Jediné, co se změnilo, je technologie. Dnes si každý může nahrát desku doma na laptopu, což je fajn, ale vlastně to do muziky nic nového nepřináší.
Jak jste přežívali pandemii?
Naučili jsme se být trpěliví a radovat se z dobrého, co nás obklopuje.